Hlavní obsah

Francii dohání koloniální minulost. V Africe po ní zůstala radiace z bomb

Foto: Archive CEA/Neznámý autor/Wikipedia

Snímek z prvního jaderného testu, který Francie provedla 13. února 1960. (Zdroj: Archive CEA/Neznámý autor/Wikipedia)

Reklama

27. 4. 20:34

Začátkem února Alžírsko vyzvalo Francii, aby uvedla, kde přesně v severoafrické zemi prováděla v 60. letech jaderné testy, a aby pomohla s dekontaminací daného území. Podle alžírského novináře místní stále nic nevědí.

Článek

Francie se těžce potýká s hořkým radioaktivním dědictvím. Světovými médii minulý měsíc proběhla zpráva o mrazivých výsledcích vyšetřování investigativního projektu Disclose s názvem Moruroa Files. Ten poodkryl slupku závažných tajemství francouzské vlády o tom, jaké důsledky mělo a má počínání Paříže na jaderné střelnici v srdci Pacifiku. Ve zprávě se píše, že dopady jaderných testů na atolech Mururoa a Fangataufa a jejich okolí byly mnohem větší, než byla dosud Francie ochotná připustit.

BBC ale nyní reportáží alžírského novináře Mahera Mezahiho připomíná, že podobně problémová zůstává i situace v okolí bývalých jaderných střelnic na Sahaře, kde Francie s testováním atomových zbraní poprvé začala.

Radiace z „Modrého Tarbíka“ putovala až na jih Evropy

„Hurá Francii. Dnes ráno je silnější a pyšnější. Ze srdce děkuji vám a všem, kdo se podílel na tomto velkolepém úspěchu,“ cituje autor hned na začátku článku vzkaz francouzského prezidenta Charlese de Gaulla ministrovi obrany poté, co Francie v Alžírsku provedla jako čtvrtá země na světě svůj první jaderný test.

K tomu došlo 13. února roku 1960 jen desítky kilometrů jižně od alžírského města Reggane v saharské poušti. Bomba nesla název Gerboise Bleue neboli Modrý Tarbík – malý hlodavec, který se v oblasti hojně vyskytuje. Měla sílu 70 kilotun, což je víc jak trojnásobek než bomba svržená na Hirošimu. BBC připomíná, že rozhodnutí k detonaci stvrdil generál Charles Ailleret s tím, že „naprostá absence veškerých známek života“ byla zcela „zásadní pro výběr lokality“.

Foto: Profimedia.cz

Figuríny čekající na sežehnutí žárem z atomového výbuchu v alžírské Sahaře v roce 1960.

Do dubna příštího roku tam Francouzi provedli další tři nadzemní testy. Následně se střelnice přesunula 700 kilometrů dál na jihovýchod k vesnici Ekker, kde se prováděly další podzemní testy v pohoří Ahaggar, které bylo mimochodem v roce 1987 vyhlášeno národním parkem.

„Nebylo to uprostřed ničeho,“ řekl novináři 57letý Abderrahmane Toumi, který v oblasti vyrůstal a v roce 2010 založil asociaci bojující za práva obětí radioaktivní kontaminace. „V roce 1960 v Reggane bydlelo 6000 lidí,“ řekl Alžířan BBC.

„Podle toho, co nám řekli odborníci, se dlouhodobé efekty začaly projevovat asi po dvaceti letech od odpálení první bomby a budou trvat ještě desítky let,“ uvedl dál Toumi. „Mnoho z těch, kteří byli vystaveni kontaminaci, už zemřelo bez známé lékařské příčiny. Bylo jim řečeno, že měli vzácné onemocnění, ale neznali jeho podstatu,“ popsal Toumi své zkušenosti z oblasti pouštní oázy, kde dnes žije kolem 20 000 obyvatel.

Bezohlednost jaderných experimentů poblíž města vyvolala v zemi okamžitě protesty. Protestovalo se i v tehdejším východním Německu, když svůj odpor proti testu vyjádřili v Lipsku malijští studenti. V samotné francouzské kolonii tou dobou vrcholila válka Alžírska za nezávislost a podle tehdejších výsledků měření měla být radioaktivita v oblasti dostatečně nízká, aby nebyla nebezpečná.

Z dokumentů odtajněných v roce 2013 ale vyšlo najevo, že radioaktivita způsobená francouzskými testy zamořila celou západní Afriku, a dokonce dosáhla i do jižní Evropy.

Podzemní testy zamořily vzduch i půdu

BBC dále vypichuje, že ani pozdější podzemní testy v pohoří Ahaggar se neobešly bez rozsáhlé kontaminace vzduchu. Například při detonaci bomby Beryl se radioaktivní látky dostaly do atmosféry přes podzemní šachtu, která nebyla řádně utěsněna. Kromě toho výbuch otřásl samotnou horou a vytvořil několik prasklin, ze kterých rovněž radioaktivní spad unikl přímo do vzduchu.

„Těžce kontaminováno“ bylo tehdy nejméně devět vojáků, kteří na experimentu pracovali, stejně jako „mnoho“ vládních úředníků, kteří byli k sledování výbuchu pozváni. Podzemních testů v okolí vesnice Ekker se odehrálo víc jak tucet a až pak Francie své jaderné střelnice přesunula do Pacifiku na atoly spadající pod Francouzskou Polynésii.

Spad z francouzských nukleárních experimentů na Sahaře podle BBC „nadále znečišťuje“ francouzsko-alžírské vztahy. Místní odborníci odhadují, že následky pocítily tisíce Alžířanů a mnoho míst ani dosud nebylo dekontaminováno.

„Ukažte znečištěné území a pomozte s dekontaminací“

Jaderná minulost ale Francii v posledních měsících začíná čím dál urputněji dohánět. Začátkem února například alžírský generál Búzíd Búfríua vyzval Paříž, aby konečně prozradila, kde přesně k testům docházelo, a zapojila se do dekontaminačních prací. „Uplynulo více než 60 let od prvních jaderných pokusů v Alžírsku. Francie nadále odmítá vydat mapy, které by umožnily lokalizaci zbytků jaderného materiálu,“ citovala generála agentura AFP.

Dekontaminací znečištěných oblastí by měla „náprava chyb“ začít i podle Toumiho, který o tom podle BBC denně diskutuje s oběťmi následků. „Jaderný odpad je v podzemí a my stále nevíme, kde přesně se nachází,“ řekl Toumi pro britské veřejnoprávní médium.

Problém je víc vidět i kvůli tomu, že Francie nyní pracuje na řešení, jak zlepšit vztahy s Alžírskem a napravit křivdy, které má Francie na svědomí za celou 132 let dlouho kolonizační éru.

Foto: Profimedia.cz

Pohoří Ahaggar v pozadí písečných dun alžírské pouště.

Macron chce ve snaze o nápravu udělat „symbolické kroky“

V lednu vyšla na toto téma i zpráva předního francouzského historika Benjamina Story iniciovaná přímo prezidentem Emmanuelem Macronem. Tématu radioaktivního znečištění se ale dotýká jen krátkou zmínkou o tom, že by „Francie a Alžírsko měly spolupracovat na vyčištění oblastí“.

„Stora je jako krejčí. Šije přesně tak, jak to Francie potřebuje,“ přiblížila pohled Alžířanů na věc BBC citací aktivisty Mohameda Mahmoudiho, který tvrdí, že je sám obětí, protože v raných 90. letech byl radiaci vystaven, když tam sloužil jako voják a nikdo ho před ničím nevaroval.

Macron v reakci na zprávu řekl, že chce podniknout „symbolické kroky“ k vyrovnání se s koloniální minulostí v Alžírsku, ale o tom, že by se za jakékoliv činy z minulosti oficiálně omluvil, neuvažuje. Na druhé straně ale Macron například přiznal, že alžírský nacionalistický vůdce Alí Bumendžel byl francouzskou armádou v roce 1957 „mučen a zavražděn“. V březnu také slíbil, že zjednoduší proces odtajňování francouzských archivů do roku 1970.

V dubnu měl do Alžírska na zasedání francouzsko-alžírské komise přiletět francouzský premiér Jean Castex. Cesta ale byla zrušena, což vláda zdůvodnila zdravotnickou krizí a vyloučila, že šlo o důsledek špatných vztahů.

Na otázku ohledně toho, proč Alžířané stále nevědí, kde a kolik zůstává po Francouzích radioaktivního odpadu, ale BBC v e-mailu francouzské ministerstvo odpovědělo, že „radiologická analýza testovacích oblastí byla provedena a dána k dispozici alžírské vládě“.

Od roku 2010 má Francie také vyplácet odškodné obětem jaderného spadu. Na to ale mají právo jen obyvatelé konkrétních oblastí s konkrétními nemocemi. Výsledkem je, že dosud bylo podle BBC odškodněno jen 545 Alžířanů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované