Hlavní obsah

Unijní ekonomika se letos rekordně propadne. A příští rok to nedožene

Foto: Seznam Zprávy

Letošní propad analytici z Bruselu zmírnili o 0,9 procentního bodu.

Reklama

5. 11. 2020 13:33

Propad ekonomiky Evropské unie, tvrdě zasažené opatřeními proti šíření nového typu koronaviru, bude proti dosavadním odhadům letos mírnější. I tak ale dosáhne rekordních 7,4 procenta.

Článek

Letos to dopadne méně špatně, příští rok zase méně dobře. Tak nyní Evropská komise odhaduje výkon ekonomiky EU. Letošní propad odhaduje na 7,4 procenta, zatímco růst v příštím roce jen na 4,1 procenta.

Oproti původní makroekonomické predikci, kterou Komise zveřejnila v létě, tak Brusel letošní minus o devět desetin procentního bodu zlepšil. Prognózu na příští rok od léta naopak o 1,7 bodu zhoršil.

Pro země, které používají jednotnou evropskou měnu euro, předpovídá unijní exekutiva na letošní rok pokles o 7,8 procenta. V příštím roce by ekonomiky těchto zemí v úhrnu měly vykázat růst o 4,2 procenta, což je ještě výraznější zhoršení odhadu než u celé sedmadvacítky.

„Druhá vlna pandemie přináší ještě více nejistoty a nabourává naše naděje na rychlé zotavení,“ prohlásil místopředseda EK pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.

Komise uvedla, že zlepšený výkon hospodářství členských zemí ve třetím čtvrtletí, kdy odezněla jarní omezení, bude mít pozitivní vliv na letošní čísla. Omezení nově zaváděná vládami většiny států se ale negativně projeví na růstu v příštím roce. Kvůli nejistému vývoji nákazy mají přitom předpovědi růstu na příští rok i na další léta „mimořádně vysoký stupeň nejistoty a rizika“, uvedla Komise.

Výrazný rozdíl bude podle Bruselu v dopadu krize na jednotlivé unijní země. Největší hospodářský propad očekává Komise v jihoevropských státech, které na jaře nejvýrazněji zasáhla první vlna pandemie.

Nejhůře na tom letos bude Španělsko, jehož hospodářství se propadne o 12,1 procenta, před Itálií (–9,9 %), Chorvatskem (–9,6 %) a Francií (–9,4 %). Českou republiku čeká pokles o 6,9 procenta, Slovensko ještě o šest desetin bodu hlubší. K méně zasaženým zemím bude patřit Německo jako největší unijní ekonomika, u níž Komise odhaduje pokles o 5,6 procenta.

Kvůli vládní podpoře lidí a firem s existenčními problémy očekává Komise výrazný růst rozpočtových schodků a veřejných dluhů.

„V současné velmi nejisté situaci musí hospodářská a fiskální politika států i nadále zůstat podpůrná,“ uvedl eurokomisař Paolo Gentiloni, který tak doporučil vládám pokračovat v dosavadních stimulech. Podle něho je nutné rychle uvést do chodu krizový fond oživení ekonomik, na němž se v létě shodli lídři unijních zemí.

V důsledku krize způsobené pandemií bude podle Komise letos i napřesrok přibývat v EU lidí bez práce. Zatímco letos by měl poměr nezaměstnaných vzrůst proti loňsku o jeden procentní bod na 7,7 procenta, v příštím roce se podle dnešního odhadu vyšplhá až na 8,6 procenta. O rok později by měl klesnout na osmiprocentní úroveň.

Růst cen, který se v létě v souvislosti s propadem cen energií dostal do negativních hodnot, by se měl za letošní rok v EU dostat na 0,7 procenta. To je hluboko pod dlouhodobým dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). V příštím roce by inflace měla stoupnout k 1,3 procenta, rok nato pak o další dvě desetiny bodu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované