Hlavní obsah

„Hlavně že řešíte nesmysly.“ Nepozorovaný test čínské rakety naštval Američany

Foto: Profimedia.cz

Snímek z testu americké rakety. Ilustrační foto.

Reklama

19. 10. 16:40

Pozdvižení vzbudila hypersonická raketa schopná nést jadernou hlavici a obletět okolo celé Země pětkrát rychleji než zvuk. Podle Číny šlo o běžný test, USA však zpozorněly. Na generály se snesla kritika za „zvrácené“ priority.

Článek

Během prázdnin okolo celé zeměkoule nepozorovaně proletěla čínská raketa. Ačkoli zpráva o ní světová média obsadila až se značným zpožděním, vzbudila značný ohlas. Akce totiž nejenže unikla pozornosti hlavnímu rivalovi Číny Spojeným státům, dle informovaných zdrojů mělo jít navíc o test hypersonické rakety. Podle Číny šlo o běžné cvičení, americké generály ale Peking příliš neuklidnil. Ti navíc čelí kritice a posměškům na sociálních sítích.

Zpráva o testu hypersonické rakety, kterou v rozsáhlé formě přinesl list Financial Times, zastihla americké složky nepřipravené. Podle pěti zdrojů obeznámených s testem měla čínská armáda vypustit raketu nesoucí nadzvukový kluzák, která proletěla oběžnou dráhou a zamířila k cíli. Ten však raketa minula asi o 40 kilometrů.

Další dva dobře informované zdroje pro FT uvedly, že je test důkazem takového pokroku Číny v oblasti hypersonických zbraní, jaký si Spojené státy nedokáží představit. Nepozorovaná událost vyvolává otázky, proč USA modernizaci čínské armády tak podcenily. „Nemám tušení, jak se jim to mohlo povést,“ citují FT své zdroje.

Hypersonické střely vyvíjí USA, Rusko i Čína. Tyto zbraně, včetně kluzáků, se do vesmíru dostanou na raketě, ale kolem Země je žene jejich vlastní hybnost. Pohybují se pětkrát rychleji než zvuk, tedy rychlostí asi 6 200 kilometrů za hodinu. Mezikontinentální balistické rakety (ICBM) pro zasažení cíle vyletí obloukem vysoko do vesmíru, zatímco dráha hypersonické střely vede v nižších vrstvách atmosféry. To jí potenciálně umožňuje zasáhnout cíl rychleji. Zásadní je, že je hypersonická raketa ovladatelná – tím pádem je těžší ji sledovat a bránit se jí.

O testu nevěděl ani Taylor Fravel, expert na čínskou politiku jaderných zbraní. Pro FT uvedl, že hypersonický kluzák vyzbrojený jadernou hlavicí by mohl Číně pomoci „zneškodnit“ americké systémy protiraketové obrany, které jsou navrhovány tak, aby byly schopné zbavit se nepřátelské balistické střely.

„Hypersonické kluzáky dokáží létat na nižších trajektoriích a lze s nimi manévrovat za letu, což ztěžuje jejich sledování a zničení,“ řekl Fravel, profesor Massachusettského technologického institutu. Dodal, že kdyby se Číně takovou zbraň podařilo plně vyvinout a nasadit „naostro“, šlo by o značně „destabilizující“ problém. Upozornil ale, že tyto domněnky o plánech Pekingu jeden test nutně dokazovat nemusí.

Běžné cvičení

Den po překvapivých zprávách se ozvala také Čína, která popřela, že by testovala zrovna hypersonickou raketu. Údajně mělo jít pouze o rutinní testovací let znovupoužitelné kosmické lodě. „Jednalo se o rutinní test vesmírného vozidla k ověření technologie jejich opětovného použití,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien na pondělním pravidelném briefingu v Pekingu. Vypuštěný objekt „nebyl raketou“ s vojenským účelem, ale „vesmírným vozidlem“ pro civilní cíle, zdůraznil. Podle Čaa byl experiment nezbytný pro snížení nákladů na používání kosmických lodí, což by poskytlo světu pohodlný a dostupný způsob využití vesmíru pro mírové účely.

Zpráva FT vyšla v citlivém období zhoršujících se vztahů mezi Čínou a USA. Mnozí analytici upozorňují, že vývoj posledních dnů připomíná studenou válku mezi Sovětským svazem a Západem ve 20. století.

Manikúra za letu rakety

Na americkou armádu se snesla i řádná kritika uživatelů sociálních sítí. Zatímco se Američanům „nad hlavami vznášela“ hypersonická střela, generálové publikovali „beauty okénka“ a řešili nepodstatné věci, tweetují Američané. „Čína má vesmírné jaderné zbraně a američtí generálové zveřejňují obrázky svých nohou na Twitteru,“ napsal například zpravodajský námořní důstojník a novinář Jack Posobiec a vysloužil si přes 30 tisíc lajků.

„Zatímco se naši generálové věnovali White rage a stíhali mariňáka, který zveřejnil video na Facebooku, Čína zvládla vyrobit hypersonickou raketu,“ uvádí další hojně oceněný post editorky New York Times Emmy-Jo Morrisové. „Bezva, tak Čína má hypersonickou raketu, a my máme prezidenta vlastněného Čínou,“ dodávají další uživatelé.

Jen o týden dříve zveřejnila agentura Reuters zprávu Pentagonu volající po maximálním snížení nákladů na hypersonické zbraně. Vývoj nové generace superrychlých raket v současné době stojí desítky milionů dolarů na jednotku.

USA v současné době používají řízené střely, vyspělé technologie schopné zasáhnout hluboko do nepřátelského území, které jsou o více než polovinu levnější než hypersonické rakety. Řízené střely se však hypersonickým zbraním rovnat nemůžou – mají kratší dosah, jsou mnohem pomalejší a náchylnější k odhalení a sestřelení.

V červenci o úspěšném testu hypersonické řízené střely Zircon informovalo Rusko. Vladimir Putin ji označil za novou generaci raketových systémů, které nemají ve světě obdoby.

Ne všichni analytici vidí v raketovém testu Číny jednoznačnou hrozbu. „Koncept testů hypersonických kluzáků zmíněný listem Financial Times má potenciální vojenské využití, ale je přeceňovaný – experiment skončil nepřijatelným selháním, k dosažení cíle chybělo okolo 39 kilometrů,“ uvedl pro SCMP Čou Čchen-ming, vojenský výzkumník z pekingského technologického institutu.

„Přijatelná odchylka mezi plánovaným cílem a konečným místem přistání je několik set metrů. Například kapsle se třemi čínskými astronauty, která se minulý měsíc vrátila z vesmírné stanice Tchien-kung, minula cíl asi o 400 metrů,“ dodal.

Čínští vědci nicméně v posledních letech dosáhli v hypersonické technologii významného pokroku. Státní vysílací společnost CCTV v srpnu uvedla, že Čínská akademie věd vyvinula nový větrný tunel schopný simulovat lety rychlostí až 10 km za sekundu, což je 30násobek rychlosti zvuku. „Nová technologie by dala Číně o 20 až 30 let náskok před Západem,“ uvádí se ve zprávě.

„Nasazení jaderných zbraní do vesmíru by navíc porušilo mezinárodní smlouvu, kterou Čína podepsala v roce 1967,“ připomíná pro South China Morning Post komentátor Sung Čung-pching, bývalý instruktor čínských raketových sil.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované