Hlavní obsah

Britská operace Měsíční střela se rozběhla, český testovací plán vyčnívá

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

19. 10. 16:17

Antigenní testy na covid-19, které slibují rychlé, ač ne zcela přesné výsledky za minimální náklady, zavádí do svého arzenálu státy po celé Evropě. Plán otestovat celou populaci je ale zatím na našem kontinentě spíš výjimkou.

Článek

Protestování celé populace pomocí rychlých antigenních testů, to má být podle českého ministra zdravotnictví Romana Prymuly jeden z hlavních pilířů boje proti koronaviru. Zatímco v Česku takový plán zůstává hodně nejasný a neví se ani, kdy by se měl začít realizovat, na Slovensku tento víkend pokročili o krok dál.

Tamní premiér Igor Matovič protestování celé populace označil za jedinou alternativu celostátního lockdownu a vláda přišla i s konkrétními termíny. Začít se má v nejhůře postižených regionech už na konci příštího týdne a celá operace pod názvem Společná zodpovědnost má být hotová v polovině listopadu.

Novou zbraň proti koronaviru postupně bere do rukou i zbytek Evropy. Český a slovenský plán se ale v porovnání s ostatními státy jeví nadmíru ambiciózně.

Jaký je rozdíl mezi PCR a antigenovými testy?

Polymerázová řetězová reakce (PCR) je mezi odborníky považována za nejspolehlivější z dostupných způsobů testování. Metoda je založena na mnohonásobném namnožení vzorku DNA, který se nabere zpravidla stěrem z nosohltanu. Na vzorku se prokazuje přítomnost části viru SARS-CoV-2, jeho nukleové kyseliny.

Antigenové testování není založené na zjišťování samotného viru, ale proteinů na povrchu virové částice, které podněcují reakci imunitního systému. Jejich výhodou je rychlost (do 15 až 30 minut), snadnost provedení a relativně nízká cena. Nevýhodou bývá nižší citlivost testu v rozmezí 85 až 95 procent.

Johnsonův veleodvážný plán už narazil

Mimo všechny ostatní stojí v tomto ohledu Velká Británie s jejím plánem Měsíční střely (Moonshot). Premiér Boris Johnson s ním přišel už 9. září a jeho cílem má být masové každodenní testování, které umožní znovu povolit celou řadu v tuto chvíli zakázaných aktivit. Slovy Johnsona by masové testování novými rychlotesty mohlo „vrátit lidem normální život bez potřeby sociálního distancování“.

Podle časopisu British Medical Journal plán počítá s provedením desíti milionů testů každý den od začátku příštího roku. Během jednoho týdne by se tak protestovala celá populace Spojeného království a lidé s negativním výsledkem by podle Johnsona dostávali potvrzení, které by jim zajistilo možnost účastnit se různých aktivit bez potřeby se sociálně distancovat. To by se postupně obnovovalo dalšími testy.

Koncem září byla spuštěna testovací fáze, v rámci níž mělo být otestováno všech cca 250 tisíc obyvatel Salfordu, na což vláda vyčlenila 500 milionů liber. Celý plán měl podle Guardianu Británii stát 100 miliard liber, což je zhruba částka odpovídající celému rozpočtu na školství.

V posledních týdnech už ale britská vláda několikrát přiznala, že v Salfordu to nejde tak, jak se čekalo. Šest týdnů po zahájení testovací fáze ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že projekt byl pozastaven, a vláda přiznává, že ho zatím je schopna provést jen v menším měřítku se zaměřením na „vysoce riziková prostředí a skupiny“.

Německo se zaměří na nemocnice a domovy seniorů

Další evropské země včetně Německa, Francie, Španělska a Itálie už oznámily své vlastní masově testovací projekty. Nikdo z nich se ale zatím nepouští do plošného testování celé populace.

Například německý ministr zdravotnictví Jens Spahn minulý týden pro The Wall Street Journal řekl, že od 15. října v Německu začne masové testování pomocí rychlých testů v domovech seniorů a nemocnicích, přičemž se bude týkat i návštěv. V následujících měsících by měly být pro Němce k dispozici stovky milionů rychlých testů, v praxi to podle ministerstva může vypadat tak, že každý obyvatel domova důchodců bude testován i padesátkrát měsíčně.

Podle Spahna je takové testování klíčové především pro „přetržení infekčních řetězců“. Na rozdíl od Británie ale Německo ani nedoufá, že by antigenní testy mohly přinést návrat do normálního života. Podle Spahna nové rychlé testy nenahradí hygienu, roušky ani sociální distancování.

Pilotní projekt plošného testování v domovech důchodců je už od 5. října v chodu i ve Francii.

Itálie a Rakousko budou plošně testovat školáky

Antigenní testy už ke kontrolnímu testování používají i na italských letištích a v přístavech. Nyní je Italové chtějí rozšířit do škol. „Mobilní antigenní laboratoře“ pro testování studentů využije i Rakousko.

Španělsko masové testování pomocí rychlých testů zatím využívá v nejvíce zasažených oblastech, jako je například Madrid.

Dá se otestovat celý národ?

O protestování celého národa se v minulosti na evropském kontinentu pokusilo jen Lucembursko, které se do operace pustilo už na přelomu jara a léta, kdy ještě antigenní testy nebyly k dispozici. V zemi s 600 000 obyvateli jde ale o úplně jinou disciplínu.

V Británii, Česku a na Slovensku tak nyní budeme pozorovat bezprecedentní situaci a není divu, že se ve všech třech zemích řeší, zda jsou jejich plány vůbec proveditelné. BBC v článku o největších výzvách masového testování zmiňuje především problematiku menší přesnosti antigenních testů. Ta totiž dosud nebyla dostatečně ozkoušená a předpokládá se, že bude nižší než u PCR testů.

BBC uvádí, že při testování celé populace představují velký problém zejména selhání, kdy rapid test lidem chybně ukáže pozitivní výsledek. Při obrovském počtu testovaných znamená i chybovost v řádu jednotek procent a statisíce rodin ve zbytečné karanténě. Někteří odborníci navrhují strategii poslat každého, kdo bude mít pozitivní rapid test, na ověření PCR testem, což by ale znamenalo další velkou zátěž pro zdravotnický systém.

V Británii se už navíc přesvědčili o tom, že ani s rychlými výsledky testů bez potřeby laboratoří nejde o jednoduchý úkol z hlediska logistiky. Jak to půjde na Slovensku, se dozvíme už příští týden, a jak v Česku, neznámo kdy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené