Hlavní obsah

Česko je na špici evropské obezity, muži jsou třetí

30. 12. 2021 20:11

Šest z deseti Čechů má vyšší než normální váhu a každý pátý je obézní. Česko se drží na předních příčkách evropského žebříčku. V nadváze jsou muži třetí, ženy jedenácté. Spočítejte si v kalkulačce, jak jste na tom vy.

Reklama

Článek

Problémy s nadváhou a obezitou se ve většině členských států EU rychle zvyšují. Potíže s nadváhou má 53 procent dospělé evropské populace, tedy ve věku 18 a více let. Vyplývá to z nejnovějších dat Eurostatu.

Jak ukazuje graf níže v článku, čeští muži mají s váhou problém výrazně častěji než ženy. Téměř 70 procent z nich má vyšší index tělesné hmotnosti, zatímco žen s vyšším BMI je polovina.

Jak jste na tom vy?

Do předepsaných políček vyplňte svou váhu a výšku, kalkulačka vám podle toho spočítá Body Mass Index. Na škále pod kalkulačkou se zobrazí predikce na míru: Kam se posunete, pokud se vaše hmotnost změní. (Autor kalkulačky: Michal Škop)

Kalkulačka je standardizovaná podle metodologie WHO a vychází z údajů za celosvětovou populaci.

Co je to BMI

Body Mass Index (BMI) neboli Index tělesné hmotnosti je nejrozšířenější index, používaný jako indikátor podváhy, normální hmotnosti, nadváhy či obezity. Počítá se podle následujícího vzorce:

BMI = hmotnost v kg / (výška v m)2

Jedná se o orientační ukazatel, který nezohledňuje pohlaví a věk a nedokáže určit, do jaké míry se na hmotnosti podílí tuk a do jaké svaly a jak je tuk v těle rozložen.

Sportovci s velkým množstvím svalů může klamně indikovat nadváhu. Naopak i když je vaše BMI v normě, můžete mít ve skutečnosti nadváhu, protože máte málo svalů.

Hodnoty:

  • < 18,5 podváha
  • 18,5–25 ideální zdravá váha
  • 25–30 nadváha
  • 30–35 obezita prvního stupně
  • 35–40 obezita druhého stupně
  • > 40 obezita třetího stupně (morbidní obezita)

Muži mají problém s váhou výrazně častěji

Ve všech zemích jsou podíly mužů s BMI nad 25 vyšší než podíly žen. Ve skupině s BMI vyšším než 25 je hned 70 procent českých mužů, což jim vynáší třetí pozici v celoevropském srovnání po Chorvatsku a Maltě. Českých žen s nadváhou až obezitou je polovina a ve srovnání 30 evropských zemí jsou jedenácté.

Podíl dospělých žen, které jsou považovány za osoby s nadváhou, se pohybuje mezi 37 procenty v Itálii a 59 procenty v Chorvatsku. U mužů se podíl pohybuje mezi 53 procenty ve Francii a 73 procenty v Chorvatsku.

Ženy: Čím nižší vzdělání, tím více osob s nadváhou

Nadváha se považuje za předobézní stav (BMI vyšší než 25) a u žen velice úzce souvisí s úrovní dosaženého vzdělání, popřípadě se socioekonomickým zázemím, jež je se vzděláním provázáno.

Data pocházejí z evropského šetření o zdraví (EHIS), které se uskutečnilo v letech 2018–2020 a které zahrnovalo osoby starší 15 let.

Jak ukazuje graf, podíl žen s nadváhou je ve všech zemích EU nižší u osob s vyšší úrovní dosaženého vzdělání. Nepřímá úměra platí ve všech srovnávaných zemích bez výjimky.

Rozdíly jsou přitom značné: Mezi ženami s nadváhou s vysokoškolským vzděláním a ženami s nejvýše nižším sekundárním vzděláním byl totiž nejméně 32 procentních bodů v Portugalsku, dále v Řecku (33 p. b.) a ve Francii (35 p. b.).

Mezi českými vysokoškolačkami a ženami se základním vzděláním je rozdíl 20 p. b. Nadváhu má 38 % žen s VŠ, zatímco žen se základním vzděláním je 58 %.

Muži: Nadváha a vzdělání příliš nesouvisí

U mužů není zjištěna jasná souvislost mezi úrovní dosaženého vzdělání a nadváhou a rozdíly ve výskytu nadváhy v závislosti na dosaženém vzdělání jsou obecně mnohem menší než u žen.

Ve 13 členských státech EU byl nejvyšší podíl mužů s nadváhou zaznamenán u osob maximálně s nižším sekundárním vzděláním. Ve dvou zemích – Estonsku a Lotyšsku – je nejvyšší podíl mužů s nadváhou zaznamenán u vysokoškoláků.

Nejvíce českých mužů s nadváhou najdeme mezi středoškoláky (73 %). Vysokoškoláků má nadváhu 56 % a nejméně se obezita vyskytuje mezi muži se základním vzděláním (56 %).

Obezita je příčinou 4,7 milionu předčasných úmrtí ročně

Obezita je jedním z největších světových zdravotních problémů. Z problému bohatých zemí se stala problémem všech příjmových vrstev a ročně si vyžádá 4,7 milionu předčasných úmrtí. Aktuálně se celosvětově jedná o čtvrtou nejčastější příčinu smrti.

„Obezita představuje závažný problém pro veřejné zdraví, neboť významně zvyšuje riziko chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, diabetes 2. typu, hypertenze, ischemická choroba srdeční a některé druhy rakoviny. U konkrétních osob může být obezita dále spojena s celou řadou psychických problémů. Pro společnost jako celek má značné přímé i nepřímé náklady, které značně zatěžují zdravotnictví a sociální zdroje,“ píše v poslední analýze evropský statistický úřad Eurostat.

Obezita a covid-19

Obezita je při onemocnění covid-19 přitěžující faktor. Může vést k těžkému stavu pacienta, nebo dokonce k úmrtí, shodují se odborníci. Ukazují to i zahraniční studie, zejména ze Spojených států nebo Velké Británie.

Hlavní důvod, proč je covid-19 pro obézní pacienty větším rizikem, je spojení nadváhy s dalšími nemocemi (tzv. komorbiditami), jako jsou kardiovaskulární nemoci, cukrovka nebo vysoký krevní tlak. Průběh ale ztěžuje také snížená funkce plic, která se rovněž pojí s obezitou. Navíc hrozí riziko zánětu tukových tkání kolem orgánů – to může přispět k výskytu takzvané cytokinové bouře (tj. nadměrné reakci imunitního systému, která vede k těžkým průběhům onemocnění covid-19 a někdy i k úmrtí pacientů).

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované