Hlavní obsah

Glosa: „Abysme“ se nezbláznili

Foto: Seznam Zprávy, Profimedia.cz

Nejvtipnější obránci českého jazyka si berou na pomoc arzenál latinských pojmenování jevů, pro něž máme zcela běžné české názvy.

Reklama

16. 6. 15:14
Článek

Buď je tvar „abysme“ mimo situace, které z nějakého důvodu vyžadují vytříbenější vyjadřování, úplně v pořádku, anebo 90 procent Čechů absolutně neumí česky.

Poslední dobou si čím dál víc všímám, že někteří lidé (bohužel i řada mých kolegů z médií) se na internetu pasují do role samozvaných žalobců a soudců v otázkách českého jazyka.

Většinou to vypadá tak, že takový člověk zavětří zprofanovaný nespisovný výraz – typicky třeba „abysme“ – a totálně se pachateli vysměje, že „abysme“ tedy rozhodně není česky a že by se člověk, který „abysme“ použije, měl za sebe hodně stydět.

Nejvtipnější obránci českého jazyka si pak berou pseudovědecky na pomoc latinská pojmenování, pro která máme úplně běžné české výrazy. Ale ono asi takovým lidem připadá při obraně češtiny na internetu víc cool použít transgresiv nebo kongruentní atribut místo přechodníku a shodného přívlastku.

Faktem je, že tvar „abychom“ v běžných konverzacích podle dat z jazykového korpusu používáme asi tak z desíti procent oproti 90 procentům pro „abysme“. Takže vyvstává otázka: Buď je tvar „abysme“ mimo situace, které z nějakého důvodu vyžadují vytříbenější vyjadřování, úplně v pořádku, anebo 90 procent Čechů absolutně neumí česky.

Dvě minuty

Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.

Dvě minuty můžete poslouchat i v Apple Podcasts, Spotify a dalších podcastových aplikacích.

Já vím, že nás všechny naučili ve škole, že něco je v češtině správně a něco špatně. Jenže spisovnost není zákon. A trvání na ní za každou cenu rozhodně není jediný způsob, jak můžeme ochránit češtinu před nějakými domnělými nepřáteli.

Volba mluvit spisovně je čistě jen volbou stylu. Když si třeba Petr Fiala bere k večeři či na houpačku sako, může vám to připadat divné. Když si Robert Sedláček vezme na předávání státních vyznamenání mikinu, může vám to připadat divné opačným směrem. To jsou extrémní příklady.

Když ale jedete v tramvaji, mají lidé kolem vás mikiny i saka a hádám, že je vám to většinou jedno.

Hlavní pointou jazyka je vzájemně se dorozumět. Nerozumí snad někdo z vás slovu „abysme“? Je pro vás zlé anglické slovíčko „cool“, které jsem použil před chvílí, nesrozumitelné? Pokud tomu tak není, pak obě slova splnila účel: čeština mi posloužila k předání informace a nic víc po ní v této glose nechci.

A pak mám proti puristickým internetovým posměváčkům ještě jeden argument. Jo, ve škole vás naučili, že „malej“ se nikdy neříká (co na tom, že v Praze to používají skoro všichni), pouze „malý“ je správně. A třeba to, i když jste z Prahy, dodržujete, takže „mluvíte spisovně“, a tak nabýváte dojmu, že o tom můžete poučovat ostatní.

Co vám možná ve škole neřekli, je, že existují i pravidla pro výslovnost spisovné češtiny, která jsou úplně stejně legitimními pravidly jako ta tvaroslovná. Kdybychom chtěli uplatňovat i tato pravidla, stačila by nám tak minuta jeho projevu, a už bychom posměváčka usvědčili z prznění spisovné češtiny úplně stejně jako on usvědčuje všechny kolem sebe na internetu.

Protože i když si myslíte, že mluvíte dokonale jako právě někteří lidé z médií, vždycky alespoň nějaké pravidlo porušíte, protože jich opravdu není málo. (A já jich při namlouvání této glosy určitě porušil spousty.)

Tak buďte možná příště k lidem, kteří chtějí používat „abysme“ a další nespisovné výrazy a tvary, tolerantnější. Kdo ví, možná nakonec mluví spisovněji česky než vy.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované