Hlavní obsah

Jakou ve vaší obci platíte daň z nemovitosti? Asi menší, než by bylo možné

Vláda hledá zdroje příjmů, ale ve výběru daně z nemovitosti patří Česko mezi zeměmi vyspělého světa k podprůměru. Současný zákon na těchto daních umožňuje vybrat i pětkrát víc, samosprávy toho ale většinou nevyužívají.

Reklama

Článek

Ve srovnání se zeměmi OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) má Česko jednu z nejnižších daní z nemovitosti.

Češi na dani z nemovitých věcí odvádějí stále více: předloni zhruba 11 miliard korun, údaje za rok 2020 říkají 11,5 miliardy, za loňský rok pak zhruba 12 miliard korun. Podle aktuálního zákona by se přitom na těchto daních mohlo vybrat i pětkrát víc, obce toho však většinou nevyužívají.

Seznam Zprávy připravily unikátní mapu obcí podle toho, jak v současné době využívají možnost úpravy daně z nemovitosti prostřednictvím zákonem stanovených koeficientů. Čím tmavší barva, tím vyšší sazby obec vyhláškou nastavila.

Data jsou aktuální k začátku loňského roku, od té doby však k výrazným změnám nedošlo. Stále platí, že zhruba desetina obcí v minulosti navýšila daň z nemovitosti v rámci koeficientu stanoveného zákonem a že valná většina tuto možnost dosud nevyužívá plně. Několik měst a obcí (Plzeň, Rakovník) daň z nemovitosti mírně zvýšilo nikoli plošně, ale jen v některých svých částech. Rychnov nad Kněžnou tuto daň dokonce snížil.

Mapa: kde mají obce rezervy za daně z nemovitosti?

Obce jsou v mapě vystínovány podle toho, jak v současné době využívají možnost úpravy daně z nemovitosti prostřednictvím koeficientů. Čím tmavší barva, tím vyšší sazby obec vyhláškou nastavila.

Zachycujeme daňové koeficienty pro domy a byty (stavby). Obce totiž mohou více ovlivnit sazbu právě za stavby, nikoli za pozemky (orná půda). Za ornou půdu obec nemůže zvýšit daň vůbec, neboť její výše je fixně stanovena zákonem a vyhláškou Ministerstva financí.

  • Obce nemohou zasáhnout do stanovení základu daně, mohou ale stanovit hodnoty několika korekčních prvků (koeficientů), a tím základní sazbu upravit. Jeden z těchto koeficientů je závislý na počtu obyvatel v obci, ovšem i ten si obce mohou částečně upravit.
  • Některé obce mají „štěstí“, protože se v jejich katastru nachází významná průmyslová stavba (obec Temelín – jaderná elektrárna, obec Volevčice – elektrárna Počerady apod.), za niž mohou inkasovat až 7,5násobek základní sazby daně z nemovitosti. Tu ale už nyní využívají.
  • Základní sazby daně z nemovitosti:

◾️ domy 2 Kč/m2

◾️ byty 2,44 Kč/m2

◾️ průmyslové stavby 10 Kč/m2

Stanjura: zvýšení daně z nemovitosti je nebezpečné

Za Babišovy vlády Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové (ANO) o nízkých daních vědělo, ale žádné změny neplánovalo ani nepodniklo. Upravovat koeficienty, podle nichž by mohly daň z nemovitosti zvyšovat samotné obce, neplánuje v tuto chvíli ani ministerstvo pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS).

„Nápad na zvýšení daně z nemovitostí je opravdu nebezpečný. Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení. Kromě toho se vyšší zdanění promítne do ceny nájmů a jediný, kdo na to doplatí, jsou právě nájemníci. To není správná cesta,“ psal před sněmovními volbami nynější ministr financí Stanjura na svém facebookovém účtu.

Mezi dalšími námitkami proti se pak tradičně objevují také připomínky, proč by vlastně měli majitelé nemovitostí platit daň z majetku, na který si vydělali už dříve zdaněnými příjmy.

Důvodem pro vyšší daň z nemovitosti je ale například to, že žádná nemovitost nestojí izolovaně uprostřed ničeho a že vlastníci využívají služeb, které jim zajišťují města a obce, na jejichž území daná nemovitost leží. Samosprávy se musejí postarat třeba o chodníky či silnice, které k nemovitostem vedou, a navíc na jejich rozpočty začínají dopadat drahé energie.

Důležitou kapitolou je také územní plán obce či města, který nemovitosti chrání před jejich znehodnocením. Dům, vedle kterého by se kupříkladu vykácel les a postavila ropná rafinerie, by ztratil svou tržní hodnotu.

OECD: zvyšte daň z nemovitosti

OECD ve své minulé zprávě (celá je k přečtení například zde) Česko nejen kritizuje za velmi nízkou daň z nemovitosti, ale i za to, že se v české zákonné úpravě nezohledňuje hodnota majetku, ale metry čtvereční.

„Celkový daňový příjem z majetkových daní v poměru k HDP je v České republice jeden z nejnižších ze zemí OECD. Výpočet daně se odvíjí od rozlohy majetku, nikoli jeho reálné hodnoty. Zranitelné chudší domácnosti by na základě doložení příjmů mohly mít ze zvýšené sazby výjimku. Celkové zvýšení daně z nemovitosti by však pomohlo samosprávám, které by vyšší příjmy mohly investovat do veřejných služeb,“ uvádějí experti OECD.

Státu ani obcím se ale do zvyšování daně z nemovitosti nechce, zvláště pak nyní před komunálními volbami.

Většina obcí možností nevyužívá

Příjem z této daně přitom stoprocentně spadá do rozpočtů jednotlivých obcí – daň fakticky slouží jako doplnění jejich pokladen. A jak už bylo řečeno, obce sice mají možnosti, jak výběr daně z nemovitých věcí zvýšit, využívá je ale jen malá část z nich.

Když Seznam Zprávy referovaly o ochuzených obecních rozpočtech v důsledku daňových změn Babišovy vlády, byla ve hře i možnost, že by samosprávy, které zákonné koeficienty nevyužívají na maximum, daň z nemovitosti zvýšily. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SpLK) redakci Seznam Zpráv řekl, že zvýšení majetkových daní v tamním regionu nepovažuje za sci-fi. Peníze, o které si nově polepšili zaměstnanci a o které v důsledku toho přišly obce, ale nechtěl spojovat s možným navýšením daně z nemovitosti.

„Obecně a dlouhodobě platí, že v porovnání s Německem i dalšími zeměmi jsou majetkové daně v Česku velmi nízké,“ řekl Martin Půta Seznam Zprávám. A je na obcích, jestli toho nyní využijí, případně zda jejich výši upraví.

Praha daň zvedla od roku 2020

Novou vyhláškou daně zvýšilo od roku 2020 hlavní město. Ztenčení pražského rozpočtu po daňových změnách pak vedlo k plánům na další zvýšení daně z nemovitosti.

„Naše daň z nemovitosti je v celosvětovém srovnání opravdu na nejnižších úrovních. Vyšší daň by odblokovala rozvoj, protože kdyby fungovala, mohly by z ní obce své rozvojové investice financovat. Dnes, když zainvestujete do města, zvýšíte hodnotu místních nemovitostí, ale celou tu hodnotu dostane pouze držitel nemovitosti. V budoucnu by se o tento profit mohlo rozdělit město s držitelem. Myslím, že by to bylo spravedlivé, města by pak mnohem víc investovala,“ řekl Seznam Zprávám Pavel Vyhnánek, náměstek primátora pro oblast rozpočtu a financí (hnutí Praha sobě).

Reklama

Doporučované