Hlavní obsah

Takto vypadá jídelníček Čechů. Vysoké ceny to ale můžou změnit

Foto: Profimedia.cz

Průměrně sní každý Čech za rok 93,2 kilogramu zeleniny a 87,8 kilogramu ovoce.

Reklama

13. 5. 15:10

Češi mění svůj jídelníček a nakupují jinak. Inflace však není jediný faktor, který má vliv na složení jídelníčku – za 30 let se podstatně změnil.

Článek

Každý obyvatel Česka snědl v roce 2020 v průměru 813 kilogramů potravin, o 16,5 kilogramu více než v roce 2019, spočítal Český statistický úřad. Pokud se podíváme dále do minulosti, kromě celkového množství se změnila i spotřeba jednotlivých potravin. Lidé například za posledních třicet let snížili svoji spotřebu vajec, naopak více jedí rýži. V následujících měsících se však může spotřební košík změnit kvůli narůstající ceně jídla.

Velkou část jídelníčku Čechů tvořila v roce 2020 zelenina (93,2 kilogramu na osobu za rok) a ovoce (87,8 kg). Podobně na tom bylo maso, kterého snědli 84 kilogramů. Mléka a mléčných výrobků spotřeboval každý obyvatel Česka průměrně 262,5 kilogramu, tedy o 5,4 procenta více než v předchozím roce.

Rostoucí ceny potravin v současné době začínají měnit nejen složení jídelníčku, ale i nákupní zvyklosti Čechů, potvrdil pro Seznam Zprávy Tomáš Jeřábek, CEO společnosti Košík.cz, která poskytuje online nákup potravin s dovážkou. Změnu v nakupování Košík.cz zaznamenal u svých zákazníků od letošního března.

„Úspory hledají především v chytřejším nakupování. Vidíme například, že jinak rozvrhují nákupy. Obsahují o trochu nižší množství položek, omezuje se nákup ‚drobností pro radost‘. Část zákazníků samozřejmě u některých kategorií volí levnější varianty produktů a přelila se z dražších segmentů do těch levnějších,“ říká Jeřábek.

„Roste i využívanost nejen slevových akcí, ale i mechanismů typu ‚multibuy‘, které snižují cenu za položku přímo úměrně k nakoupenému množství,“ vysvětluje CEO Košíku.cz. Jak dodává, v tuto chvíli také pravidelně vyprodají sekci „Zachraň mě“, která obsahuje zboží s blížícím se koncem data trvanlivosti nebo výrobky s pomačkaným nebo poškozeným obalem.

Infografika, která vychází z dat ČSÚ, znázorňuje, jaké potraviny lidé nejčastěji jedli v roce 2020 v kategoriích obiloviny, maso, ovoce mírného pásu, tropické ovoce, zelenina, oleje a tuky a nealkoholické nápoje. Po kliknutí na danou ikonu se zobrazí detailní spotřeba potravin. Například více než polovinu spotřebovaného masa tvořilo maso vepřové, třetina pak připadla masu drůbežímu. Na třetím místě je hovězí s 10 procenty.

Data z Košíku.cz ukazují, že zákazníci nakupují v jednotlivých kategoriích zhruba stejně, rozdíly oproti předchozím měsícům jsou jen na úrovni desetin procenta. Liší se však konkrétní výběr potravin, říká pro Seznam Zprávy mluvčí společnosti František Brož. „Je zajímavé, že prémiový segment zatím drží, přelivy vidíme hlavně ze středního k levnějším produktům. Stále to ale není nic dramatického,“ doplnil Brož.

Drahé maso

Výraznější změny jsou v kategorii masa, upozornil Tomáš Balent, specialista na maso v Košík.cz. „Momentálně v Česku nejvíce klesá spotřeba hovězího a kvalitních dovozových ryb. Důvodem jsou pochopitelně rychle rostoucí ceny v této kategorii. Lidé častěji volí například drůbeží maso – kuřecí a nově také krůtí, které je v celkovém porovnání stále levnější,“ říká.

Specialista na maso dodává, že vepřové zůstává levnější než hovězí. „Spotřebu vepřového masa se daří držet hlavně díky promo aktivitám trhu, v mnohých případech se prodává pod jeho nákupní cenou. V segmentu uzenin už nyní vidíme snahu o zachování cen snižováním gramáží.“

Nízká cena vepřového i jiného masa se podle ředitele Svazu zpracovatelů masa Radka Slance bude v příštích měsících v supermarketech nutně zvyšovat. Jak vysvětlil, vepřové se drží na podobných cenách již 15 let, což je podle Svazu vzhledem k narůstajícím cenám energií, benzinu a dalších komodit neudržitelné.

