Hlavní obsah

Evropa to přehání s antibiotiky. Infekce mohou brzy zabíjet víc než rakovina

Foto: i viewfinder, Shutterstock.com

Antibiotická rezistence představuje stále větší problém.

Reklama

6. 10. 20:17

Čím déle je známe, tím méně zabírají. Účinnost antibiotik každým rokem klesá. Bez změny jejich využívání však čelí lidstvo nebezpečné hrozbě.

Článek

„Antibio, antibio, antibiotika, při nesprávném použití sílu ztrácejí, antibiotická rezistence nám tak vzniká, proto svého doktora poslouchej raději.“

Právě takhle začíná reklama projektu Prevence antibiotické rezistence od Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který se snaží informovat o nesprávném užívání antibiotik. Ústav si v loňském roce nechal vypracovat průzkum, aby zjistil, jak Češi k užívání antibiotik přistupují.

A ukázalo se mimo jiné, že bezmála dvě pětiny oslovených neváhají požádat svého lékaře, aby jim antibiotika předepsal. Třetina z nich pak má „pro strýčka Příhodu“ nějaká v lékárničce.

Poznámka: Mezi grafy lze překlikávat šipkou.

Ještě znepokojivější odpovědi pak uváděli respondenti do 24 let. U všech tří uvedených otázek označilo možnost „ano“ okolo 50 procent dotázaných.

Princip složitého biologického procesu antibiotické rezistence je přitom jednoduchý. Čím více a nevhodněji vystavíme bakterie antibiotikům, tím je pravděpodobnější, že se s léčivem naučí bojovat a vytvoří si proti němu odolnost, rezistenci. A právě to v posledních letech zneklidňuje lékaře po celém světě.

Z velkochovu do celého světa

Omezit využití antibiotik není snadné. Nejde totiž zdaleka jen o jejich nevhodné užívání například při virových onemocněních, ale také o jejich zapojení v potravním řetězci.

Antibiotika ve velké míře využívají chovatelé při chovu hospodářských zvířat. Ve velkochovech je totiž běžné přisypávat antibiotika všem zvířatům bez ohledu na to, jestli jsou právě nemocná, nebo ne. A problém s nadužíváním je na světě.

Nejnovější data, která využívání antibiotik v zemědělství sledovala, pocházejí z roku 2015. Nutno dodat, že legislativa, která používání antibiotik v chovu omezuje, od té doby pokročila. Přesto však tato léčiva ze zemědělství zdaleka nemizí.

Vůbec nejvíc se antibiotika objevovala u hospodářských zvířat na jihu Evropy, zejména ve Španělsku a Itálii. Velmi vysoký podíl se držel také v Maďarsku či Belgii. Na druhé straně stojí státy jako Norsko nebo Island, kde je tento podíl až stonásobně menší. Česko se pohybuje zhruba v evropském průměru.

Turecko v antibiotické kaši

Evropské státy vedou i pomyslný žebříček největších světových konzumentů antibiotik. Pro měření jejich užívání stanovila Světová zdravotnická organizace takzvanou denní definovanou dávku – DDD.

Denní definovaná dávka (DDD)

Denní definovaná dávka, anglicky Defined Daily Dose (DDD), je průměrná denní terapeutická dávka, která se používá k léčbě daného onemocnění. Využívá se ke sledování spotřeby léčiv.

Zdroj: SÚKL, Světová zdravotnická organizace

Vůbec nejhůře vychází v tomto srovnání Turecko a Řecko. Obě země registrují velký nárůst spotřeby antibiotik od začátku 21. století.

Nadužívání antibiotik přitom představuje velký světový problém. S rostoucí a stále bohatší populací roste také poptávka po léčivech, která zároveň ztrácejí svou účinnost.

Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) berou jen ve Spojených státech lidé ve 30 procentech případů antibiotika špatně či bez předpisu lékaře. Podobná data se objevují po celém světě.

V interaktivní mapě můžeme vidět nárůst již zmíněných, Turecka a Řecka, ale také Alžírska, Brazílie či Egypta. Zmenšit spotřebu naopak dokázaly třeba Spojené státy, Kanada či Japonsko. Každá země ale začínala na přelomu milénia na jiné startovní pozici.

Na následujícím grafu je dobře vidět, že světová spotřeba antibiotik stoupá. A zatímco třeba Mexiko začínalo toto století zhruba na světovém průměru, nyní už má dvojnásobně menší spotřebu. Spojené státy sice užívání antibiotik omezily, ale stále jsou na velmi vysokých hodnotách.

Ruku v ruce s tím roste také antibiotická rezistence. „Antibiotická rezistence narůstá minimálně posledních 20 let, a to velmi rychle. Situace je ale různá u různých bakterií a antibiotik, takže to nelze paušalizovat. Obecně lze říci, že narůstá zejména u bakterií, které vyvolávají nemocniční nákazy. Roste nejen jejich podíl, ale i faktická incidence, protože se stárnutím populace se objevuje více nemocných,“ řekla Seznam Zprávám vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Helena Žemličková.

Za padesát let budou léky na cholesterol fungovat stejně dobře jako dnes. Léky, které používáme na léčbu rakoviny, budou za padesát let taky fungovat stejně. Antibiotika jsou jediná léčiva, která čím více používáme, tím méně jsou účinná.
Brad Spellber, Univerzita Jižní Kalifornie

Horší než rakovina?

Pokud se přístup k antibiotikům nezmění, čeká lidstvo vážný problém. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace může kvůli infekcím v roce 2050 zemřít 10 milionů lidí. Tedy víc, než kolik nyní zemře na rakovinu.

„Vždy je možno něco dělat, rozhodně bychom neměli být pasivní a minimálně bychom se měli snažit předejít šíření rezistentních bakterií,“ uvádí Žemličková, která je také zástupkyní České republiky pro agendu antibiotické rezistence v Evropském centru pro prevenci a kontrolu nemocí.

Odolných bakterií přibývá

Lékaři upozorňují na nárůst superinfekcí a bakterií odolných vůči antibiotikům.

Kromě přímých zdravotních dopadů může mít rezistence také vliv na obecnou kvalitu života. Světová banka odhaduje dva scénáře vývoje: mírný a prudký. V tom prudkém by se světový hrubý domácí produkt propadnul o 3,8 procenta. To je mimochodem větší propad, než jaký byl při ekonomické krizi v roce 2008.

Odolnost proti antibiotikům by navíc ekonomicky nejhůře dopadla na nízkopříjmové skupiny.

Kromě toho by hrozila celá řada dalších škod – a to jak finančních, tak zdravotních.

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

Odhad Světové banky při dalším rozvoji antibiotické rezistence.

Od penicilinu až k rezistenci

Na hrozbu antibiotické rezistence upozorňoval i Alexander Fleming, objevitel prvního antibiotika – penicilinu. Už tento skotský lékař věděl, že při nadměrném využívání penicilinu se proti němu bakterie naučí účinně bránit.

Pokud bereme antibiotika, když je potřebujeme, možná nám jednou nepomohou v momentě, kdy je budeme potřebovat nejvíc.
Tom Frieden, bývalý šéf Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí USA

I proto začali vědci vyvíjet další antibiotika, aby dokázali s nebezpečnými bakteriemi účinněji bojovat. Vůbec nejvíce se jich vyvíjelo v 60. letech minulého století, od té doby ale počet nových léčiv každoročně klesá. Vývoj se soustředí hlavně na nové vakcíny.

„Antibiotika se stále vyvíjejí, především experimentálně. Horší je to s jejich zavedením do výroby a reálné praxe. Vývoj antibiotik a jejich testování je velmi drahé a jejich uplatnění na trhu, tedy návratnost investice, je nejisté,“ říká pro Seznam Zprávy Helena Žemličková.

Kombinace nesprávného používání antibiotik a jejich nedostatku tvoří jádro dnešního problému. Bakterie si umí stále lépe poradit s léčivy, která buď dlouho znají, nebo se s nimi potkávají příliš často. Tradičně se to stává při nesprávném užívání.

„Vyvíjejí se ale i látky, které cílí na konzervativní části bakterií, kde by ke vzniku rezistence nemělo docházet tak rychle,“ upozorňuje Žemličková.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované