Hlavní obsah

Evropské tištění peněz narazilo na německý ústavní soud

Foto: Peter Lepping/Flicker

Německý ústavní soud zkomplikoval nákupy dluhopisů ze strany ECB.

Reklama

5. 5. 14:09

Kvantitativní uvolňování, kterým ECB pomáhala vytáhnout ekonomiku eurozóny z potíží, projde dalším kolem zkoumání.

Článek

Nákupy dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jsou částečně v rozporu s německou ústavou. Rozhodl o tom německý ústavní soud.

Německá centrální banka musí podle něj nákupy dluhopisů v rámci programu ECB do tří měsíců přerušit, pokud ECB neprokáže, že jsou tyto nákupy nutné. Toto rozhodnutí se ale netýká nově ohlášeného programu ECB pro boj s ekonomickými dopady koronavirové krize, který zahrnuje nákupy dluhopisů a dalších aktiv za 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč).

Ústavní soud v Karlsruhe dospěl k závěru, že německá vláda a parlament nemají nad kroky ECB dostatečný dohled a nezajistily ani, aby nákupy dluhopisů byly přiměřené, informuje BBC. Soud však neshledal, že by ECB porušila zákaz přímé rozpočtové podpory členských zemí eurozóny. ECB nyní podle soudu musí prokázat, že nákupy dluhopisů nejsou nepřiměřené vzhledem k jejich ekonomickým a rozpočtovým dopadům.

Podle analytika Jörga Krämera z finanční společnosti Commerzbank by pro ECB mělo být snadné přesvědčit soud o nezbytnosti nákupů. „ECB bude v nákupech dluhopisů pokračovat. Dnešní rozhodnutí to nezmění,“ uvedl Krämer.

Německo je největší ekonomikou eurozóny a tamní centrální banka má na celkových nákupech ECB značný podíl. Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název německé centrální banky, je zároveň nejvýznamnějším členem takzvaného eurosystému, tedy sítě centrálních bank zemí eurozóny, v jejímž čele stojí ECB.

„Nejsem si jist, zda bude mít verdikt ve finále nějaké reálné důsledky,“ uvedl analytik Jerome Legras ze společnosti Axiom Alternative Investments. „Důležité je, že se to netýká současného programu souvisejícího s nemocí covid-19,“ dodal.

ECB už od roku 2015 ve snaze podpořit ekonomiku eurozóny nakoupila dluhopisy v hodnotě téměř tří bilionů eur (zhruba 81 bilionů Kč). Kritici tvrdí, že ECB tak překračuje své pravomoci, protože tyto nákupy podle nich představují přímé financování vlád.

Soudní dvůr EU nicméně koncem roku 2018 rozhodl, že program nákupů dluhopisů je v souladu s právem EU, a nepřekračuje tedy mandát ECB. Odmítl tehdy i tvrzení, že ECB svým programem nezákonně financuje vlády.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené