Hlavní obsah

Fond pro nakopnutí výstavby dálnic posílí bankéř z Deutsche Bank

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Národní rozvojový fond má pomoci financovat výstavbu infrastruktury.

Reklama

6. 5. 9:43

Česká národní banka odsouhlasila návrh na jmenování Martina Bartyzala do vedení Národního rozvojového fondu. Manažer devět let řídil českou část Deutsche Bank. Fond vznikl letos kvůli financování výstavby silnic a železnic.

Článek

Někdejší šéf tuzemské části bankovního kolosu Deutsche Bank Martin Bartyzal se má stát posledním chybějícím členem představenstva Národního rozvojového fondu. Letos formálně založený státní fond bude hospodařit s penězi bank a dalších investorů. Jeho cílem je poskytovat rizikovější formy kapitálu například na výstavbu infrastruktury.

Souhlas se jmenováním Bartyzala zveřejnila ČNB. „K tomu zatím nemůžu nic říct,“ reagoval manažer.

Sdílnější nebyla ani Českomoravská záruční a rozvojová banka, která fond spravuje. „O jmenování nového člena představenstva Národního rozvojového fondu se bude jednat příští týden,“ odpověděla mluvčí banky Marie Lafantová.

V představenstvu fondu už je bývalý vrcholový manažer ČSOB Jan Barta a specialistka na kapitálový trh Lenka Zíb Novotná.

Národní rozvojový fond vznikl jako kompromis mezi státem a bankami místo zavedení bankovní sektorové daně, kterou prosazovala ČSSD. Premiér Andrej Babiš pak v roce 2019 místo toho přišel s nápadem na vytvoření fondu. Banky následně místo speciální daně slíbily, že do fondu vloží startovní kapitál.

Na začátku se zapojily Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB a UniCredit Bank. Do projektů podpořených fondem přislíbily nalít až sedm miliard korun. Jedním ze zvažovaných projektů, který by mohl kombinovat veřejné a soukromé zdroje, jsou další etapy výstavby dálnice D35 mezi Libercem a Lipníkem nad Bečvou.

„Národní rozvojový fond je jednou z možných odpovědí na otázku, jak nejlépe zapojit soukromé finance do výstavby pro veřejnost prospěšné infrastruktury. Tento způsob financování dokáže snížit objem prostředků, které musí veřejná správa do projektů vložit z vlastních zdrojů,“ popsal již dříve fungování fondu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Mezi dalšími možnými investory fondu jmenoval penzijní fondy nebo pojišťovny.

Fond bude fungovat podobně jako například Evropská investiční banka. To znamená, že nikdy nebude financovat sto procent projektu, ale poskytne v jeho úvodní fázi například jen dvacet třicet procent kapitálu. To má umést cestu dalším formám financování.

Akcionářem fondu je státní Českomoravská záruční a rozvojová banka. Zapojené soukromé banky získají investiční akcie, ovšem bez akcionářských práv. Jinými slovy je mimo jiné budou moci prodat zpět Českomoravské záruční a rozvojové bance, ale jejich držení je neopravňuje třeba k hlasování na valné hromadě.

Fond se řídí předpisy pro investiční fondy a investiční společnosti. Kvůli tomu již loni na podzim získal licenci ČNB.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované