Hlavní obsah

Glosář: Zuří boj o Středozem, Libovo impérium vrátilo Rajnochův úder

Volební boje o obrodný proces ve fotbale by měly vyvrcholit červnovou valnou hromadou Fotbalové asociace ČR.

Reklama

8. 3. 11:30

Nad vývojem situace v právě probíhajících regionálních fotbalových volbách se ve svém pravidelném pondělním glosáři zamyslel Luděk Mádl, fotbalový expert Seznam Zpráv.

Článek

Od 13. října 2020, kdy byl zatčen tehdejší místopředseda Fotbalové asociace ČR Roman Berbr, komentátory po léta s oblibou přirovnávaný k lordu Voldemortovi či pánu Sauronovi, nečelila jeho fotbalová říše stínů většímu úderu než v úterý večer v aule České unie sportu v Praze na Strahově.

„Jan Rajnoch 33, Robert Ploch 19,“ zazněl výsledek sčítání hlasů ve volbě nového předsedy Okresního fotbalového svazu Praha-západ. A fotbalová zem se pomyslně zachvěla. Tohle Berbrovi pokračovatelé nečekali, speciálně tady se cítili být hodně pevní v kramflecích, leč půda pod nohama se jim zcela rozdrolila.

Robert Ploch patřil léta do nejužšího okruhu Berbrových milců. Řadil se mezi pilíře středočeské fotbalové soldatesky vedené Miroslavem Libou, Berbrovým korunním princem.

A právě Středočeský krajský fotbalový svaz, pro jehož označení jsme si do titulku vypůjčili tolkienovské slůvko Středozem, je teď klíčovým bojištěm, kde se rozhoduje o budoucnosti fotbalu v zemi české. Moravská a slezská orlice si přece jen poletují trochu jinak, takže zatím zůstaňme v Čechách.

Za vším hledej ženu, říkávají Francouzi. A na jednoznačném vítězství bývalého fotbalového reprezentanta Jana Rajnocha podle zákulisních zpráv nejvíc „zamakala“ Helena Andronikova ze Sokola Zvole. Však byla i sama zvolena do výkonného výboru OFS.

Každopádně šlo o zřetelný úspěch projektu F-evoluce, jehož protagonisté Vladimír Šmicer, Rudolf Řepka, Ondřej Lípa a spol., oděni do bílých košil, vyzývají od listopadu k tomu, aby se berbrovské struktury začaly narušovat právě na regionální úrovni tak, aby odtud v červnu přijeli noví lidé zvolit nové vedení Fotbalové asociace ČR. A aby se fotbal v Česku začal dělat poctivěji.

Jak ho po léta dělal Roman Berbr, víme. Někteří s ním jeho „hodnoty“ jako moc, sílu, aroganci a zobchodovatelnost čehokoli, ústící až snad do aktivit zacházejících za meze zákona, sdíleli naplno. Jiní se jim přinejmenším neprotivili. Výjimek typu Jiřího Trněného, antiberbrovského šéfa prachatického fotbalového okresu, v Čechách opravdu nebylo mnoho. Byly tu rozhodně méně četné než podpisy pod Chartou 77 v husákovském Československu.

Mnohem častější byly případy agilních nohsledů, jimž se za jejich oddanost dostávalo od Náčelníka nepřehlédnutelných milostí. Marek Pilný, jehož příběh vonící slivovicí jsme popsali zde, by ostatně mohl vyprávět.

Jestli je jejich okresní předseda kovaný berbrovec, anebo zda jde o plus minus solidního člověka, který ze sebe toliko jednou za čas udělal pitomce, co jel všechno poslušně odhlasovat na valnou hromadu FAČR, aby nevystavil svůj okres hrozbě strahovské perzekuce, to si musí nejpřesněji rozlišit lidé v regionech. Lidé, kteří dotyčné znají nejlíp. A říct si případně, jestli mezi sebou mají někoho lepšího a navíc ochotného tu potřebnou práci dělat.

Není tajemstvím, že řadu okresů řídí bývalí rozhodčí. A nejen to. Také ti současní, dokonce i ligoví jako v případě Petra Blažeje, šéfa OFS Kladno. Můžeme samozřejmě jen spekulovat o tom, jakou mohla mít jeho fotbalově-politická servilita vůči Berbrovi souvislost s tím, že navzdory svému někdejšímu opileckému extempore v Olomouci nadále mává ligu. A propracoval se dokonce i na mezinárodní listinu.

