Hlavní obsah

Glosář: První set má česká fotbalová reprezentace úspěšně za sebou

Glosář Jaromíra Bosáka o prvním zápase české fotbalové reprezentace v rámci kvalifikace mistrovství světa s Estonskem.

Reklama

25. 3. 8:13

Na frontě se situace mění každým okamžikem. Tentokráte si toto heslo mohou zklamaně opakovat funkcionáři a hráči estonské fotbalové reprezentace. Kdepak důležitý zápas doma a v nejsilnějším složení…

Článek

Myslím, že český realizační tým měl pro situaci Estonců pochopení, vždyť podobný příběh prožíval před utkáním Ligy národů se Skotskem. S tím rozdílem, že se nemusel narychlo shánět po jiném stadionu a utkání se podle plánu odehrálo v Olomouci. První soupeř českého výběru v kvalifikaci MS 2022 musel okoštovat ještě méně chutný nápoj, protože musel přestěhovat celý tábor do polského Lublinu. Což je trochu s podivem, protože pandemická situace v Polsku se výrazně zhoršuje, na druhou stranu Estonci se nechtěli stěhovat daleko a i finanční podmínky lublinských pořadatelů byly zřejmě příznivější než na jiných místech přicházejících do úvahy.

Zároveň neměl provizorní trenér Reim kam sáhnout pro poměrně kvalitní náhradu, jako to mohl udělat David Holoubek před mačem se Skotskem. V Estonsku příliš kvalitních fotbalistů, myšleno z pohledu evropského průměru, neběhá. Pokud vypadne více než desítka hráčů, tak v podstatě není kde brát. Početně samozřejmě ano, úrovňově nikoliv.

Honičku ve dnech před zápasem měli i novináři, televizní komentátor o to víc. To máte v pondělí po půlnoci pocit, že máte přípravu na zápas kompletně hotovou, jste s ní spokojen a uložíte se k zaslouženému spánku. Vzbudíte se a dozvíte se, že můžete začít znovu, protože velká část estonského týmu se ocitla v karanténě a bude povolána celá řada dalších hráčů, kteří udělají z mužstva alespoň trochu konkurenceschopného soupeře.

Žádná velká legrace, protože nováčci jsou zhusta fotbalisté z estonské nejvyšší soutěže, někteří mladíci nemají prakticky nic odkopáno ani v lize, ani v reprezentačních výběrech. A hledejte potom nějaké podrobnosti, které lze použít v průběhu přímého přenosu. Ale to už zkrátka patří k profesi. Jedna hodně dlouhá noc navíc už mě nezabije.

Hádankou ale nebyla jen sestava estonského trenéra Reima. I Jaroslav Šilhavý tentokráte vynechal stálého pravého obránce Coufala a do základní sestavy se postavil Kadeřábek, v brance se představil Pavlenka. V základní sestavě se objevili další bundesligisté Darida a Schick. Vcelku logicky, protože to ještě před utkáním vypadalo, že tito muži nebudou k dispozici nejen pro zápas s Belgií, ale ani pro utkání ve Walesu. Němci totiž nehodlali slevit z požadavků na karanténu u těch fotbalistů, kteří by se do Německa vraceli z britských ostrovů.

Jenže diplomacie – a nejen ta fotbalová – začala pracovat naplno. V žádném případě totiž nešlo o čistě český problém. Hodně se činili Rakušané a Poláci, protože sestava reprezentace bez Alaby či Lewandowského se jim ani trochu nezamlouvala. A německá strana nakonec povolila. Bohužel, proti Belgii se „německé“ kvarteto v českých dresech neobjeví, pro Německo jsme pořád příliš rizikovou zemí, do Walesu se zmiňovaný čtyřlístek musí vydat oklikou.

Jistou, byť nepříliš dlouhou objížďkou se vydala celá česká reprezentace do utkání s Estonskem. Příliš rozvážný začátek, pomalá kombinace, velký počet dotyků s míčem a vše korunováno chybou Čelůstky, po níž skóroval Sappinen. Tohle se tedy nečekalo. Estonci se měli podle scénáře bránit zuby nehty v deseti lidech a míče jen tak odkopávat všude možně. A teď tohle.

Naštěstí se z této nepříjemnosti mužstvo v nepříliš populárních žlutozelených dresech rychle oklepalo a velmi záhy vyrovnalo. Postaral se o to Patrik Schick. V Leverkusenu mu to docela střílí a svůj kumšt při soubojích v pokutovém území dokázal i v Lublinu. Ke gólu přidal dvě asistence i další střelecké pokusy a jednoznačně potvrdil, že je v současnosti jasnou jedničkou mezi českými útočníky.

Výrazně zrychlená kombinace nesla i další sladké ovoce. Estonci najednou nevěděli, kam v defenzivě skočit dřív a každý moment, kdy se míč dostal za půlicí čáru, byl pro ně malým svátkem. Vím, šlo o silně oslabený výběr, ale moc se mi líbilo fungování středové řady. Trio Souček, Barák, Darida je výborně šlapajícím motorem. Při vědomí toho, že alternovat může na těchto postech Alex Král a po stranách víří vodu Provod a Jankto, bych se o zálohu jako takovou vůbec neobával ani v soubojích s daleko silnějšími soupeři.

O fotbalistovi roku Tomáši Součkovi není třeba dlouho mluvit a psát. Formu má skvělou, korunu českého fotbalového krále oslavil hattrickem během šestnácti minut. Defenzivní práce tentokrát zdaleka neměl tolik jako obvykle, tak se mohl soustředit hlavně na útočné výpady. V hlavičkových soubojích těžko bránitelný, s dobrou střelou ze střední vzdálenosti a také vyzván ke skórování nesobeckou přihrávkou Kadeřábka. Podařený večer.

Hodně dobře se představil i Barák. Jeho gól byl ukázkou skvělé techniky a orientace, nebojí se hrát na riziko, nehledá alibistické přihrávky do strany či dozadu. Ve Veroně je letos klíčovým mužem a jeho herní sebevědomí tomu odpovídá. Darida si určitě pobyt na hřišti užíval, když má v Bundeslize stopku po červené kartě z utkání proti Dortmundu. Hodně toho naběhal, někdy míč poněkud předržoval, ale také dokázal nabízet spoluhráčům výborné přihrávky. Jen ke střelbě se vůbec nedostal.

Jestli s něčím nevyjádří Jaroslav Šilhavý stoprocentní spokojenost, bude to defenziva. O prvním gólu už byla řeč, ve druhém poločase se dostali Estonci do tří dalších gólových šancí. Za rozhodnutého stavu to přece jen v určitých momentech vypadalo, že defenzivní hráči dávají estonským fotbalistům příliš prostoru. Nešli úplně na krev, a proto možná i logicky přišel druhý gól do Pavlenkovy sítě. Už předtím vytáhl gólman Brém jednu tvrdou střelu na břevno. To vše v době, kdy již proběhlo masivní střídání v českém mužstvu a kvalita výkonu šla dolů. Od 65. minuty to už zkrátka nebylo ono.

Přitom takový Tomáš Pekhart by si určitě zasloužil, aby mu spoluhráči pomohli vytvořit nějakou střeleckou příležitost, protože v polské lize sází gól za gólem. Ale k ničemu takovému nedošlo. I když v tomto složení, které bylo v závěru utkání k dispozici, hrál český tým poprvé. A bylo to znát. Když se přidá pocit, že je rozhodnuto, v sobotu čeká Belgie, chcete trochu pošetřit síly, dohrává se zápas v atmosféře poklidu a nějaké extra napětí se nedá očekávat.

V Edenu to bude proti Lukakovi a spol. úplně jiný příběh. Každé vypadnutí z role, byť jen na několik vteřin, může být tvrdě potrestáno, zatímco se asi nedá očekávat, že by čeští hráči nasázeli soupeři šest gólů. První krok na cestě do Kataru byl učiněn. Nebyl příliš složitý. To těžší ale teprve přijde.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované