Hlavní obsah

Rusnok: Kdyby se víc šetřilo, úroky by nemusely růst tak rychle

Rada ČNB opět zvedla úrokové sazby. (Video: ČNB, Seznam Zprávy)

 

Reklama

30. 9. 14:35
aktualizováno • 30. 9. 15:43

Rada České národní banky letos potřetí zvýšila základní úrokovou sazbu – úroky zvedla o 75 bodů. K takovému skoku se uchýlila naposledy v roce 1997. Povede to ke zdražení úvěrů, ale i posílení koruny k euru.

Článek

Nečekaně razantní krok. Na čtvrtečním zasedání bankovní rady České národní banky se rozhodovalo o nastavení úrokových sazeb. Rada sazbu zvýšila o 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta, což je největší skok za poslední čtvrtstoletí.

Česká koruna skokově posílila na 25,28 koruny za euro. Před rozhodnutím ČNB se česká měna držela na hodnotě 25,5 koruny za euro. Posílila tedy o více než 20 haléřů. „Posílení kurzu koruny zlevní dovoz. Zároveň se však zhorší podmínky pro poskytování úvěrů a rovněž se může prodražit financování státního dluhu,“ vysvětluje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Předchozí úroková sazba byla nastavená na 0,75 procenta. Rada ji zvedla na svém posledním zasedání na začátku srpna o 0,25 procentního bodu.

Vše nasvědčovalo tomu, že k výraznějšímu zvýšení dojde. Avizovali to samotní radní, kteří se klonili ke zvýšení na 1,25 %. Nakonec se však rozhodli pro ještě razantnější postup. „Tento krok nám dává naději, že ceny v příštím roce porostou pomaleji než letos,“ říká Křeček.

Důvodem růstu sazeb je především inflace, která předčila očekávání ČNB. „Je to start boje proti zvýšené inflaci, která Česko začíná trápit,“ komentovala výsledek Jana Mücková, ekonomka z investiční skupiny LOGeco. Dlouhodobým cílem centrální banky je držet inflaci na dvou procentech, zatímco její současná míra však činí 4,1 procenta.

Kdyby se víc šetřilo, úroky by nemusely stoupat tak rychle

„Nevidím řešení v navyšování sazeb. Aktuálně nepotřebujeme dusit ekonomiku striktním dodržováním učebnicových pouček,“ vyjádřila se ke zvýšení úrokových sazeb ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na Twitteru.

Stejně reagoval i její šéf, premiér Andrej Babiš. „Schovávat se za růst cen a myslet si, že my jsme schopni růst světových cen změnit, je iluzorní představa. Mohou naše firmy za to, že ceny ve světě rostou v desítkách procent meziročně? Copak jsme my schopni tuto tržní situaci změnit?“ uvedl pro ČTK.

„Kdyby byla fiskální politika méně expanzivní, tak by zvýšení nemuselo být tak výrazné,“ uvedl však Rusnok na tiskové konferenci po jednání. Narážel tak na rekordní schodek rozpočtu. „Je jasné, že to přispívá k určitému proinflačnímu prostředí a může to nepřímo ovlivňovat i naše rozhodování ve smyslu výhledu na přísnější nastavení měnových podmínek,“ uvedl guvernér.

Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka má razantní zvýšení úrokové sazby za úkol podpořit návrat inflace na cíl centrální banky. „ČNB nehodlá připustit její výraznější odklon od cíle,“ uvedl Rusnok. Inflační toky sice mohou být přechodné, ale doba od srpna do konce září ukazuje, že tato doba může být i delší.

Centrální bankéři však čelí mnohem většímu problému. Češi počítají s vyšší inflací, než kde ji chce banka mít – a právě tento rozdíl se snaží ČNB zmenšit.

Bankovní rada zvýšením sazeb reaguje na oživení hospodářství po pandemii, rostoucí domácí poptávku a přehřívání některých částí ekonomiky.

Letos má rada v plánu jednat o úrocích ještě v listopadu a prosinci. Rusnok dříve avizoval, že zvýšení letos nebude poslední a na příštích zasedáních ČNB úroky opět zvedne. Do konce roku by tak základní úroková sazba mohla překročit dvě procenta.

Navýšení úroků o dvě procenta se třeba u třímilionové hypotéky na 30 let projeví zvýšenou splátkou o více než pět tisíc korun.
Jana Mücková, ekonomka z investiční skupiny LOGeco

„Pokud by úroková míra ČNB šla až ke dvěma procentům, musely by na to rychle zareagovat banky, které musí promítnout kroky ČNB do sazeb úvěrů pro klienty. Navýšení úroků o dvě procenta se třeba u třímilionové hypotéky na 30 let projeví zvýšenou splátkou o více než pět tisíc korun ročně,“ uvedla Mücková.

Už nyní je bydlení méně dostupné kvůli vysokým cenám. Na hypotéku by pak dosáhlo ještě méně lidí. „To by v konečném důsledku mohlo vést k potřebnému ochlazení realitního trhu,“ dodává Mücková.

Podle Rusnoka se tuzemská ekonomika zotavuje z pandemické krize a do značné míry se odpoutala od hrozeb vládních omezení. „Jsme si vědomi, že rizika stále existují. Asi se nebudeme vracet do rozsáhlejších lockdownů, ekonomika se už naučila žít s přetrvávajícími omezeními,“ říká Rusnok.

Efekty zpřísňování měnové politiky se dle Rusnokových slov projeví zhruba za rok. „Mělo by být viditelné zpomalení inflačního vývoje. Efekty naší politiky by měly být vidět v druhé polovině roku,“ uvedl.

Ekonomové předpokládají, že v listopadu rada navýší sazbu o 25 až 75 bazických bodů. „Ze současného pohledu se nejpravděpodobněji jeví navýšení sazeb o 50 bodů. Výhled dalšího zpřísňování měnové politiky by byl silným fundamentem pro posílení koruny, která by se v roce 2022 mohla podívat pod hranici 25 korun za euro,“ předpokládá Pavel Peterka, hlavní ekonom Roklen Holding.

Se zvyšováním by rada mohla pokračovat i v příštím roce. Základní sazba ČNB by tak mohla vystoupat nad 2,5 procenta, tedy o něco výše než před pandemií.

Další růst sazeb potvrdil i guvernér. „Budeme pokračovat ve zvyšování sazeb, ale jak rychle a jak často, zatím neřeknu. Bylo by to střílení od boku,“ sdělil Rusnok.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Vedle základní sazby rada České národní banky rozhodla o zvýšení lombardní sazby na 2,50 % a diskontní sazby na 0,50 %.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované