Evropa má problém a nezachrání ji ani migrace

Dvacet let mírného růstu a dost. Tak by se dal popsat populační vývoj v celé Evropě. V období mezi roky 2001 a 2020 se celkový počet obyvatel Evropské unie zvýšil ze 429 milionů na 447 milionů, což představuje nárůst o čtyři procenta. Jenže od prvního roku pandemie je trend opačný. Lidí v Evropě ubývá.

„Evropská populace se dlouhodobě potýká s nízkou úrovní plodnosti. V některých státech se již několik desítek let ženám v průměru rodí méně než dvě děti během jejich reprodukčního období, aktuálně je to realita všech evropských států,“ popisuje pro Seznam Zprávy demografka z Přírodovědecké fakulty UK a Národního institutu SYRI Klára Hulíková Tesárková.

Data její slova potvrzují. Dětí se v Evropské unii rodí čím dál tím méně. Vůbec nejvážnější situace je v Itálii a ve Španělsku. Na tisíc obyvatel (hrubá míra porodnosti) se v těchto zemích narodilo v roce 2021 okolo sedmi dětí. Naopak na Islandu, který je v čele žebříčku, to bylo zhruba 13 dětí.

Česko se pohybuje nad průměrem Evropské unie. Mezi roky 2001 a 2021 země evidovala dokonce největší nárůst ze všech evropských států. V roce 2021 pak byla česká plodnost jednou z největších v Evropě. V minulém roce už ale přišel velký propad, dětí se v Česku narodilo nejméně za 20 let.

Zvedá se také věk, ve kterém ženy přivádějí na svět své první potomky. Rovněž to platí nejen pro Česko, ale i pro celou Evropu. Ještě v roce 2001 se věk prvorodiček pohyboval kolem 25 let. Dnes už se nezadržitelně blíží ke třicítce.

Poznámka: Mezi grafy lze překliknout šedou šipkou.

V Česku jde o čtvrtý největší věk z celé Unie. Více stoupl průměrný věk při prvním porodu pouze v Estonsku, Litvě a Kypru.

„Evropská populace stárla a stárne. Dlouhodobě se zvyšuje podíl a počet osob v seniorském věku a klesá podíl dětí. Právě tyto trendy v dlouhodobé perspektivě vedou k postupnému poklesu velikosti populace,“ upozorňuje Hulíková Tesárková.

V evropském srovnání nenajdeme jedinou zemi, ve které by medián věku klesl. Naopak každá unijní země zestárla. Evropský průměr byl před 20 lety na úrovni 38,7 roku. V minulém roce už to bylo 44,4 roku. Podobně na tom je také medián věku v Česku.

Pomyslnému žebříčku vévodí znovu Itálie. Na druhé straně jsou Malta, Irsko a Kypr, kde je medián věku nižší téměř o deset let.

A ještě jedno italské prvenství. V žádné jiné evropské zemi není větší podíl obyvatelstva staršího 80 let. Na začátku století nejstarší Italové tvořili čtyři procenta celkového obyvatelstva. V minulém roce už to bylo 7,6 procenta. Vyšší podíl nejstarších obyvatel ale najdeme v každé evropské zemi.

Počet těch nejmladších naopak stále více klesá. Zatímco v Irsku tvoří děti a mladiství do 15 let téměř 20 procent populace, v Itálii a Portugalsku to není ani 13 procent.

Klesající počet lidí v Evropě zřejmě nezmění ani migrace. Jak upozorňuje demografka Tesárková Hulíková, na mimoevropské příchozí se nedá dlouhodobě spoléhat.

„Výraznější imigrace může krátkodobě zvrátit populační úbytek. Nemůže se však jednat o dlouhodobé řešení, protože je třeba si uvědomit, že i příchozí imigranti postupně stárnou nebo přejímají reprodukční chování své nové země,“ upozorňuje.

Nejvíce migrantů tradičně přijímá Německo, Španělsko, Francie a Itálie. Data za rok 2022, kdy Rusko vpadlo na Ukrajinu, ještě nejsou k dispozici.

V grafice níže se můžete podívat, která země uděluje nejvíce občanství a odkud do ní nejčastěji lidé přicházejí. Stačí kliknout na vlajky jednotlivých států. Na druhé záložce je pak přehled toho, ze kterých zemí nejčastěji přicházejí migranti do EU.