Hlavní obsah

V létě tu nebyla „pohoda“ jako v Česku. Rozhodovali jsme, kdo přežije

Foto: Profimedia.cz

Paříž a s ní celá Francie zažívá druhou vlnu koronaviru.

Reklama

29. 10. 2020 10:41

Přestože se Francie jako jedna z nejpostiženějších zemí Evropy potýká s druhou koronavirovou vlnou, tamní vláda už v září rozjela plán ekonomické obnovy. Ten financuje ze čtyřiceti procent Evropská unie.

Článek

„Asi nejhorší chvíle pro mě byly, když jsme museli rozhodnout, koho zachráníme a koho už ne,“ vypráví zážitky z jarní pandemické vlny mladý Francouz Akiles. Pracoval na resuscitačním oddělení pařížské nemocnice Georges-Pompidou. Po celé tři měsíce docházel na sérii dvanáctihodinových služeb, které se střídaly se dny volna. Poté se zase vrátil ke studiím. Je ale stále připravený na to, že ho i nyní na podzim nemocnice povolá zpět do práce.

„Na oddělení ležely ty nejvážnější případy covidu-19, bylo to těžké pro nás, ale i pro rodiny, které za pacienty nesměly,“ říká pro Seznam Zprávy Akiles. „Úplně nové pro mě bylo, že jsme museli pacienty, kteří zemřeli, uzavřít do zavíracích pytlů, včetně jejich věcí, protože všechno bylo kontaminované. To bylo opravdu něco, na co jsem nebyl zvyklý,“ popisuje ty nejemotivnější momenty.

Sledujte sérii Seznam Zpráv o pandemii v evropských zemích:

Akiles zmínil i to, že na jaře letošního roku spousta lidí kolem něj říkala, že je covid-19 jen chřipka a že si stačí pořádně mýt ruce. „Rychle jsem poznal, že to tak vůbec není, jakmile začal rapidně stoupat počet mrtvých,“ dodává během rozhovoru na terase obytného domu nedaleko francouzského Národního shromáždění.

První vlna

Ve Francii byl úplně první potvrzený případ covidu-19 v Evropě, a to 24. února letošního roku v Bordeaux. Ve Francii také zemřel první pacient mimo Asii. První omezení přišla ale až v polovině března. Prezident Macron oznámil uzavření škol, poté tehdejší premiér Édouard Philippe omezil setkávání a společenské akce nad 100 lidí.

Foto: Profimedia.cz

Zdravotníci pařížské nemocnice Georges-Pompidou na jaře letošního roku.

Následovaly uzavírky restaurací, hospod, barů i kaváren, stejně jako kin a divadel. Vše vešlo v platnost v řádu několika hodin. Celkový patnáctidenní lockdown, pro který Francouzi používají slovo „confinement“, oznámil Emmanuel Macron 16. března. Nakonec karanténa skončila až téměř v polovině května.

I ve Francii jako v mnohých dalších zemích pandemie narušila průběh voleb. 15. března se totiž konaly komunální volby. Provázela je rekordně nízká účast a i kvůli vyhlášenému lockdownu se druhé kolo voleb uskutečnilo až 28. června. Již první kolo se ale odehrávalo ve velké nejistotě jak pro voliče, tak pro kandidáty. Plán na nouzový stav v zemi byl na stole, ale nikdo nevěděl, zda vejde v platnost ještě před volbami, nebo až po nich.

Země prošla také další velkou politickou změnou v podobě obměněné vlády. Novým premiérem se stal Jean Castex.

Léto, pandemie nekončí

Před létem podobně jako v ostatních evropských zemích přišlo uvolňování restrikcí. Ne však úplné zrušení. Restaurace, bary i kavárny mohly opět přivítat zákazníky. Už v půlce července však hlavní francouzský epidemiolog Olivier Véran oznámil, že ve vnitřních prostorách bude povinnost mít zakrytá ústa a nos.

„V Česku v létě jako by skončila pandemie, tady ale ne, tady se s tím jen místní naučili žít,“ srovnává situaci ve dvou zemích česká studentka pařížské Sciences Po Fanny. Zmiňuje všudypřítomné dezinfekce, a to především na stolcích kaváren a restaurací. Všude v Paříži, pokud chcete strávit nějaký čas uvnitř restauračního zařízení, musíte vyplnit jméno a telefonní číslo. Místní to už dělají naprosto přirozeně, jakmile si chtějí svoji kávu vypít vsedě.

Sama Fanny se teď účastní distanční výuky, respektive „hybridního kampusu“, jak Francouzi označují online studium. „Už v květnu nám řekli, že celý semestr bude online, mohli jsme se podle toho zařídit,“ porovnává mladá Češka přístupy ve školství, sektoru, který koronavirová pandemie ovlivní zvlášť bolestně.

Foto: Eva Soukeníková

Česká studentka prestižní vysoké školy Sciences Po v Paříži.

Podle ní je však takové studium – zvlášť v Paříži – velmi stresující. Lidé tu totiž bydlí v extrémně malých bytech. Město se podobně jako ostatní evropské metropole včetně Prahy potýká s bytovou krizí. Centrum plní byty, které se pronajímají v rámci služby Airbnb, a cena nájmů i nemovitostí tak vystoupala do astronomických částek.

„Ve škole ale velmi myslí na to, že si studenti na studia musí přivydělávat,“ vysvětluje Fanny. Připomíná novinku, kterou premiér Castex oznámil, že studenti na stipendiích plošně dostanou příspěvek 150 eur. „Funguje tu ale spousta cílených pomocí studentům, kteří nemají na nájem nebo jídlo,“ pokračuje studentka: „Všichni jsme si mohli ve škole vyzvednout roušky. Systém tu studenty řeší, a to nejen v současné krizi.“

Plán obnovy

V záři nová vláda Jeana Castexe představila strukturovaný plán na ekonomickou obnovu země. Dává ji do kontextu s plánem Evropské unie, tzv. Next Generation EU, fondem obnovy, který v květnu představila Evropská komise. Z tohoto fondu i z celkového rozpočtu EU tak Francie do svého plánu obnovy počítá se 40 miliardami eur. Celkově chce Francie pomoci koronavirem zatížené ekonomice 100 miliardami eur.

Pomoc má stát na třech základních pilířích. 30 miliard půjde na podporu obnovitelné ekonomiky a tzv. převodu na zelenou ekonomiku. Jedná se hlavně o programy pro udržitelné projekty, ať už se jedná o dopravu, především tu železniční, dekarbonizaci průmyslu, nebo zelené technologie.

Další pilíř, na kterém stojí francouzský fond obnovy, čítá 34 miliard eur. Jeho hlavním cílem je podpora konkurenceschopnosti francouzské ekonomiky. A to na základě masivního snižování daní v určitých byznysových sektorech.

Třetím pilířem o hodnotě zbývajících 36 miliard eur chce francouzská vláda podpořit sociální sektor a posílit zdravotnický systém země. Konkrétně se finanční injekce bude týkat různorodých tréninkových programů pro mladé ve strategických sektorech.

To vše je v plánu do dvou následujících let. Nedá se však s jistotou předpokládat, že vymezený plán neprojde obměnou. Aktuálně totiž Francii postihla již zmíněná druhá pandemická vlna covidu-19. Prezident Macron ve středu večer vyhlásil plošná karanténní opatření pro celou Francii. S platností od pátku zavírají restaurace, kavárny i bary, nebude možné ani cestovat mezi jednotlivými regiony. Školy zůstávají otevřené.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované