Hlavní obsah

Eurocenty dopadnou jako desetihaléře. Jsou drahé a lidé s nimi neplatí

Foto: Pixabay.com

Ilustrační foto.

Reklama

1. 10. 11:03

Brusel se vydává cestou, po které se kdysi vydala i Česká národní banka. Zahájil jednání o používání mincí v hodnotě jednoho a dvou eurocentů. Jejich výroba stojí hodně a je v podstatě zbytečná. Rozhodnout se má za rok.

Článek

Evropská komise má kromě jiného za úkol pravidelně kontrolovat „používání různých nominálních hodnot euromincí z hlediska nákladů a přijatelnosti pro veřejnost“. A nyní v rámci této snahy vydala zprávu, která může za rok vyústit ve zrušení nejmenších euromincí – tedy jednocentů a dvoucentů.

O jejich osudu se však diskutuje prakticky od doby, kdy se obyvatelům eurozóny dostala eura do peněženek. A některé státy se dokonce pustili do „partyzánského“ omezování těchto „měďáků“.

Konkrétně jde o Finsko, Nizozemsko, Belgii a Irsko – v těchto zemích začali obchodníci zaokrouhlovat platby na celé pěticenty, takže obyvatelé ty největší drobné nepotřebují.

A stejnou cestou by se chtěla vydat i Komise. Do konce příštího roku chce rozhodnout, zda má zavést „jednotná pravidla zaokrouhlování plateb v hotovosti v eurozóně“. Pokud to bude potřeba, bude se hlasovat pro zaokrouhlování hotovostních plateb na nejbližších pět centů, což by de facto odsunulo jednocenty a dvoucenty z oběhu. „To by mohlo vést k postupnému zrušení mincí v hodnotě 1 a 2 centů,“ upřesňuje bruselská exekutiva.

Mohlo by se zdát, že jde o maličkost, ale není. Mince v hodnotě jednoho a dvou centů představovaly na konci roku 2017 téměř polovinu „kováků“ vydaných v celé eurozóně. „Statisticky vzato, každý občan eurozóny vlastní 181 těchto mincí,“ zdůraznila Komise.

Na začátku letošního roku činila hodnota 1 a 2 centů v oběhu 36 miliard eur, tedy 980 miliard korun. Evropští občané se navíc obávají, že by mohly vyskočit ceny, pokud budou tyto mince odstraněny a ceny se začnou zaokrouhlovat v celé eurozóně.

Česká cesta

Proti nejmenším mincím však hovoří náklady na jejich ražbu. Stejně jako v Česku, když se rušily 10, 20 a 50haléřové mince a ČNB argumentovala tím, že udržovat je v oběhu stojí zkrátka příliš, používá Komise stejný argument proti centům.

A také uvádí, že lidé je stejně zase tak často nepoužívají. „Obecně platí, že spotřebitelé dostávají více jednocentů a dvoucentů, než utratí,“ uvádí dokument. A nakonec se může Komise opřít o celoevropský průzkum, podle kterého by převážná většina občanů eurozóny pro odstranění těchto mincí zvedla ruku.

Rušení nejmenších euromincí bude běh na dlouhou trať, nyní Komise rozběhla 15týdenní konzultace a teprve na jejich základě se uvidí, zda se pravidlo „zaokrouhlování“ a s ním i konec mincí skutečně zavedou.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené