Článek
Superhrubá mzda je podle předsedy ČSSD a ministra vnitra Jana Hamáčka zločin. Podle něho by se ale mohla zrušit jen v případě, když se najdou další peníze do rozpočtu.
Zrušení superhrubé mzdy, které navrhla ministryně financí Alena Schillerová (za hnutí ANO), by znamenalo ztrátu zhruba 25 miliard korun.
„Superhrubá mzda je zločin, zločin pravicových vlád,“ řekl Hamáček v pořadu Partie televize Prima.
„Paní ministryně financí to předložila, ale neměl jsem při jednání dojem, že by to chtěla opravdu zrušit. Zrušit by se superhrubá mzda mohla, ale bude to mít dopad na rozpočty ministerstva. Pokud vnitru seberou dvě miliardy, tak to můžeme zabalit,“ dodal Hamáček.
Navrhl také, že by platit daně měly třeba velké internetové firmy Google nebo Facebook, které podle Hamáčka v Česku vydělávají velký objem peněz na reklamě, ale daně tu neplatí.
ČSSD chce také sektorovou daň pro banky a pojišťovny. Dále by podle Hamáčka měli platit vyšší daně ti, kteří mají vyšší příjmy. Podle ministra vnitra to ale hnutí ANO odmítá.
Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů.
Koncept superhrubé mzdy prosadil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v rámci daňové reformy od ledna 2008. V případě zrušení superhrubé mzdy by se podle Schillerové zavedla daň 19 procent.
"Superhrubá mzda je zločin, který zavedla pravice," pravil v lednu 2020 Jan Hamáček. Poslední vláda "pravice" skončila v červnu 2013.
— Jindrich Sidlo (@jindrichsidlo) January 19, 2020
Ministr Hamáček v Partii také uvedl, že dostali zprávu od Řecka, že jim žádný seznam čtyřiceti syrských sirotků nepošle. Tyto děti by případně mohla Česká republika přijmout z tamních uprchlických táborů.
Místo toho podle Hamáčka nabízí Řecko – takzvaně k relokaci – Afghánce nebo Pakistánce, kterým je šestnáct, sedmnáct a osmnáct let.
„Nejsou to žádní syrští sirotci,“ uvedl Hamáček. „Já je do České republiky nepřivezu, já to považuji za obrovské bezpečnostní riziko,“ doplnil.
Koaliční strany se podle Hamáčka však dohodly na tom, že by za každých deset let práce v náročném povolání měli lidé odcházet do penze o rok dřív. Zatím ale koalice nenašla shodu na tom, jakých profesí by se to mělo týkat.
„Těžké profese za každých deset let, které odpracují, půjdou o rok do důchodu dříve. Na tomto konceptu je shoda ve vládní koalici. Jediné, co je potřeba, je dohodnout se na tom, které všechny profese to budou,“ dodal Hamáček.
