Fakta: Víkendové vedro byl jen začátek. Bude stále tepleji

Letošní červen se zapíše do historických tabulek. V Řeži u Prahy v neděli meteorologové naměřili přesně 39 stupňů Celsia, čímž padl dosavadní rekord z června roku 2019. Jak upozorňuje zakladatel serveru Fakta o klimatu Ondráš Přibyla, je potřeba se připravit na to, že léta budou stále teplejší. Na to, co nyní považujeme za horko, budeme vzpomínat jako na chladnější klima.

„Tohle léto asi skutečně bude patřit k těm chladnějším, protože svět se zatím otepluje a dokud budeme přidávat skleníkové plyny do atmosféry, tak se oteplovat bude,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Přibyla. „Nejoptimističtější scénáře – když bychom zvládli prakticky přestat spalovat fosilní paliva někdy do roku 2050 – by vedly k oteplení v průměrných teplotách o cca 0,3 °C světově a řádově 0,6 °C v Česku. I to ale znamená více než dvojnásobný výskyt podobných extrémů, které vidíme teď.“

Podle odborníka na klima bylo nedělní počasí v Řeži o zhruba 15 stupňů Celsia vyšší, než „průměrné červnové dny v době, kdy vyrůstali naši rodiče“ ve stejném regionu.

Právě tyto velké skoky způsobuje klimatická změna. „Den, který je o 10 °C teplejší než průměr, by se bez klimatické změny vyskytoval tak jednou za dva roky,“ říká Přibyla. Jak vysvětluje, nyní jsou dny s teplotou o 10 °C vyšší než očekávaná teplota v daném měsíci třikrát do roka. „A o 15 °C teplejší dny jsme před 30 lety nezaznamenávali vůbec.“

O kolik se průměrně oteplily měsíce za posledních šedesát let, ukazuje následující graf srovnávající dvě desetiletá období. Největší rozdíl je patrný u prosince: v posledním měsíci v roce se průměrná teplota zvýšila o 3,86 °C. Z letních měsíců se nejvíce oteplilo v srpnu o 2,53 °C. Naopak nejmenší rozdíl je v říjnu, který se oteplil „pouze“ o 0,39 °C.

„Extrémně teplé dny ale neznamenají jen letní vlny veder. Vzpomeňte si na poslední silvestr – denní teploty se pohybovaly okolo 15 °C, což je v zimě docela mimořádné. Kdybychom to chtěli vyjádřit v číslech: v Doksanech byla 31. 12. 2021 teplota o 12 °C vyšší, než průměrné teploty pro tento den,“ říká Přibyla. V posledním roce to tedy není poprvé, kdy teplota dosáhla mnohem vyšších hodnot, než bychom v daném měsíci očekávali.

Rostoucí teploty ukazují také data průměrné roční teploty na našem území. Ta dlouhodobě roste i přes občasné výkyvy, které trend zpomalí. Podle odborníka jsou rostoucí průměrné roční teploty stejně jako častější a intenzivnější vlny veder projevem klimatické změny.

Výsledkem oteplování je mimo jiné velký rozdíl v nejnižších a nejvyšších naměřených teplotách v jednotlivých měsících. V České republice je rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou vůbec 82,6 °C.

Pro konkrétní měsíce se teploty nejvíce lišily v únoru, kdy rozdíl mezi teplotou naměřenou v Litvínovicích u Českých Budějovic v roce 1929 (-42,2 °C) a tou z roku 1994 z Českého Krumlova (22,0 °C) je 64,2 °C.

Průměrně také roste počet tropických dnů za rok, tedy těch, kdy teplota přesáhne 30 °C. Také tento ukazatel dlouhodobě stoupá bez ohledu na výkyvy.

Praha i Brno hlásily nejvyšší počet tropických dnů v roce 2015. Zatímco v hlavním městě jich bylo 24, Brno evidovalo 37 tropických dní.

Klimatické změny ale neznamenají jen méně komfortní pocit pro většinu obyvatel Česka. „Z hlediska počasí jsou to především vyšší teploty – v průměrech i v extrémech –, a s tím související sucha, protože prší v průměru podobně, ale kvůli vyšším teplotám se mnohem více vody vypaří,“ vypočítává Přibyla. „V zimě ubývá sněhu – technicky klesá počet dní se sněhem v nízko položených lokalitách – a obecně prší spíše krátce a intenzivně. Lehký déšť doplňující vláhu je méně častý.“

S tím pak souvisí i na první pohled možná trochu odlišné jevy. „Vyšší teploty a sucho nejen oslabují lesy, ale taky způsobují, že kůrovec je schopen za rok vyvést více generací,“ připomíná odborník. „Třeba kolaps smrkových lesů v Česku s klimatickou změnou přímo souvisí.“

Jak Ondráš Přibyla dodává, pokud lidstvo nedokáže snížit svoji závislost na fosilních palivech, bude docházet k mnohem většímu oteplování. „Dobrá zpráva je, že k cíli uhlíkové neutrality přibližně v polovině tohoto století se hlásí prakticky všechny země světa, včetně Číny, USA či Indie. Politická vůle, alespoň v dlouhodobé perspektivě by tedy byla.“ Nyní tedy ještě zbývá zvládnout transformaci, například lépe modernizovat hospodářství tak, aby nebyla potřeba fosilní paliva.