Hlavní obsah

Nekompetentní. Rusnok vrátil Schillerové kritiku za zvýšení sazeb ČNB

Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka nejde o poslední navýšení úrokových sazeb v tomto roce.

Reklama

3. 10. 14:34

Členové bankovní rady ČNB ve čtvrtek odhlasovali navýšení základní úrokové sazby na 1,5 procenta. Ministryně financí Alena Schillerová s postupem nesouhlasí, podle odborníků ale centrální banka postupuje správně.

Článek

Česká národní banka ve čtvrtek zvýšila úrokové sazby. Reagovala tak na zvyšující se inflaci, která překročila čtyřprocentní hranici. Ekonomové počítali předběžně se zvýšením o 0,5 procenta, členové bankovní rady se ale nakonec dohodli na navýšení o 75 bodů. Rada tak navýšila sazbu na 1,50 procenta. Pro navýšení hlasovalo pět ze sedmi členů rady.

Rozumím tomu, co centrální banka udělala. Já bych hlasoval podobně.
Mojmír Hampl, ekonom

Nečekané navýšení se ale na inflaci promítne zhruba za rok. Z pohledu guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka je postup rady nutný. „Zvýšili jsme důraz, což jsme chtěli. V situaci, ve které jsme se ocitli je to, z hlediska inflace, nutnost,“ řekl Rusnok v pořadu Otázky Václava Moravce.

Ministryně financí postoj ČNB kritizuje

S navýšením souhlasí i ekonom Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB, podle kterého není třeba mít v měnové politice v době, kdy se ekonomika vyrovnává s koronakrizí, expanzivní nastavení. „Rozumím tomu, co centrální banka udělala. Já bych hlasoval podobně,“ dodal v OVM. Aktuální úrokové sazby jsou navíc, v porovnání se stavem těsně před vypuknutím pandemie, nižší.

Postoj ČNB k navyšování úrokových sazeb v minulosti kritizovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Přístup centrální banky přirovnala k výhybce, která Českou republiku staví na úroveň rozvojových zemí. Podle Schillerové navíc většina inflačních tlaků přichází ze zahraničí, což vláda ani ČNB neovlivní.

Rusnok označil slova ministryně Schillerové o rozvojových zemích za nekompetentní. „Nevím, proč se používají pojmy, které nesedí. Hospodářskou politiku dělá i Alena Schillerová,“ uvedl v OVM. Dodal, že kromě ČNB zvyšuje míru úrokových sazeb i centrální banka v Norsku či Maďarsku.

Podle Hampla se vláda kouká na ekonomiku z pohledu hlavního dlužníka, a proto vnímá navýšení úrokových sazeb jako negativní. „Jde o nový rozměr debaty ve stylu ,pojďte s tím radši nic nedělat, bůh ví, co by se mohlo stát’,“ dodal ekonom. Současný postoj ministryně Schillerové přirovnal k Turecku a přístupu tamního prezidenta Erdogana, který nechal inflaci vyšplhat až na 20 procent.

Trh s nemovitostmi se přehřívá

Odborníci vyvracejí i slova Schillerové o „dovezené“ inflaci. Provázání trhu samozřejmě ovlivňuje ekonomickou situaci států nejen v rámci Evropy, za situaci v Česku ale podle ekonomů nemohou pouze tlaky ze zahraničí.

Česko například zaznamenalo v prvním čtvrtletí letošního roku čtvrtý nejrychlejší růst cen nemovitostí v Evropské unii. „Trh nemovitostí se přehřívá a podobné známky začal v minulých měsících opět vykazovat i pracovní trh,“ uvedl Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.

Co se zahraničních tlaků týče, ty hlavní podle Seidlera teprve přijdou: „Potřeba vyšších sazeb z titulu domácích inflačních vlivů je z vývoje spotřebitelských cen patrná. Ty hlavní globální inflační vlivy spojené s růstem cen energií se však v tuzemské inflaci teprve začnou projevovat v následujících měsících.“

Podle guvernéra ČNB se úrokové sazby budou zvedat i nadále, pravděpodobně na každém dalším zasedání bankovní rady. „Sazby ČNB se dostanou do konce letošního roku na 2 procenta, případně i mírně nad. Trh nyní předpokládá, že za 12 měsíců bude základní sazba kolem 2,75 procenta, což se zdá v kontextu současné rétoriky ČNB jako realistické,“ doplnil Seidler.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované