Hlavní obsah

Hamáček se opět vyhnul výpovědi kvůli cestě do Moskvy

Foto: vláda.cz

Proč jste chtěl odjet do Moskvy, když už jste měl informaci o útoku ruských agentů na Vrbětice? Jedna z nezodpovězených otázek na Jana Hamáčka.

Reklama

14. 7. 19:40

„Nevím, zda si uvědomuje závažnost situace,“ říká šéf senátního výboru pro bezpečnost Pavel Fischer. Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček z jednoho setkání odešel, další čtyři pozvání do Senátu ignoroval.

Článek

Kauza Jana Hamáčka, který se v dubnu chystal vycestovat na oficiální jednání do Moskvy vybaven tajnými informacemi o zapojení ruských agentů do výbuchu vrbětického muničního skladu z roku 2014, je stále živá.

Už dva měsíce – vedle probíhajícího policejního vyšetřování, zda vicepremiér Hamáček mohl spáchat trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby a ohrožení utajované informace – případ postupně rozplétají i členové Senátu.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost si od května zve opakovaně na jednání – v uzavřeném režimu, tedy mimo zraky veřejnosti – jednotlivé aktéry Hamáčkova případu a snaží se přijít na to, jaký smysl měla Hamáčkova plánovaná cesta do Moskvy.

„Ze schůze našeho výboru 21. dubna jste se k naší lítosti rozhodl odejít předčasně s vysvětlením, že se vrátíte, až bude jednání probíhat v utajeném režimu. Bezodkladně jsme tedy vytvořili podmínky k tomu, aby jednání s vámi mohlo proběhnout v utajeném režimu v souladu s ustanovením zákona. V tomto smyslu jsme vás zvali 19. května, 2. června a 23. června. Bohužel, pokaždé jste se z jednání našeho výboru z různých důvodů omluvil,“ stojí v dopise šéfa zmíněného senátního výboru Pavla Fischera, jímž zval vicepremiéra Hamáčka na další jednání, které se mělo konat v poledne 14. července.

Hamáček ale ani dnes nedorazil.

On se nám vyhýbá

„Jan Hamáček napsal omluvu, že bude na zahraniční cestě a že se věci navíc vyšetřují, takže by prý nemohl mluvit. V minulosti se omlouval podobně, případně míval krizový štáb,“ uvedl pro Seznam Zprávy senátor Fischer.

„V období, které nás zajímá, na sebe iniciativně Jan Hamáček navíc vzal dvojí funkci, a sice ministra vnitra i ministra zahraničí. Obecně by z hlediska ústavních principů a právního státu mělo v jeho případě platit, že tam, kde dochází k vyššímu podílu na moci výkonné, jeden člověk má na starosti dvě velmi významná ministerstva, se musí počítat s tím, že bude i silnější parlamentní kontrola. Zatím se nám spíše vyhýbá, a nevím, zda si uvědomuje závažnost situace. Pana vicepremiéra proto oslovíme znovu. Otázky pro něj jsou už dva měsíce připraveny, docela stačí, aby přišel a odpověděl nám na ně,“ dodal senátor Fischer.

Jeho kolega Václav Láska dodal, že Jan Hamáček se v poslední době vyhýbá účasti v Senátu i při projednávání jakéhokoliv návrhu Ministerstva vnitra. „Nechce se vystavovat žádným konfrontacím,“ říká Láska.

Vicepremiér a šéf ČSSD Hamáček dostal od Seznam Zpráv otázky, proč si za více než dva měsíce nenašel čas, aby přišel vypovídat do Senátu, a co říká na výtky senátorů, že se bojí okolnosti své chystané cesty do Moskvy vysvětlovat.

Otázky zaslané prostřednictvím sms zprávy však zůstaly bez odpovědi.

Otázky, na které dluží Jan Hamáček odpověď

1. Proč jste chtěl odjet do Moskvy, když už jste měl informaci o útoku ruských agentů GRU na muniční sklady ve Vrběticích?

2. Jak jste si za těchto okolností představoval uzavření obchodu na nákup vakcín Sputnik V a jednání o uspořádání summitu Biden–Putin v Praze? Co přesně jste chtěl v Rusku nabídnout?

3. Byla cesta vaším nápadem, nebo jste plnil něčí přání?

4. Pokud byste v Rusku uspěl a domluvil Sputnik i summit, jak jste plánoval postupovat v řešení vrbětické kauzy v Česku?

Senátní výbor v minulých měsících vyslechl už řadu svědků plánované Hamáčkovy cesty do Moskvy, včetně šéfů tajných služeb, ministra obrany či dnes už bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.

Na základě získaných informací senátoři označili za prokázanou lež Hamáčkovo oficiální tvrzení, že cesta do Moskvy byla pouhým zastíracím manévrem, který měl odvést pozornost ruské strany od plánu na vyhoštění diplomatů v souvislosti s poznatky Bezpečnostní informační služby (BIS) a české policie, že výbuchy skladů ve Vrběticích na konci roku 2014 mají na svědomí agenti ruské rozvědky.

„Z informací, které jsem k tomu už získal od vícero lidí a které se vzájemně podporují, vím, co Jan Hamáček dělal a plánoval: pan vicepremiér se zachoval minimálně jako mimořádně hloupý člověk, nebezpečný pro Českou republiku,“ uvedl po jednom z předchozích zasedání senátního výboru Václav Láska.

Při explozi ve Vrběticích zemřeli dva lidé a vznikla škoda ve výši jedné miliardy korun.

Nákup Sputniků

Vyšetřování policie i senátorů se rozjelo poté, co Seznam Zprávy začátkem května přinesly informace, že Hamáček chtěl v Moskvě i se znalostí odhalení ve Vrběticích vyjednávat o nákupu vakcín Sputnik V a uspořádání pražského summitu ruského a amerického prezidenta Putina a Bidena. V té době utajované zjištění českých bezpečnostních složek o ruském útoku na Vrbětice chtěl přitom podle zdrojů redakce využít.

Hamáček podle nich hovořil o možnosti vrbětický skandál výměnou za vakcíny uhladit.

„Když s tím přišel, koukal jsem na něj překvapeně. Chtěl Volodina (šéf ruské Státní dumy, blízký člověk Vladimira Putina) postavit před hotovou věc až na té návštěvě,“ přiblížil Hamáčkovy návrhy jeden z účastníků schůzky, která se konala ve čtvrtek 15. dubna na Ministerstvu vnitra. Hovořil pod příslibem anonymity, jeho identitu podobně jako u dalších zdrojů redakce chrání.

Policie: Vyšetřování pokračuje

Účastníkům schůzky, mezi nimiž byl například policejní prezident Jan Švejdar, šéf vojenské rozvědky Jan Beroun, velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka či šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace Marek Šimandl, se tehdy nakonec podařilo Hamáčkovi chystanou misi do Moskvy rozmluvit. Přesto podle dalších zjištění Seznam Zpráv měl ještě den po schůzce – tedy v pátek 16. dubna – připravené k cestě do Ruska letadlo a do něj dokonce seznam několika pasažérů, kteří ho měli doprovázet.

Zveřejněné informace Seznam Zpráv si vyhodnotila policejní Národní centrála boje s organizovaným zločinem jako možné ohrožení utajované informace a zneužití pravomoci úřední osoby.

„Mohu sdělit, že se věcí náš útvar zabývá. Více informací nyní opravdu poskytovat nebudeme. Děkuju za pochopení,“ uvedl včera mluvčí Národní centrály pro boj s organizovaným zločinem Jaroslav Ibehej.

Senátní výbor se případu bude věnovat znovu v srpnu. Znovu si hodlá předvolat i vicepremiéra Jana Hamáčka.

„Ono je velice pohodlné myslet si, že na to všichni zapomenou. Ale myslím si, že v takto klíčové věci na to nezapomene nikdo,“ uvedl k Hamáčkovým opakovaným absencím na jednání výboru senátor Ladislav Faktor.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované