Článek
Podle výzkumu vědců z Číny, USA a Evropy je jedinou šancí na záchranu alespoň poloviny ze tří miliard ohrožené populace urychlené snížení emisí skleníkových plynů. Každé zvýšení teploty o jeden stupeň by totiž znamenal podmínky téměř neslučitelné se životem pro další miliardu lidí.
„Dobrou zprávou je, že lze tyto dopady výrazně snížit, pokud lidstvo uspěje v omezení globálního oteplování,“ uvedl spoluautor studie Tim Lenton, specialista na klima a ředitel Global Systems Institute na univerzitě v Exeteru.
Jak zpráva uvádí, většina lidí aktuálně obývá útlé pásmo o průměrné roční teplotě 11 až 15 stupňů Celsia. Navzdory všem inovacím a migracím jsou lidé v těchto klimatických podmínkách zvyklí žít několik tisíc let.
„Tento nápadně konstantní klimatický výklenek pravděpodobně představuje základní vymezení toho, co lidé potřebují k přežití a prosperitě,“ řekl profesor Marten Scheffer z Wageningen University, který výzkum řídil spolu se svým čínským kolegou Čch' Sü z Nanjing University. Globální oteplování podle vědců vedlo od předindustriální éry k nárůstu teplot o 1,1 °C. Očekává se, že i v tom nejlepším možném případě snížení emisí skleníkových plynů dosáhne do 20 let 1,5 °C.
„Každý stupeň oteplení nad současnou úroveň znamená posunout další zhruba jednu miliardu lidí mimo klimatický výklenek,“ poznamenal Lenton. V současné době pouze 0,8 procenta zemského povrchu zažívá průměrné roční teploty přesahující 29 °C. Nejhorší scénář Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), vědeckého orgánu OSN, říká, že pokud budou emise růst i nadále, mohly by být tyto podmínky do roku 2070 realitou pro 19 procent planety.
Tři scénáře
IPCC ve své přelomové zprávě hodnotící změnu klimatu stanovil tři různé klimatické scénáře a tři populační projekce. Abychom si představili, jak bude podle těchto scénářů život na Zemi vypadat v roce 2070, spároval je server Financial Times s populačními projekcemi a promítl je do grafiky šesti kontinentů.
Příslušné modely „jsou vyvinuty bez zohlednění vzájemné zpětné vazby“, vysvětlila Ťing Kao, odborná asistentka vědy o geoprostorových datech na University of Delaware. V takzvaných sdílených socioekonomických cestách (SSP) „hovoříme o různých společenských trendech, včetně populace, ekonomického rozvoje, správy věcí veřejných a dalších souvisejících aspektů – ale ty již neberou v úvahu, jak budou lidé reagovat na změnu klimatu,“ řekla.
Všechny scénáře jsou v podstatě idealizovaná budoucnost, což je ale u obdobných analýz běžná praxe. „Všechny scénáře jsou možné, i když v některých případech odrážejí extrémní situace. Aplikování několika široce rozlišných scénářů dohromady pomůže zachytit rozsah nejistoty,“ popisuje Ťing Kao.
Severní Amerika
Podle nejextrémnějšího scénáře se na území USA do roku 2070 výrazně oteplí v jižních státech, zejména v těch hraničících s Mexickým zálivem. Nejcitelnější oteplení zasáhne Střední Ameriku, kde by až 20 milionů lidí žilo při průměrné roční teplotě 29 °C. Oteplení zažijí také části Kanady a Aljašky pod polárním kruhem. Ty jsou však z velké části neobydlené a předpokládá se, že je migrace nezasáhne.
Zdroj: Financial Times
Jižní Amerika
Velké oblasti amazonského deštného pralesa v Brazílii spolu s okolními zeměmi – Peru, Kolumbie a Venezuela – by byly kvůli extrémnímu horku do roku 2070 prakticky neobyvatelné.
Nejčernější scénář předvídá, že těmito podmínkami by bylo postiženo asi 59 milionů lidí – tedy asi 12 procent předpokládané populace kontinentu.
Zdroj: Financial Times
Evropa
Dle předpokladů by měla být Evropa jediným kontinentem, kde roční průměrná teplota 29 stupňů Celsia nepřekročí. Velké oblasti Skandinávie, východního Ruska a zemí sousedících se Středozemním mořem by však podle nejhoršího scénáře mohly do roku 2070 očekávat zvýšení teplot až o 5 °C.
Zdroj: Financial Times
Afrika
Africké populaci všechny tři scénáře předpovídají populační explozi – počet obyvatel by měl vzrůst z 1,2 miliardy na téměř 2,4 miliardy.
Subsaharský stát Nigérie se pravděpodobně do poloviny tohoto století stane třetí nejlidnatější zemí světa a překoná USA. Střední scénář předvídá, že nigerijské největší město, Lagos, by mělo být v roce 2075 s 61,5 milionu obyvatel nejlidnatějším městem na světě. Extrémní teploty by měly sužovat asi 81 procent předpokládané populace Nigérie.
To by teoreticky mohlo podnítit masovou migraci, tu je však dle vědců obtížné předvídat. „Predikovat skutečný rozsah migrace řízené klimatem je stále náročné,“ řekl Scheffer.
Zdroj: Financial Times
Asie
Asijská populace by měla do roku 2070 vzrůst na více než 5 miliard a průměrná roční teplota přesahující 29 stupňů by tak byla každodenní starostí většiny zemí. Nejhůře zasažená by byla Indie, jejíž populace by měla dosáhnout 1,6 miliardy. Extrémní vedra by pak potrápila polovinu Indů. Spojené arabské emiráty a Kambodža by se staly téměř neobyvatelnými, včetně hustě osídlených oblastí jižního Vietnamu a východního Pákistánu.
Zdroj: Financial Times
Austrálie a Oceánie
Extrémní horko v Oceánii by zasáhlo převážně neobydlené oblasti Papuy Nové Guineje a severní Austrálie, přičemž většina australské populace by se zdržovala převážně podél jižního a východního pobřeží.
Zdroj: Financial Times
Scheffer, který potřebu vypořádat se se změnou klimatu přirovnal k bezprecedentní reakci na pandemii, poznamenal, že jakmile se velké části planety zahřejí na úroveň neslučitelnou s přežitím, skutečně se nebude na co těšit. „Nejenže by to mělo zničující přímé účinky, ale společnosti by se tím hůře vypořádávaly s budoucími krizemi, jako jsou další pandemie. Jediná věc, která to může zastavit, je rychlé snížení emisí uhlíku,“ dodal.
