Hlavní obsah

Glosa: Čí jsou daně? Moje! Ministerstvo financí chystá fintu století

Jan Lipold
šéfkomentátor
Foto: hnutí ANO

Mají plán: Daně natošup.

Reklama

Vláda se usnesla, že platit daně bude radost. Jde na to fikaně. Má nás poplatníky pěkně prokouknuté.

Článek

V pondělí vláda schválila online finanční úřad, což má být něco jako internetové bankovnictví, jen tam budete spíš klopit, než vyzvedávat. Jmenuje se MOJE daně a má začít fungovat v prosinci 2020. Příslušná webová stránka už existuje.

Oficiální název: MOJE. Nešvar popírání pravopisu velkých a malých písmen se nevyhnul ani státní správě. Alibi zní: jde o sylabickou zkratku, o daně MOderní a JEdnoduché. Budiž, většina lidí to stejně chápe jako zájmeno – a to je to hlavní. V tom spočívá podstata a ambice celého berního projektu.

Protože přilepit k něčemu, co chci lidem prodat, slovo „moje“, se stalo osvědčenou metodou marketingu. Přivlastňovací zájmeno opravdu účinkuje jako „přivlastňovač“. Podporuje dojem (nebo fakt), že zákazník dostává něco šitého na míru a je skutečným pánem situace. Když se něco označí za jeho/její, tvoje/vaše, naznačuje se tím, že k tomu máte mít minimálně o chlup niternější vztah. Asi jako permanentkář ke skříňce na koupališti.

V tom je půvab názvosloví „moje něco“. Proto existují moje banka, moje ambulance, moje drogerie, moje kolo, moje karta a moje podlaha. A taky, i když to sem úplně nepatří, Moje zprávy. Zájmeno „moje“ je kouzelné. Předvádí zázrak personalizace.

Takže odteď taky moje daně. Když jsou moje, dám si na nich záležet, ne asi?

Pokud jde o jeho daně, platí to už dlouho. Koncern Agrofert – tehdy v regulérním vlastnictví Andreje Babiše – zaplatil v letech 2010 až 2013 Čapímu hnízdu za reklamu neuvěřitelných 280 milionů korun, pročež ho policie podezřívá z krácení daní. Někdo může namítnout, že když jsou diskutabilní tyhle daně, mohlo by to, až najedeme na online berňák, ohrozit věrohodnost i těch našich. Nemyslím si. Copak by si někdo, když jde o JEHO (milované) daně, troufl švindlovat? Srovnal by se se svým svědomím?

Nejdůmyslnější součástí vládního plánu jsou ale jazykové mimikry. Vy můžete žít v domnění: Moje daně patří mně, a nikomu jinému! A ten okamžik, kdy se přemístí z vaší peněženky na Ministerstvo financí, vůbec nebudete schopni postřehnout. Ani nemrknete: a už se raduje někdo jiný. Daně jsou jeho.

Reklama

Doporučované