Hazárové jsou třetí největší etnickou skupinou v Afghánistánu. Tato šíitská menšina v převážně sunnitském Afghánistánu a Pákistánu dlouhodobě čelí diskriminaci. Pravidelně byla cílem nájezdů bojovníků Tálibánu i v minulosti, než se militantní hnutí dostali k moci. Teď se ti, kteří ze země prchli už v předchozích letech, o to víc bojí o osud svých blízkých.
Foto: Ed Wray, Getty Images Shir, muž vykukující ze stanu, uprchl z afghánské Ghazní v roce 2014 poté, co byl zadržen Tálibánem kvůli práci pro afghánskou vládu.
Foto: Ed Wray, Getty Images Na snímku Rahullah, který jako mladistvý uprchl z Ghazní. V Jakartě už osm let čeká na přemístění do Austrálie nebo jiné země.
Foto: Ed Wray, Getty Images Afghánský uprchlík z Bámijánu podává svačinku příteli. Stan sdílí se se svou manželkou a dcerou. Snímek byl pořízen 27. srpna v indonéské Jakartě.
Foto: Ed Wray, Getty Images Stany uprchlíků sousedí v Jakartě s kanceláří Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Foto: Ed Wray, Getty Images Svačinka pro nejmenší v prostorách, která nechala pro uprchlíky zřídit indonéská vláda. 27. srpna v Jakartě.
Foto: Ed Wray, Getty Images V Jakartě přebývá i Nargis. V roce 2017 Tálibán zabil jejího manžela a Nargis nadobro uprchla ze země. Teď se obává o příbuzné, kteří se po nástupu Tálibánu k moci rozhodli uprchnout. Hovořila s nimi naposledy před deseti dny, když rodina opustila svůj domov v provincii Dájkundí.
Foto: Ed Wray, Getty Images Murtaza. Bylo mu 14 let, když Tálibán zabil jeho otce, který pracoval pro afghánskou vládu. Tehdy se Murtaza rozhodl uprchnout ze země. Bylo to před sedmi lety.
Foto: Ed Wray, Getty Images Sharifa se zastavuje před vstupem do místnosti, kde se chce s dalšími ženami pomodlit za bezpečnost přátel a příbuzných v Afghánistánu.
Foto: Ed Wray, Getty Images Mohammad sedí ve vládní budově zřízené pro uprchlíky indonéskou vládou. 28. srpna v indonéské Jakartě.
Foto: Ed Wray, Getty Images Abdullah utekl z provincie Ghazní, když mu bylo pouhých 16 let, protože Tálibán zabil jeho otce. Na snímku již jako 21letý sedí ve svém stanu naproti kanceláři UNHCR. 27. srpna v Jakartě.
Foto: Ed Wray, Getty Images Obavy běženců jsou oprávněné, Tálibové na začátku července brutálně umučili několik příslušníků menšiny Hazárů. Snímek uprchlých Hazárů z Jakarty, 27. srpna.
Foto: Ed Wray, Getty Images Ve středoafghánské provincii Bámján Tálibové podle agentury AP 18. srpna 2021 vyhodili do povětří sochu šíitského vůdce Abdul Alího Mazárího, který proti hnutí bojoval v 90. letech a zastupoval etnickou menšinu Hazárů.
Foto: Ed Wray, Getty Images Předchozí vládu Tálibánu v Afghánistánu v letech 1996 až 2001 provázelo přísné potlačení práv žen a příslušníků etnických menšin.
Foto: Ed Wray, Getty Images Vyznavači šíitské větve islámu byli za vlády sunnitského Tálibánu v letech 1996 až 2001 pronásledováni.
Foto: Ed Wray, Getty Images Tálibán Mazárího zabil v roce 1995. Na snímku hazarská menšina v Jakartě.
Foto: Ed Wray, Getty Images Nyní – po převzetí kontroly nad Kábulem – Tálibán slibuje nastolit v Afghánistánu mír a bezpečnost, odpustit těm, kteří proti němu bojovali, a zaručit ženám rovnoprávnost v souladu s islámským právem. Afghánci, analytici i představitelé západních mocností jsou však k podobným výrokům skeptičtí.