„Trh je v tento okamžik velmi nevyvážený. Lidé mají obavy a nevědí, co mají čekat. Nevědí, co dřív budou platit. Trh reaguje tak, že chvilku to je lepší, chvilku je to horší, pak je to zase normální,“ řekl Slanec Seznam Zprávám. Aktuální čísla spotřeby masa ale svaz nemá – data zpracovávají stejně jako ČSÚ s ročním zpožděním.

Potravinářská komora naopak pro Seznam Zprávy uvedla, že pokles nákupu potravin nezaznamenali. „V tuto chvíli nemáme žádné informace o tom, že by potravináři dodávali do maloobchodu menší objemy potravin. Spíše naopak, některé komodity jsou kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině méně dostupné nebo se spotřebitelé předzásobují. Jedná se například o mouku, slunečnicový olej, vepřové a drůbeží maso,“ říká mluvčí komory Helena Kavanová.

Například kilogram předního hovězího masa stál v dubnu 2022 průměrně 154 korun, v meziročním srovnání se jedná o zdražení o 35 korun. Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, se však výrazného zdražování nebojí.

„Dobrou zprávou pro českého spotřebitele je, že na tuzemském retailovém trhu existuje opravdu výrazná konkurence, která žádné skokové nárůsty cen neumožňuje. A další dobrou zprávou v této nejisté době je, že se v současnosti prodává rekordních 59 procent sortimentu v režimu slev. Tlumí to inflační tlaky přenášené na spotřebitele, ačkoli to je na úkor zisku obchodníků,“ řekl Prouza Seznam Zprávám.

Více rýže, méně vajec

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Eurostatu se v České republice od roku 1990 razantně snížila spotřeba mléka, a to o 37,2 procenta. Před 32 lety lidé v Česku vypili za rok 91,7 litru mléka, nyní spotřebují necelých 58 litrů. Raději si vyberou sýr, kterého snědí jednou tolik co před třemi desetiletími.

Podle Renaty Vodičkové, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ, ovlivnila spotřebu potravin v roce 2020 pandemie koronaviru. „Meziroční změny ve spotřebě potravin v porovnání s předcovidovým obdobím dokládají zájem obyvatel zásobit se preventivně během nouzového stavu některými potravinami s delší trvanlivostí a dobrou nutriční hodnotou a také pečovat o imunitu organismu zvýšenou konzumací ovoce a zeleniny,“ říká Vodičková.

Vysoký nárůst spotřeby je také u rýže. Lidé jí v roce 2010 snědli 4,5 kilogramu, v roce 2020 to bylo již 7,9 kilogramu. Naopak v témže roce spotřebovali o 5,1 kilo, tedy 91 vajíček méně než v roce 1990.

Přestože kleslo i použití soli, Češi stále solí nadmíru. Podle Ministerstva zdravotnictví je doporučená denní dávka soli na dospělého člověka pět gramů, pro děti je ještě nižší a odvíjí se od věku. Lidé v Česku však zkonzumují 13,97 g soli na den, tedy téměř trojnásobek.

Podle ministerstva může mít vyšší spotřeba soli negativní dopad na zdraví Čechů. „Snížení příjmu soli je jednou z nejvíce ekonomicky efektivních a cenově dostupných intervencí v prevenci nemocí srdce a cév. I České republice se tak nabízí příležitost pro zavedení konkrétních opatření v rámci boje s nadměrným solením jako ‚tichým zabijákem‘ našich životů,“ píše se na webu Ministerstva zdravotnictví.

Potravinová soběstačnost

Ceny potraviny rostou i kvůli válce na Ukrajině. Potravinovou bezpečnostní se zabývá Organizace spojených národů (OSN), která upozorňuje, že by mohla ovlivnit hlavně chudé státy. Problém se týká především obilovin, jež jsou hlavní složkou vývozu z Ukrajiny. Podle Heleny Kavanové, mluvčí potravinářské komory, je však Česko v obilí, cukru a mléce soběstačné. Nejvíce musí dovážet ovoce a zeleninu.

Kavanová pro Seznam Zprávy uvedla, že z celkového pohledu je Evropa potravinově soběstačná. „Evropský jednotný trh umožňuje jednotlivým státům produkovat takové suroviny a výrobky, které nejlépe vyhovují klimatickým a dalším podmínkám v konkrétním regionu. Ostatní si mohou jednotlivé státy dovézt. V Evropě není žádný stát stoprocentně soběstačný. Není to ani žádoucí, znamenalo by to jistě vyšší ceny a omezený výběr,“ říká mluvčí.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované