Článek
Česká národní banka ve čtvrtek zvýšila úrokové sazby. Reagovala tak na zvyšující se inflaci, která překročila čtyřprocentní hranici. Ekonomové počítali předběžně se zvýšením o 0,5 procenta, členové bankovní rady se ale nakonec dohodli na navýšení o 75 bodů. Rada tak navýšila sazbu na 1,50 procenta. Pro navýšení hlasovalo pět ze sedmi členů rady.
Rozumím tomu, co centrální banka udělala. Já bych hlasoval podobně.
Nečekané navýšení se ale na inflaci promítne zhruba za rok. Z pohledu guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka je postup rady nutný. „Zvýšili jsme důraz, což jsme chtěli. V situaci, ve které jsme se ocitli je to, z hlediska inflace, nutnost,“ řekl Rusnok v pořadu Otázky Václava Moravce.
Ministryně financí postoj ČNB kritizuje
S navýšením souhlasí i ekonom Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB, podle kterého není třeba mít v měnové politice v době, kdy se ekonomika vyrovnává s koronakrizí, expanzivní nastavení. „Rozumím tomu, co centrální banka udělala. Já bych hlasoval podobně,“ dodal v OVM. Aktuální úrokové sazby jsou navíc, v porovnání se stavem těsně před vypuknutím pandemie, nižší.
Postoj ČNB k navyšování úrokových sazeb v minulosti kritizovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Přístup centrální banky přirovnala k výhybce, která Českou republiku staví na úroveň rozvojových zemí. Podle Schillerové navíc většina inflačních tlaků přichází ze zahraničí, což vláda ani ČNB neovlivní.
Dnešní rozhodnutí ČNB přehodilo výhybku hospodářské politiky ČR na kolej typickou pro rozvojové země. Zatímco centrální banky ve vyspělém světě podporují růst a životní úroveň, ta naše zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně.
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) September 30, 2021
Rusnok označil slova ministryně Schillerové o rozvojových zemích za nekompetentní. „Nevím, proč se používají pojmy, které nesedí. Hospodářskou politiku dělá i Alena Schillerová,“ uvedl v OVM. Dodal, že kromě ČNB zvyšuje míru úrokových sazeb i centrální banka v Norsku či Maďarsku.
Podle Hampla se vláda kouká na ekonomiku z pohledu hlavního dlužníka, a proto vnímá navýšení úrokových sazeb jako negativní. „Jde o nový rozměr debaty ve stylu ,pojďte s tím radši nic nedělat, bůh ví, co by se mohlo stát’,“ dodal ekonom. Současný postoj ministryně Schillerové přirovnal k Turecku a přístupu tamního prezidenta Erdogana, který nechal inflaci vyšplhat až na 20 procent.
Trh s nemovitostmi se přehřívá
Odborníci vyvracejí i slova Schillerové o „dovezené“ inflaci. Provázání trhu samozřejmě ovlivňuje ekonomickou situaci států nejen v rámci Evropy, za situaci v Česku ale podle ekonomů nemohou pouze tlaky ze zahraničí.
Česko například zaznamenalo v prvním čtvrtletí letošního roku čtvrtý nejrychlejší růst cen nemovitostí v Evropské unii. „Trh nemovitostí se přehřívá a podobné známky začal v minulých měsících opět vykazovat i pracovní trh,“ uvedl Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Co se zahraničních tlaků týče, ty hlavní podle Seidlera teprve přijdou: „Potřeba vyšších sazeb z titulu domácích inflačních vlivů je z vývoje spotřebitelských cen patrná. Ty hlavní globální inflační vlivy spojené s růstem cen energií se však v tuzemské inflaci teprve začnou projevovat v následujících měsících.“
Podle guvernéra ČNB se úrokové sazby budou zvedat i nadále, pravděpodobně na každém dalším zasedání bankovní rady. „Sazby ČNB se dostanou do konce letošního roku na 2 procenta, případně i mírně nad. Trh nyní předpokládá, že za 12 měsíců bude základní sazba kolem 2,75 procenta, což se zdá v kontextu současné rétoriky ČNB jako realistické,“ doplnil Seidler.
