Hlavní obsah

Film Havel nechce být portrétem ikony, ale člověka

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reklama

Celovečerní film Havel režiséra Slávka Horáka přináší příběh prvního českého prezidenta Václava Havla z jeho disidentských dob, kdy ještě nebyl slavnou osobností.

Článek

Snímek se soustředí na jeho bouřlivý osobní život, kterému dominuje nejen boj za pravdu, pronásledování a věznění, ale také milostné vztahy, vlastní pochyby a humor. V centru všeho je pak neobvyklý vztah s manželkou Olgou, kterou hraje Anna Geislerová. Do kin film, v němž Havla ztvárnil Viktor Dvořák, dorazí 23. července. Jeho tvůrci ho dnes představili novinářům.

„Portrét státníka nečekejte,“ vzkázal režisér Horák.

Příběh odehrávající se v letech 1968 až 1989 neukazuje Havla jako ikonu, ale jako člověka, který „není úplně pevný v určitých morálních záležitostech“ a váhá mezi divadelní kariérou, politikou, manželkou a milenkou. Scenáristé Slávek Horák a Rudolf Suchánek dali velký prostor postavě Olgy Havlové.

„V tom filmu má Olga Havlová silnou až dominantní pozici. Že se scenáristé rozhodli jít touto cestou, je věcí jejich rozhodnutí a určitě je dobře, že si na to vzali tak silnou herečku, jako je Anna Geislerová. Proporce, které tomu scenáristé dali, filmu svědčí. Není to dějepis, ale trochu více vztahy, a myslím, že to takhle diváci budou mít rádi,“ řekl ČTK Martin Hofmann, který ve snímku ztvárnil další výraznou postavu, herce Pavla Landovského.

„Vůbec jsem ale nemyslel na to, jak Landovského napodobit. Myslím, že to není dobrá cesta - napodobování. To se hodí, když vyprávíte vtipy. Já měl Pavla Landovského hodně nakoukaného a přemýšlel jsem nad tím, jaký skutečně je. Mám pocit, že vedle toho řvaní, tam bylo i dost něhy,“ řekl Hofmann.

„Byla to pro mě výjimečná role, je to jiné, když hrajete skutečného člověka, navíc člověka, kterého si vážíte,“ uvedla Geislerová. „Olga je žena, ke které cítím obrovskou úctu, a pak najednou stojím v županu s cigárkem v ruce. Bylo to zvláštní a měla jsem z toho trochu husí kůži,“ dodala.

Scénář k filmu vznikal tři roky, řada dramatických momentů vychází z faktů, jiné už ale vznikly v autorské licenci. Takovou je například scéna, ve které jede Havel s Landovským neúspěšně požádat Alexandra Dubčeka o podpis Charty 77. Ve skutečnosti tehdy jeli do Bratislavy jiní lidé. „Havel je hraný film, ne učebnice. Jak říkají všichni velcí vypravěči - Nikdy nenechte stát fakta v cestě dobrému příběhu,“ podotkl režisér Horák.

Horákův předchozí snímek Domácí péče reprezentoval Českou republiku v roce 2016 na Oscarech. Tam se nakonec nedostal do finálové nominace, ale magazín Variety Horáka díky němu zařadil na svůj seznam 10 Directors to Watch, tedy mezi 10 nejnadějnějších režisérů.

Reklama

Související témata:

Doporučované