Hlavní obsah

Haly, ovál, můstky. Vláda slíbila investice do sportu. Věci se hýbou ale jen v Brně

5. 1. 2019

Na podobnou halu čekají rychlobruslaři už dvanáct let. (Video: Josef Mačí, Seznam.cz)

Andrej Babiš je čtvrtým premiérem, který slíbil rychlobruslařům halu. Stavět se ale v dohledné době nebude. Projekt je na mrtvém bodě a žádná reálná studie neexistuje. Na investice se však těšili i skokani, hokejisté nebo lyžaři. Reálné jsou však jen projekty v Brně.

Článek

K olympiádě se váže řada tradic. Štafeta olympijské pochodně, zapalování ohně, sportovni vesnička, ale také poolympijské sliby politiků. Svého se dočkala v únoru i stříbrná Martina Sáblíková. Premiér Andrej Babiš se zařadil do dlouhé fronty politiků, kteří se zavázali, že rychlobruslařům postaví v Česku ovál.

„Dokud se nezačne stavět, tak je pro mě hodně těžké tomu uvěřit,“ dodala realisticky Sáblíková.

Rychlobruslařská odysea

Před osmi lety přitom doufala, že by se jí mohla dočkat ještě jako závodnice. Z Vancouveru přivezla dvě zlaté a jednu bronzovou medaili. Posbírala tak cennější sbírku než celá česká olympijská výprava na všech předchozích olympiádách. S tehdy 22letou závodnicí se setkal po hrách i tehdejší předseda vlády a její velký fanoušek Jiří Paroubek.

„Krasobruslení tolik nerozumím, protože se tam nehraje na dvě branky jako v hokeji,“ zavtipkoval na tiskové konferenci premiér. Halu sice Sáblíkové přislíbil, ale jako by ji nepovedeným vtipem, při kterém si spletl dva zcela rozdílné sporty, zaklel.

O stavbě rychlobruslařského oválu se mluvilo už v roce 2006. Tým kolem Sáblíkové a jejího trenéra Petra Nováka ale věřil, že právě vancouverské medailové žně jednání urychlí. Neurychlily.

Halu posléze slíbil Paroubkův nástupce Mirek Topolánek i další oranžový premiér Bohuslav Sobotka. Megalomanský projekt se chystal nejprve ve Velkém Oseku. Sáblíková se tam s Novákem dokonce přestěhovali. Z haly za 1,5 miliardy ale zbyly jen soudy a dluhy. Rychlobruslaři tak začali kroužit kolem Pardubic a olympijského centra v Nymburce.

Nejreálnější variantou se však v roce 2014 ukázalo Nové Město na Moravě. V sousedství běžkařské a biatlonové Vysočina Arény měl vyrůst i skromnější rychlobruslařský ovál za několik stovek milionů. Novák na halu dokonce vyhlásil sbírku.

O rok později se ale do hry o ovál přidal tehdejší ministr financí Andrej Babiš, který ho chtěl postavit v Brně. Zůstalo však jen u plánů a projevů. Když tak po další medaili z Pchjongčchangu mluvil o stavbě už v roli premiéra, Sáblíková se nad slibem po dvanáctileté anabázi jen pousmála. A věděla proč. Stavět se jen tak nebude.

Vládní zmocněnec pro sport Milan Hnilička se totiž s Novákem neshodne na zásadní věci – kde by měla hala stát. Politici ji chtějí mít v některém z velkých měst, rychlobruslaři zase ve vyšší nadmořské výšce.

„Provoz haly, o které mluví pan Novák, vyjde na deset až dvacet milionů ročně, a někdo to musí platit,“ připomíná Hnilička. S tímhle argumentem ale Novák nesouhlasí. „Vědí vůbec tihle lidé, kde jsou nejpreferovanější rychlobruslařské stadiony ve světě? Buďto nad 1100 metrů vysoko, protože jsou rychlé, nebo mimo velká města,“ přípomíná trenér Sáblíkové.

„Neznám žádný zimní stadion, snad vyjma O2 areny, který by byl schopný si na sebe vydělat. Je iluzorní o tohle žádat multisportovní nebo rychlobruslařskou halu,“ dodává předseda Českého svazu rychlobruslení Josef Nechutný.

Nekonečný příběh rychlobruslařského oválu je tak znovu na úplném začátku. Nechutný ale předpokládá, že nový projekt rychlobruslařské haly představí v příštím roce. V úvahu přichází dvě místa na Vysočině.

Ledecká v hale

Sáblíková se v únoru k Babišovým slovům stavěla rezervovaně. Premiér ale mluvil i o dalším projektu – zastřešené sjezdovce pro olympijskou kometu Ester Ledeckou. „Táta Ester mi ukazoval projekt nizozemské kryté dráhy,“ řekl Babiš při setkání s medailisty z Pchjongčchangu.

Sjezdovku pod střechou by mohli využívat i další sportovci. Třeba dvojnásobná olympijská medailistka Eva Samková. „Určitě by to byl obrovský projekt, takže chápu, že to nebude hned, ale byla bych ráda, kdyby hala vyrostla do doby, než se snowboardcrossem skončím,“ smála se bronzová medailistka z Koreje.

Žádná krytá drahá ale v plánu vlády nebo Ministerstva školství není. „Nic jsme o tom neslyšeli,“ říká manažer Ledecké Viktor Valta. „Já jsem panu Babišovi ukázal jenom ten projekt,“ dodává otec dvojnásobné zlaté medailistky z Pchjongčchangu Janek Ledecký.

Ačkoliv takový plán vypadá v českých reáliích jako utopie, sjezdovku pod střechou chtěla už v roce 2015 stavět skupina kolem bývalého ředitele Skiareálu Špindlerův Mlýn Miloslava Kebrleho. Letos v březnu pak podobný projekt představil i brněnský radní Jaroslav Suchý.

„Realizací výstavby lyžařského areálu tohoto druhu by došlo k rozšíření nabídky sportovních a volnočasových aktivit pro obyvatele města Brna,” řekl Suchý. Z obou projektů ale nakonec sešlo.

Nedávno však Seznam upozornil na další podobný plán. V hlavním městě by mohl vyrůst sportovní areál s krytou sjezdovkou v Malé Chuchli a Lahovicích.

Rozpadlý mamut

Vzdušné stamiliony a miliardy však nelétaly jen po olympiádě. Babišova vláda se vydala v březnu na turné po republice. Kam přijela, tam investovala. Zatím ale jen slovně. Předseda vlády všude opakoval, že s ministry chystá velký investiční plán. Babiš o něm stručně promluvil v listopadu. Prý zahrnuje přes 17 tisíc projektů za 3,5 bilionu korun, které se budou realizovat do roku 2030. Žádné konkrétní plány ale zatím nejsou známé.

Z obřího balíku by mělo jít 500 milionů i na opravu chátrajících harrachovských můstků. Na návštěvě Libereckého kraje častku přislíbila Babišova vláda. Největším problémem kdysi sportovní chlouby Česka ale nejsou peníze.

Můstky vlastní obecně prospěšná společnost Klasický areál Harrachov (KAH). Jejími majiteli jsou Český olympijský výbor a Svaz lyžařů. Pozemky pod můstky však patří státu, a ten je KAH pronajímá. Běžecké tratě spravuje Sportovní areál Harrachov, který vlastní hned několik subjektů. Spory o pozemky a jejich nájem tak možnou renovaci brzdí.

„Jestli se Harrachov nevyřeší během dvou tří let, tak tady zabijeme jednu skokanskou generaci. Pokud se můstky nespraví, tak možná zabijeme celé skoky na lyžích,“ říká poslanec ODS a od dubna 2018 také šéf českých skokanů Jakub Janda. Ten přitom v Harrachově nakoukl poprvé do Světového poháru, který v roce 2006 také vyhrál. Slavný mamutí můstek hostil ale světovou špičku naposledy před dlouhými čtyřmi lety.

Brno sportu zaslíbené

„Udělám maximum pro nový zimní stadion pro 12 500 diváků, krásný projekt, Kometa si ho zaslouží,“ napsal po vítězství brněnské Komety v hokejové extralize Babiš. Stavět se ale začne nejdříve v roce 2021.

Nová multifunkční aréna má vzniknout na místě starého cyklistického velodromu na brněnském výstavišti. Než ale nevyhovující areál zbourají bagry, musí město dráhařům postavit halu novou. Vzniknout má na jihu města v Komárově.

„Náklady na vybudování velodromu se budou pohybovat v rozmezí od 350 do 400 milionů korun – přesnou částku určí až výběrové řízení na dodavatele stavby. Do roku 2021 by mělo být hotovo,” řekl bývalý náměstek primátora Petr Hladík.

Plánovanou stavbu velodromu by neměla narušit ani povolební rošáda na brněnské radnici. Nová primátorka Markéta Vaňková (ODS) ji podporuje, a tak by se mělo poprvé kopnout do země už příští rok.

Hokejistům ale nezbývá nic jiného než čekat. Dokud se v Komárově nešlápne do pedálů, Kometa si na výstavišti nezabruslí.

Doporučujeme