O jeho příslušnosti k „dosud vládnoucí klice“ jaksi není mnoho pochyb. Takže když v neděli na valné hromadě OFS Kladno svůj předsednický mandát obhájil, a to jasnou výhrou 33:15 nad f-evolučním kandidátem Davidem Nedvědem, je na místě konstatovat, že tady takříkajíc impérium vrátilo úder. Příště tu asi bude zapotřebí nasadit rovnou Pavla Nedvěda.

Proč jsou zrovna střední Čechy tak důležité? Jde tu jak o reálnou politiku sčítání hlasů, tak o nepřehlédnutelnou symboliku zároveň.

Ne že by třeba Karlovarský kraj nebyl důležitý, ale přece jen o trochu míň. Na tu rozhodující velkou valnou hromadu FAČR z něj totiž ku Praze vyrazí zástupci tří okresů plus jeden krajský předseda, což by snad nově mohl být bývalý elitní evropský sudí Václav Krondl, ale nepředbíhejme.

Oproti tomu středočeský svaz čítá hned 12 okresů, z nichž každý bude v červnu volit předsedu FAČR. A další hlas drží předseda kraje, v současnosti již zmiňovaný Miroslav Liba. Ten by se teď sice rád tvářil, že s Romanem Berbrem v minulosti neměl prakticky nic společného, ale moc se mu to nedaří.

Právě Liba aspiruje na to, aby udržel berbrovskou říši, tedy co největší jednolitou množinu hlasů na velké valné hromadě, pohromadě. Jenže když se mu jeho svět začne drolit i u něj „doma“, tedy ve středních Čechách, z moci hlavního aspiranta na nového čaroděje první kategorie toho moc nezbude.

Jak to vidí sám Miroslav Liba, na to nechť si z jeho agitačního videa každý udělá vlastní názor. Myslím, že to nebude složité…

Zatímco F-evoluce představuje své kandidáty na svém facebookovém profilu, „libovci“ zneužívají k propagandě web Středočeského krajského fotbalového svazu, kde se „shodou okolností“ zrovna v posledních týdnech rozjel seriál Představujeme předsedy OFS.

K zajímavému souboji by 13. března mělo dojít v Berouně, kde místo dosavadního předsedy Jana Knotka nasazuje „konzervativní blok“ Václava Kudrnu, ředitele strategie FAČR. Proti němu bude stát Ondřej Lípa, předseda F-evoluce, který jde do volebního boje s podporou Daniela Zítky, bývalého gólmana Sparty či Anderlechtu.

Že Václav Kudrna dorazí právě ze Strahova, z centrály FAČR, kde vládnou Libovi spojenci Martin Malík s Janem Paulym, není samozřejmě spojitost čistě náhodná.

Takže na jednu stranu půjde v Berouně o jeden okres z mnoha, ale na druhou půjde i tady přinejmenším o jistou symboliku.

Regionální fotbalové volby samozřejmě postupně probíhají i na dalších místech pandemií sužované republiky, vládní nařízení totiž zasedání řídicích spolkových orgánů za splnění přísných hygienických podmínek umožňují. Ale třeba jihočeské hejtmanství apeluje, aby se kvůli covidové situaci akce tohoto typu spíše nekonaly. A tak se na jihu bude volit někdy později, fotbalové volby se tam zhusta odkládají.

Podobně situaci vyhodnotil například Petr Kotásek, předseda OFS Hodonín, takže i jeho volební souboj s Antonínem Kordulou se odkládá. U Korduly by se možná leckdo mohl pozastavit nad tím, že patří do rozhodcovského „gangu“. Jenže z něj se před pár lety dost jednoznačně vyčlenil, když spolu s Liborem a Tomášem Kovaříky nebo s Radkem Kociánem veřejně popsali, jak se právě směrem k rozhodčím ventiloval Berbrův „kult osobnosti“, jak tehdejší místopředseda překračoval svoje pravomoci a nešetřil přitom hrubostmi a arogancí.

Nicméně na Moravě a ve Slezsku se ve volbách řeší trochu jiná problematika než v Čechách. Připomeňme, že Morava dlouho tvořila celek, který Berbrově moci odolával. A to jak na valných hromadách FAČR, kde Morava opakovaně blokovala „berbrovské“ kandidáty typu Vlastimila Košťála nebo Martina Malíka, tak i způsobem uvažování uvnitř hnutí.

Aniž bych si kohokoli kdekoli idealizoval, taková centrálně řízená svinstva jako v Berbrstánu, tedy v Čechách, se prostě na Moravě neděla. Fotbalové prostředí je tam přece jen demokratičtější a výrazně kultivovanější. Samozřejmě i tady se najdou výjimky, jako třeba Miroslav Ozaniak, současný předseda komise rozhodčích Moravskoslezského KFS, přezdívaný „slezský Berbr“.

Jenže i moravský odpor se Romanu Berbrovi dařilo postupně odbourávat a za pomoci svého emisara Radka Běláka nacházel i ve východní části republiky své další spolupracovníky nebo chcete-li kolaboranty.

A ústředním moravským volebním tématem je teď debata, kdo Moravu zradil v roce 2017, kdy po první zablokované předsednické volbě Malík versus Fousek dorazil zástupce FIFA a UEFA Hrihorij Surkis a začal tuzemské fotbalové asociaci vyhrožovat nucenou správou. Že to mohla být ve výsledku lepší varianta než panování dvojice Malík–Berbr, teď nechme stranou. Morava se tehdy podvolila, souhlasila se změnami stanov a udělala české straně i další ústupky ohledně poměru sil ve výkonném výboru. A právě tohle je teď středobodem moravskoslezského fotbalově-politického pnutí.

Postberbrovské trauma se tedy na Moravě řeší také, ale oproti Čechám spíše v jakési sekundární rovině. Síly jsou tady definovány trochu jinak, F-evoluce tu snad až na výjimky nestaví vlastní kandidátky, všechno tu prostě stojí a běží trochu odlišně.

A to je jeden z důvodů, proč se – přiznám se – nehrnu do naplnění touhy několika žadatelů ze sociálních sítí, abychom na Seznam Zprávách namalovali a publikovali mapu s vyznačením okresů podle toho, jak v nich volby dopadly.

Chápu, že je taková přehledná forma typu bidenovsko-trumpovské Ameriky atraktivní, ale okopírovat ji za tímto účelem podle mě prostě nejde. Ano, i v českém fotbale proti sobě stojí určité síly, ale nejsou ani zdaleka tak jednoznačně definované, jako třeba demokrati a republikáni v USA.

Omlouvám se, ale fotbalovou Českou republiku prostě do dvou dresů na berbrovce a f-evolucionáře s čistým svědomím obléct neumím. A ani do tří ne, to kdyby se třeba zavedla rubrika „není to jasné“.

Kupříkladu zmiňované střední Čechy bychom do dvou dresů rozdělili snadno. Na Moravě se ale s takovou identifikací nedá pracovat prakticky vůbec.

Mnohý řekne: Tak to odlište podle toho, kde mají nového předsedu. Ano, to by mohlo být jisté vodítko, ale neodfiltruje případy, kdy dosavadní předseda už nekandiduje a na jeho místo může být klidně zvolen někdo ještě berbrovatější.

Anebo tu máme případy jako z OFS Svitavy, kde zvolili Jindřicha Novotného. Dosavadního předsedu, který neměl protikandidáta. A na jedné straně se teď na sociálních sítích objevují zmínky, kterak prý pan Novotný v minulosti velebil Romana Berbra, na druhé straně mu F-evoluce poskytla nálepku „podporovatele jejích principů“. A takových nálepek už po republice rozesela víc, i když nešlo přímo o kandidáty F-evoluce.

Ať se na mě nikdo nezlobí: k demokratičtějším principům se dnes při vší úctě může hlásit kdekdo. A přidělovat někomu kladná nebo záporná znaménka takříkajíc od stolu prostě nebudu.

Všechny okresní předsedy z hlediska jejich charakteru dokonale znát nemůžu. A ten dres, ve kterém nyní vybíhají k pomyslným volebním utkáním, je pro mě leckde nečitelný. A tak se prosím nezlobte, ale z těchto důvodů žádnou mapku kreslit nebudu. Protože bych u leckterých políček opravdu tápal.

Ostatně… Všechno se definitivně a zřetelně vyjeví na velké valné hromadě. Po ní už bude opravdu jasno. Naplánována je na 3. června.

Zatím si s Petrem Čtvrtníčkem můžete připomenout, čeho by chtěla dosáhnout F-evoluce.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené