Hlavní obsah

EU křísí dohodu o íránském jádru. Po smrti Solejmáního je pakt v krizi

Foto: Profimedia.cz

Íránský prezident Hasan Rúhání (vpravo) se šéfem íránské jaderné agentury Alím Akbarem Salehím při akci Jaderný den v Teheránu.

3. 2. 18:05

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se v Teheránu snaží zachránit mezinárodní dohodu o kontrole íránského jaderného programu. Po zabití generála Kásima Solejmáního Islámská republika oznámila, že se už závazky dohody řídit nebude. Zároveň ale tvrdí, že za jistých podmínek je ochotna se k dohodě, která jí má zabránit získat atomovou bombu, vrátit.

Článek

V posledních týdnech se zdá, že mezinárodní dohoda o íránském jádru (známá pod zkratkou JCPOA) je mrtvá. „Írán rychle zvyšuje své zásoby obohaceného uranu,“ pochlubil se před pár dny íránský představitel Alí Aškar Zarín s tím, že jeho země má už 1200 kilogramů obohaceného uranu: Pokud by Írán pokročil v technologii na výrobu zbraně, mohlo by to stačit k naplnění jedné rakety s jadernou hlavicí.

Dvoudenní cesta unijního ministra zahraničí Borrella je poslední v řadě kroků, kterými chce Brusel předejít definitivnímu opuštění dohody. Jak zdůraznila íránská agentura ISNA, je to jeho vůbec první cesta do Teheránu od chvíle, kdy se ujal funkce a nahradil Italku Federiku Mogheriniovou.

Evropská jednání vs. americké sankce

Borrell se během dvou dní setká s prezidentem Hasanem Rúháním, šéfem íránské diplomacie Džavádem Zarífem i předsedou parlamentu a bývalým vyjednavačem pro JCPOA Alím Laridžáním.

Evropská unie tak volí zcela opačný přístup než Spojené státy. Zatímco Brusel jedná, USA volí konfrontaci: administrativa prezidenta Donalda Trumpa se po jednostranném vypovězení jaderné dohody snaží dostat ajatolláhy pod maximální tlak prostřednictvím ekonomických sankcí, které drtí íránskou ekonomiku. Jasným vzkazem íránskému vedení bylo i zabití generála Solejmáního na začátku ledna.

Krátce po něm Írán v rámci odvetných opatření přestal dodržovat limity týkající se centrifug při obohacování uranu, které mu stanovila dohoda. Teherán nicméně uvedl, že bude i nadále spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.

Foto: Profimedia.cz

Unijní ministr zahraničí Josep Borrell se svým íránským protějškem Džavádem Zarífem.

Signatáři JCPOA Německo, Francie a Velká Británie neměly podle svých slov jinou možnost než aktivovat mechanismus, který vstupuje v platnost v případě porušování mezinárodní dohody. Všechny tři mocnosti by měly vyřešit sporné body s Íránem během jediného měsíce – zda však už odpočítávání třicetidenní lhůty skutečně začalo, není jisté.

Otázkou je i společný postup Evropanů v této otázce – zatímco výše uvedené země Francie a Německo se až dosud vždy vyjadřovaly pro nutné zachování dohody v jejím stávajícím znění, britský premiér Boris Johnson nedávno připustil, že by ji mohla nahradit smlouva nová, kterou by dojednala Trumpova administrativa.

Měsíc na vyřešení sporů

Spuštění měsíčního procesu, který může v případě nedohody skončit obnovením sankcí OSN, jež byly v roce 2015 zrušeny, odmítl jak Írán, tak i Rusko, jeho dlouhodobý spojenec a další ze signatářů dohody. Moskva tvrdí, že evropské mocnosti neměly ke svému kroku důvod a přispějí jen k další eskalaci konfliktu.

Britové, Němci a Francouzi mají v rámci procesu vytvořit komisi, která se po 14 dnech sejde a vyhodnotí, jak dál ve sporu pokračovat. EU slouží jako garant dohody a Borrell osobně má být klíčovým mužem, jenž na průběh vyjednávání dohlédne.

Po zabití Solejmáního Borrell prohlásil, že mezinárodní smlouva je klíčová pro bezpečnost v regionu. „Představte si jen na vteřinu, jaká by byla situace, kdyby měl Írán jaderné zbraně. A ty by bez JCPOA mohl dostat,“ citovala ho stanice Deutsche Welle.

V polovině ledna se Borrell v Dillí sešel s íránským ministrem zahraničí Džavádem Zarífem, další kolo jednání následuje nyní. EU bližší podrobnosti o programu neuvedla, zdůraznila ale, že Borrell má od členských států silný mandát. Cílem jeho cesty je deeskalovat napětí a „hledat možnosti politického řešení současné krize“.

Katastrofální dohoda, soudí Trump

Smlouvu JCPOA uzavřely světové mocnosti s Íránem v červenci 2015 po několik let trvajících jednáních. Donald Trump už během své prezidentské kampaně sliboval, že pakt zruší a opakovaně ho označoval za katastrofální. Na nefunkčnost smlouvy poukazoval i izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Írán ale podle inspektorů Mezinárodní agentury pro jadernou energii smlouvu dodržoval, což potvrzovaly i zdroje ze západních i izraelských tajných služeb. Odpůrci dohody nicméně upozorňovali i na pokračující rozvoj íránského programu balistických raket, jímž se JCPOA nezabývala.

Trump svůj slib splnil a v roce 2018 USA od dohody odstoupily. Evropské země se ji ale snaží zachovat. USA nicméně v minulých dnech umožnily otevřít bankovní cestu přes Švýcarsko, která umožní dodávat do Íránu navzdory sankcím alespoň humanitární pomoc.

Reklama

Doporučené