Článek
„Kdybych někdy byla první dámou, pak bych šla velmi tradiční cestou. Jako Betty Fordová nebo Jackie Kennedyová,“ prozradila už v roce 1999 v rozhovoru pro list The New York Times Melania Knaussová. Tehdy ani ne třicetiletá modelka z titulních stran módních časopisů teprve chodila s miliardářem Donaldem Trumpem. A zrovna se řešilo, jestli při interview, které spolu se svým přítelem dala pro ikonický pořad rozhlasového moderátora Howarda Sterna, byla nahá. Mimochodem nebyla, jen na otázku, co má na sobě, odpověděla „nic moc“.
Těmito dvěma slůvky se rozhodně nedá shrnout garderoba Melanie Trumpové za poslední čtyři roky v roli, kterou si už v roce 1999 vysnila. Nebo lépe řečeno, která jí byla vysněna ambicemi muže, jehož si v roce 2005 vzala.
Přerod v první ženu nejdůležitějšího státu světa vzala víc než zodpovědně. V kampani odložila mírně kolotočářský styl odpovídající předešlé prezentaci Trumpa jako poživačného úspěšného byznysmena. Hluboké dekolty, titěrná špagetová ramínka a opulentní cinkrlátka nahradila hmatatelně luxusní uměřeností. Zbyly jen nekonečně vysoké podpatky Manola Blahnika. Zpočátku to bylo trochu křečovité. Držela se především pudrových barev a sterilní bílé. Později, když se více s novou rolí sžila, však přidala barev i méně obvyklých materiálů pro konzervativní svět „politické“ módy. Třeba zelený kožený kabát suplující šaty, když s manželem vloni vítala českého premiéra Andreje Babiše s chotí v Bílém domě, patří do této kategorie.
Odkazů na svůj vzor, ikonickou Jackie, v průběhu mandátu předvedla několik. Někdy stačil třeba jen šátek od Hermese kolem hlavy a velké černé sluneční brýle. Nejpamátnější asi zůstane její outfit z inaugurace v lednu 2017. Dokonalý šatový kostým z dílny Ralpha Laurena v pudrově modré doplněný dlouhými koženými rukavicemi byl jednoznačnou poctou oděvu paní Kennedyové při inauguraci jejího manžela v roce 1961.
Na pudrovém modelu pro inauguraci svého muže se Trumpová údajně podílela vlastními nápady. Inspirace Jackie Kennedyovou je jednoznačná.
Stejně jako Jackie si ani Melania pak nemusela úplně lámat hlavu s cenou svých modelů. Miliardářský příběh jejího muže jí poskytoval v tomto směru volnou ruku, která by předešlým prvním dámám sotva prošla. Takže snad s jedinou výjimkou se nikdo nepozastavoval nad nekončící záplavou rób od Diora, Givenchyho nebo Dolce & Gabbana. Tím jediným momentem byla návštěva na Sicílii, kde se konal v roce 2017 summit G7. Pouzdrové šaty barvy champagne doplnila extravagantním květinovým kabátem právě značky D&G s cenovkou přesahující 50 tisíc dolarů. To už zavdalo příčinu k mírnému pozvednutí obočí.
Jen pro srovnání, Michelle Obamová to schytala za tenisky Lanvin za 540 dolarů při návštěvě potravinové banky. A Hillary Clintonová za kabát Armani, který si v rámci své prezidentské kampaně vzala na projev o nerovnosti.
Extravagantní, nápadný a hlavně nákladný. Kabát od Dolce a Gabbany byl snad jediným výstřelkem, za který se snesla na Trumpovou kritika kvůli ceně.
Na druhou stranu, kabát italské značky v Itálii byl důkazem, že si Melania Trumpová postupně vzala k srdci něco, čemu se říká fashion diplomacie. Je jakýmsi pravidlem, že první dámy důrazně podporují americké návrháře, ať už etablované, nebo ty mířící na výsluní. A v tom zejména v počátcích nájemní doby v Bílém domě notně pokulhávala, protože s oblibou sahala po zvučných světových značkách, pro které notabene jako modelka pracovala. Částečně jí to lze těžko vyčítat, když část amerických návrhářů ještě před dopočtením hlasů v roce 2016 avizovala, že oni „tuhle první dámu oblékat nebudou“.
Druhým pravidlem pak je, že při návštěvě cizího státu dáte barvami nebo volbou místního či s místem spjatého návrháře najevo úctu k dané zemi. A na tuto hru Trumpová přistoupila. Třeba v Indii na státní večeři měla zlaté náušnice indické značky Amrapali, a když vystupovala z letadla ruku v ruce s prezidentem, tak její bílý kalhotový overal přetínala v pase smaragdová šála z indických látek. V Paříži se objevila v kostýmku od Diora a v Německu zase v kreaci od značky založené německou návrhářkou Jil Sanderovou.
Detail, který rozhoduje. Šála z indických vintage látek v pase je právě takovým detailem, když přilétáte na návštěvu Indie.
Občas to nevyšlo. To když si na safari vyjížďku při návštěvě Keni vzala klobouk inspirovaný tradiční helmou à la lovec Pampalini. Příliš upomínal na tradiční oděv kolonialistů, což kritikům připadalo nevhodné. Ale upřít styl se Melanii rozhodně v čistě bílé halence a khaki kalhotách nedal.
Helma, která pobouřila. Symbolicky nevhodná na návštěvu státu s koloniální minulostí, ale stylově samozřejmě perfektní.
Právě přílišná stylovost občas vedla k drobným přešlapům. Třeba když s Donaldem vyrazili do Texasu na obhlídku škod po hurikánu Harvey v roce 2017. Přistála tam ve svých oblíbených jehlách od Blahnika. Vzhledem k tomu, že podobné návštěvy mají působit jako „přijeli jsme pomoci“, tak ve vysokých podpatcích se asi těžko bude první dáma brodit bahnem.
Tady se ale hodí říct, že Melania má na svém kontě jen jeden skutečný módní přešlap. Vše ostatní jsou spíš detaily a hnidy. Ten opravdový se odehrál v roce 2018 při návštěvě texaského centra, v němž byly internovány děti migrantů bez dokladů. Na bundě z módního řetězce Zara se skvěl nápis: „Je mi to úplně jedno, a vám?“ Přitom to, že se za nimi vydala, ačkoliv Donald Trump celou dobu vede ostrou protimigrantskou rétoriku, byl skvělý tah v nastavení vlastní agendy jako první dámy.
Výjimečně sáhla Melania Trumpová po kousku z řetězce a byl oheň na střeše. Model za zhruba 30 dolarů měl na zádech totiž absolutně nevhodný nápis.
Toto faux pas se mohlo stát jedině proto, že ona ani její tým dostatečně nepřikládají pozornost symbolům. Ostatně to potvrdil i Hervé Pierre, kostýmní výtvarník a stylista, který spolupracoval s řadou prvních dam a právě i s Trumpovou. Stál mimochodem za famózní bílou róbou na inaugurační ples. „Nejde o žádné politické symboly. Kdybych měl myslet na všechny podobné detaily, když se dívám na vhodné oblečení pro první dámu, přišel bych úplně o rozum,“ řekl v roce 2019 pro přední módní noviny WWD. Tehdy obhajoval volbu kostýmku, jenž Melania vynesla na druhou Trumpovu řeč o stavu unie. Byl totiž z dílny britské značky Burberry a v té době jedním z nejžhavějších témat byl brexit.
Inaugurační róba patří do muzea. Stejně jako první dámy před ní, i Melania věnovala svou róbu do sbírek muzea spravovaného Smithsonovým institutem.
Odborníci, jako třeba profesorka historie médií Moya Luckettová v Huffington Postu, s ním nesouhlasí. Každý kus oblečení, který si vezmou politicky exponované osoby, je v dnešní době, a nejen v ní, podrobován zkoumání, zda nese symbolické poselství. A s Pierrem by nesouhlasila ani Jackie Kennedyová. Ta právě na rozdíl od Trumpové symboly velmi precizně využívala. Dokonce i v tak vypjatých chvílích, jako byla smrt jejího muže. Po atentátu se odmítla převléknout z krví potřísněného růžového kostýmku Chanel, když předstupovala před média a veřejnost, protože všichni měli vidět symbol toho, „co bylo spácháno“.
Rozdíl mezi Melanií a jejím vzorem je jednoduše v tom, že Jackie razila vlastní agendu. Našla náplň pro svou roli a tu podtrhovala módou. Trumpová byla primárně oporou, a nutno říct že také dokonalou ozdobou, svému muži. Ono přes všechny analýzy jejich chování na veřejnosti, jako je ucukávání rukou nebo rychlé mizení strojeného úsměvu, mají Trumpovi podle jejich nejbližších vřelý partnerský vztah, kdy Donald se skutečně o Melanii opírá. I to podtrhovala Melania často volbou modelu, když volila různé variace na vojenské motivy, a symbolicky tak bránila svého manžela. Na stylový odkaz à la Jackie Kennedyová je to ale málo. A reparát v druhém období takřka s jistotou dle dosavadních výsledků nepřijde.
