Hlavní obsah

Facebook čelí kritice, nedostatečně bojuje s extremisty

Foto: ČTK

Modlící se členové neonacistického hnutí Azov Batalion před odjezdem na východní Ukrajinu v roce 2015.

Reklama

22. 11. 2020 15:40

Technologický gigant Facebook čelí kritice. Nezvládl ani za dva roky adekvátně zareagovat na extremistickou aktivitu na svých stránkách. Mnohé neonacistické skupiny tak mohou díky tomu růst či prodávat nevhodné předměty.

Článek

Síť extrémně pravicových hnutí napojená i na britskou krajně pravicovou scénu čítá více než 80 tisíc členů, má své profily na sociálních sítích Facebook a Instagram. Gigant sociálních sítí se tak stává cílem kritiky.

Síť hnutí, která se skládá z více než čtyřiceti neonacistických stránek, nabízí zboží s nacistickými symboly či samolepky, které opěvují Kyla Rittenhouse. Ten je vyšetřován kvůli zastřelení dvou demonstrantů ve Wisconsinu. Ti v srpnu protestovali na akci Black Lives Matter.

Podle neziskové organizace Center for Countering Digital Hate (Centrum proti digitální nenávisti), která sídlí v Londýně, financovala prodeje předmětů dvě neonacistická hnutí, která operují z Ukrajiny. Jsou to organizace Azov Batalion a Misantrophic Divison. Předpokládá se, že několik britských extrémně pravicových aktivistů bylo zrekrutováno právě organizací Azov Batalion, aby bojovali v konfliktu na Ukrajině.

Britský občan je souzen za dvanáct teroristických činů. Policie u něj nalezla extremistické materiály včetně oblečení a vlajek, které jsou spojeny s Misantrophic Division. Souzený student obvinění odmítá.

Extremistická hnutí na sítích rostou

Odhalení přichází v době, kdy sociální síť prohlašuje, že s extremismem a tzv. hate speech (nenávistná mluva) na své platformě bojuje. Avšak zpráva, na které spolupracovala Koalice pro bezpečný web (Coalition for Safe Web), uvádí, že byl Facebook před neonacistickou sítí varován před již dvěma lety. Od té doby se extremistická síť značně rozrostla.

Ředitel Centra proti digitální nenávisti Imran Ahmed uvedl, že „vedení Facebooku ohrozilo veřejnou bezpečnost tím, že dopustilo financování neonacistické aktivity prostřednictvím svých platforem“. Podle Ahmeda byl Facebook upozorněn již před dvěma lety a selhal, protože nezareagoval adekvátně.

Imran Ahmed je také členem pilotní vládní komise pro boj s extremismem. „Nedostatečná reakce nemohla projít bez povšimnutí extremistických hnutí. Ta teď vědí, že jim Facebook dovolí rekrutovat příznivce nebo vybírat peníze bez zásahu,“ dodal podle britského serveru The Guardian.

Ve čtvrtek odhalil Facebook, který vlastní i síť Instagram, zcela poprvé čísla týkající se extremistické aktivity na sítích. Odhalila, že během července, srpna a září zhruba tisíc příspěvků obsahovalo hate speech. Facebook rovněž uvedl, že v průběhu stejného období zareagoval proti více než 22 milionům příspěvků, které hate speech obsahovaly.

Export ideologie od Východu k Západu

Azov Batalion a Misantrophic Divison se patrně snaží vyvážet svou ideologii do západního světa. Jsou napojené na podobně smýšlející skupiny, jako například zakázanou britskou teroristickou organizaci National Action. Protiteroristický think tank The Soufran Center odhaduje, že z Británie na Ukrajinu odešlo bojovat do ukrajinských milic, jakou je například Azov Batalion, asi deset lidí. Ten používá k propagaci propracovaná propagandistická videa, podobná jako například samozvaný Islámský stát. Azov Batalion je neonacistická polovojenská síla, která je známá i pro spolupráci se členy hnutí Rise Above Movement. Hnutí sídlí ve Spojených státech a je rovněž krajně pravicové. Jejich členové byli za mřížemi za výtržnosti na akci Unite the Right (Spojte pravici) v Charlottesville.

Jedna z jejich facebookových stránek nese název „Plynové komory“. Návštěvníci stránky jsou přesměrováni na další, na kterých jsou dostupné i ostatní produkty. Mohou si zakoupit například obrazy, na kterých jsou skinheadi stojící u zavražděných dvou mužů. Jeden má tmavou pleť a druhý je židovského původu. Obraz doprovází věta: „Napadení s přitěžujícími okolnostmi: Může se to stát i vám.“

Centrum proti digitální nenávisti odhalilo, že extremisté spolu komunikují na enkryptované platformě Telegram. Tam se domlouvají na akcích na mainstreamových platformách, na platbách a na šíření propagandy.

Poté, co Facebook konfrontoval server The Guardian, začal technologický gigant neonacistický materiál vyhledávat a bojovat proti němu. „Odstranili jsme obsah, jenž porušuje naše pravidla, která zakazují nebezpečné organizace. Pravidelně pracujeme na zlepšení technologií odstraňující tento obsah rychleji. I když nás čeká ještě práce, zlepšujeme se.“ uvedl později mluvčí společnosti Facebook. „Zakázali jsme na Facebooku a Instragramu přes 250 neonacistických organizací.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené