Článek
Stojíme na prahu jedné z nejvýznamnějších změn mezi generacemi v historii, a to nejen v Česku, ale celosvětově. Ve veřejné debatě se dnes již běžně reflektuje, že končí svět takzvaných boomerů.
V současné době jsou nejbohatší a nejvlivnější generací tzv. baby boomers (lidé narození v letech 1946–1964). Nicméně i nejmladší z nich se blíží k věku odchodu do důchodu a každým rokem miliony baby boomers opouštějí pracovní trh a vlivné pozice v politice. Která generace převezme jejich místo?
Analýza vychází z věku poslanců, senátorů, poslankyň a senátorek českého parlamentu, tedy lidí, kteří mají spolu s vládou zdaleka největší vliv na chod země i na mnoho praktických záležitostí v životech všech jejích obyvatel.
Cílem bylo kvantifikovat, jakou moc a vliv mají jednotlivé generace v české společnosti a co to znamená pro blízkou budoucnost. Generační moc je totiž důležitý faktor, který ovlivňuje, jaká rozhodnutí se přijímají a jak se společnost vyvíjí.
Graf výše slouží jako stručný vhled, jak jsou definovány jednotlivé generace. Věkové skupiny jsou použity dle ustálených zvyklostí v akademické sféře i v jiných oblastech (v zahraničí např. Pew Research Center nebo Federální rezervní systém USA).
Boomeři mají násobně větší moc než zbytek populace
První graf odráží zastoupení jednotlivých generací v běžné populaci s tím, že barvy odpovídají úvodnímu přehledu. Zastoupeny jsou věkové skupiny po pěti letech od narození do 90 a více let a také ženy a muži.
U druhého grafu je pro lepší znázornění je použita stejná věková pyramida, ovšem je pootočená o 90 stupňů a k ní pak je dodána křivka, která ukazuje, jak jsou tyto věkové skupiny a ženy a muži zastoupeni v Poslanecké sněmovně.
A na první pohled je vidět, že zatímco muži mezi 35 a 70 lety jsou ve Sněmovně zastoupeni více než v populaci, u žen je to viditelně méně - kromě generace mezi 50 a 60 lety jsou všechny ročníky zastoupeny méně než v populaci.
A tak například dnešní padesátníci-muži jsou ve Sněmovně zastoupeni čtyřikrát častěji než v běžné populaci. Čtyřicátníci jsou zastoupeni zhruba třikrát, a dokonce i muži mezi 35 a 40 lety mají ve Sněmovně vyšší zastoupení než v populaci. Ženy-čtyřicátnice naproti tomu u moci adekvátně zastoupeny nejsou – ve Sněmovně je jich menší podíl než v populaci.
Česká politika se tak tradičně točí přednostně kolem mužů, a to komplet ve všech generacích produktivního věku. Nepoměr ukazuje vychýlená křivka v grafu, která kopíruje jejich zastoupení ve Sněmovně.
Víc než polovinu zákonodárců tvoří muži 45-65 let, v populaci jich je přitom 14 %
Zatímco v celé populaci jich je mužů mezi 45 a 65 lety jen necelých 14 procent, ve Sněmovně mají více než poloviční zastoupení. V Senátu jsou pak tyto generace mužů zastoupeny dokonce ze 63 procent, tedy skoro dvěma třetinami.
U žen je naproti tomu podíl velice nízký, v Senátu není ani jedna ve věku 45 až 50 let. O trochu vyšší zastoupení než v populaci mají ženy v Senátu ve věku 65–69 let. Lakonicky shrnuto, Senát je sice dostupný kandidátům a kandidátkám od 40 let, ale absolutně ho ovládá generace boomerů-mužů.
V grafu je také vidět, jak s věkem významně narůstá zastoupení právě mužů, zatímco podíl žen je velmi nízký. Mírně se vyhoupne jen u žen mezi 65 a a 69 lety, jinak je toto pohlaví viditelně reprezentované méně než v celkové populaci.
Paradox pak je, že ženy, které se statisticky dožívají vyššího věku a je jich tedy zhruba od 70. roku v populaci více než mužů, nemají adekvátní zastoupení v zákonodárkyních. Sedmdesátnic je populaci kolem tří procent, ale senátorka v tomto věku je pouze jedna, což při 81 poslancích horní komory odpovídá 1,2 procenta. Ovšem sedmdesátníků-mužů je v populaci 2,5 procenta, ale v Senátu ta tato věková skupina zastoupena více než trojnásobně (8,6 procenta).
Odpovídající zastoupení žen (i podle věku) je přitom klíčové pro rozhodování jak na straně voliček, které se mají s kým identifikovat, tak na straně zákonodárkyň, u nichž lze předpokládat podobné životní zkušenosti - a tedy zohledňování témat, která z mužské perspektivy většinou vidět nejsou.
Odcházení boomerů
Každá nově nastupující generace přináší vlastní jedinečný pohled na svět, který se opírá o jejich životní zkušenosti a zákonitě se liší od pohledu generací předchozích.
Nově přicházející generace se tradičně chápou příležitosti utvářet společnost kolem sebe a ohýbat politické i ekonomické struktury tak, aby odpovídaly jejich hodnotám.
Například při pohledu na rozpravu kolem uzavírání sňatků a možného adoptování dětí stejnopohlavními páry se ve veřejné debatě objevují většinově názory, že zákonodárci prezentovali myšlenky z jiného světa. Není divu: veřejné debaty se účastní všechny generace, zatímco zákonodárci prezentují spíše vyšší věkové ročníky.
Odcházení generace dnešních šedesátníků do důchodu a přenechávání moci mladším je bolestné a vede k mnoha generačním i kulturním sporům.
