Článek
Zbraň proti covidu by se mohla stát i spojencem v boji s rakovinou. Studie z amerického MD Anderson Cancer Center ukazuje, že mRNA vakcíny dokáží „nastartovat“ imunitní systém tak, že výrazně zvyšují účinnost imunoterapie.
Pacienti, kteří do sta dnů od zahájení imunoterapie dostali mRNA vakcínu proti covidu, měli podle studie dvojnásobnou šanci, že po třech letech budou stále naživu oproti těm, kteří očkováni nebyli.
Imunita proti rakovině
„Tato studie ukazuje, že komerčně dostupné mRNA vakcíny proti covidu mohou naučit imunitní systém pacientů ničit rakovinu,“ komentuje jeden z vedoucích studie Adam Grippin.
Podle něj kombinace těchto vakcín s takzvanými inhibitory imunitních kontrolních bodů vyvolává silnou protinádorovou reakci, která se promítá do výrazně lepšího přežití pacientů.
„Vakcína v podstatě stimuluje imunitní systém k silnější reakci i na nádorové bujení, takže efektivněji ničí nádorové buňky. To je mechanismus, který logiku dává. Ale samozřejmě se to bude pozorovat na větších souborech. Pokud se ta studie dobře stratifikuje, mohlo by se zjistit, u kterých nádorů to takto funguje. To je určitě pozitivní zpráva,“ doplňuje pro Seznam Zprávy místopředseda České vakcinologické společnosti, Roman Prymula.
Na základě zjištění vědců z MD Anderson Cancer Center se nyní připravuje rozsáhlá klinická studie fáze III. Ta má ověřit, zda by mRNA vakcíny mohly být začleněny do standardní onkologické péče. Pokud výsledky potvrdí dosavadní pozorování, mohlo by to znamenat zásadní posun – a rozšíření počtu pacientů, kterým imunoterapie pomáhá.
„To nejzajímavější je, že běžně dostupné a levné vakcíny mohou dramaticky zvýšit účinnost některých typů imunoterapie,“ myslí si Grippin.
V budoucnu by podle něj mRNA vakcíny mohly nejen zlepšit výsledky léčby u současných pacientů, ale i u těch, jejichž nádor zatím na léčbu nereaguje.
MD Anderson Cancer Center, kde studii publikovali, je největší onkologické centrum na světě a jedno z předních pracovišť pro léčbu i výzkum rakoviny. Patří k nejlépe hodnoceným nemocnicím v oblasti onkologie – v žebříčku U.S. News & World Report obsadilo první místo dvacetkrát za posledních třiadvacet let. Zároveň má nejvíce klinických studií zaměřených na rakovinu na světě a patří mezi nejvýznamnější příjemce grantů od amerického Národního onkologického institutu.
Pětinásobné zlepšení
Pro zajímavost: mRNA vakcíny sice nyní známe především kvůli covidu, technologii ale původně vědci vyvíjeli na léčbu genetických a nádorových onemocnění.
„V době, kdy se výzkumu naplno věnovala profesorka Katalin Karikó, to bylo považováno za úplně nesmyslnou teorii, z univerzity ji skoro vyhnali. Pak se ukázalo, že to je cesta, která je velmi zajímavá,“ vrací se Prymula k přelomovému objevu mRNA vakcíny maďarské vědkyně, za který později dostala Nobelovu cenu.
Zjednodušeně řečeno, vědci se tehdy snažili najít způsob, jak bezpečně transportovat mRNA do cílových buněk, například do nádorové tkáně, aby tam spustila produkci proteinů, které by nádor zneškodnily. Mechanismus na bázi mRNA se pro to ukázal jako velmi vhodný. „Když se později využil k očkování, byl to logický krok,“ popisuje vakcinolog.
S mRNA vakcínami pracoval také Adam Grippin z MD Anderson Cancer Center. Už dříve zjistil, že dokáží aktivovat imunitní systém k ničení nádorových buněk, i když nejsou zaměřené přímo na nádor.
To vedlo k hypotéze, že podobný efekt mohou mít i jiné typy mRNA vakcín – a rozšíření vakcín proti covidu umožnilo tuto myšlenku otestovat.
A jak přesně se mRNA vakcíny projevují? Laicky by se dalo říct, že působí jako poplach, který uvádí imunitní systém do stavu pohotovosti. Rakovinné buňky pak reagují zvýšenou tvorbou proteinu PD-L1, který chrání nádor před imunitními buňkami. Inhibitory imunitních kontrolních bodů však tento protein blokují, čímž imunitnímu systému umožňují nádor účinně napadnout.
Tento mechanismus se potvrdil i v klinických studiích – vědci pozorovali zvýšenou imunitní aktivaci u zdravých dobrovolníků a vyšší expresi PD-L1 u nádorů pacientů po očkování mRNA vakcínami proti covidu.
Ačkoliv mechanismus ještě není zcela objasněn, výsledky naznačují, že mRNA vakcíny proti covidu mohou přenastavit imunitní odpověď těla proti rakovině.
Největší přínos byl zaznamenán u pacientů s tzv. „studenými“ nádory, které obvykle nereagují na imunoterapii. Ti s nízkou expresí PD-L1 na nádorech zaznamenali téměř pětinásobné zlepšení tříletého přežití po očkování proti covidu.
Výsledky zůstaly konzistentní bez ohledu na výrobce vakcíny, počet dávek i to, kdy pacienti léčbu v MD Anderson podstoupili.
„Dialog slepých s hluchými“
Využití mRNA vakcín ale nekončí u covidu a rakoviny. Technologie byla také testována v klinických studiích u dalších infekčních onemocnění, jako je chřipka, RSV a zika. Některé bychom tak podle Prymuly mohli mít k dispozici v nejbližších letech.
„Studie probíhají, některé jsou úspěšnější než jiné. Ten mechanismus už byl ověřen u vakcíny proti covidu, takže není nutné hledat úplně novou cestu – jde spíše o úpravy. Tento přístup umožňuje rychlejší vývoj, protože místo hledání konkrétního proteinu stačí dodat informaci, kterou organismus využije,“ komentuje profesor vakcinologie.
Problém zůstává podle něj ale v tom, že část veřejnosti vakcíně nevěří – protože v době covidu očekávala úplnou ochranu. „Ale u respiračních nemocí sterilní imunita prakticky nevzniká. Připomíná to dialog slepých s hluchými – jsou lidé, kteří si prostě odnesli, že vakcína škodí, a svůj názor nemění. To je samozřejmě nesmysl,“ upozorňuje.
