Hlavní obsah

Homofobní útok ve Varšavě. Muži se drželi za ruce, tak jednoho pobodal

Foto: Profimedia.cz

„Homofobie zabíjí“. Transparent z loňské demonstrace před polským ministerstvem školství (ilustrační foto).

Reklama

9. 3. 12:43

Varšavská policie pátrá po útočníkovi, který nožem zaútočil na dvojici můžu u stanice metra. Důvodem byla nejspíš jejich sexuální orientace.

Článek

Partneři Maciej s Vitalijem byli na večerní procházce po varšavské čtvrti Mokotów. Drželi se za ruce. Poblíž stanice metra Wierzbno na ně začal pokřikovat neznámý muž: „Nedržte se za ruce, ne před dětmi!“ Vydal se jejich směrem a větu o dětech několikrát zopakoval.

Tři centimetry hluboká rána

Když mu Maciej řekl, že kolem žádné děti nejsou a protestoval proti tomu, že na držení se za ruce je něco zlého, muž se zeptal jeho partnera, zda s tím souhlasí. Když dostal kladnou odpověď, Vitalije bodl nožem do zad a utekl. Na místo po pěti minutách dorazila policie i záchranka, která Vitalije odvezla do nemocnice. V zádech měl tři centimetry hlubokou a čtyři centimetry širokou bodnou ránu. Útočník naštěstí minul důležité orgány.

Tak popsal události ze 17. února Konrad Dulkowski, ředitel polské nevládní organizace Centrum pro monitorování rasistických a xenofobních činů. Informace o útoku zveřejnil v pondělí na Facebooku.

Jako důkaz předložil Dulkowski oznámení policie o zahájení vyšetřování kvůli „vystavení bezprostřednímu nebezpečí ztráty života nebo těžké újmy na zdraví“. Pachateli hrozí tři roky vězení. S trestnými činy z nenávisti kvůli sexuální orientaci ale polské zákony nepočítají - na rozdíl například od paragrafu na urážku náboženského cítění. Ten se dostal do zahraničních médií v souvislosti s procesem o tzv. duhové madoně.

Trojice aktivistek na jaře 2019 před kostelem ve městě Płock rozlepila samolepky s upraveným obrazem Černé madony čenstochovské. Místo zlaté svatozáře měly postavy kolem hlavy barvy duhy. Prokurátorka žádala pro aktivistky půl roku vězení. Soud je ale nepravomocně osvobodil, uznal jejich argumentaci, že šlo o společenský protest proti diskriminaci sexuálních menšin. Podrobně jsme psali ZDE.

Varšavská policie podle svého mluvčího případ vyšetřuje a snaží se o identifikaci útočníka. Do médií by se měl brzy dostat jeho portrét, napsal list Fakt. Vyšetřovatelé prosí o pomoc svědky.

V Polsku podle Dulkowského homofobně motivovaných útoků přibývá. „Ukazuje to úroveň diskriminace lidí LGBT+ v Polsku. Ten muž zaútočil, protože si myslel, že to má udělat. Slyšel přeci z úst prezidenta, ministrů, poslanců, biskupů, že takoví lidé jsou ‚duhová nákaza‘. Mnohokrát opakovaná propaganda nenávisti přináší právě takové činy,“ napsal ředitel neziskové organizace. Obětem poskytne právní pomoc.

LGBT tématem volebních kampaní

Útok se přitom stal v liberální metropoli Varšavě, kde platí takzvaná Charta LGBT+. Dokument na podporu sexuálních menšin, který podepsal primátor Rafał Trzaskowski z opoziční Občanské platformy, vyvolal v roce 2019 ostrou odpověď polské pravice i části vlivné katolické církve. Trzaskowski prý chce sexualizovat děti, deklarace nahrává pedofilům a sexuální menšiny chtějí svými požadavky na práva rozvrátit model tradiční polské rodiny.

Odtud pak vznikl nápad na „anticharty“ proti „ideologii LGBT“, které se začaly ve velkém aplikovat na východě země, kde má vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) velkou podporu a většinu v řadě obecních i krajských zastupitelstev. Obce a regiony se tak na základě odhlasovaných deklarací staly „zónami bez ideologie LGBT“. Geograficky se už takové deklarace týkají zhruba třetiny polského území.

Seznam Zprávy loni na podzim jednu z východopolských obcí „bez LGBT“ navštívily. „Není to ani příkaz, ani zákaz. Je to prezentace našeho stanoviska, protože jsme chtěli protestovat proti možným lektorům ve školách a sexuální výchově dětí v nižších třídách základní školy. Proto jsme přijali deklaraci, která míří proti ideologii LGBT,“ vysvětloval šéf zastupitelského klubu strany PiS v Kraśniku Jarosław Jamróz.

Právě do Kraśniku se chtěl podívat v rámci své třídenní návštěvy Polska francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune. Do Polska přijel v pondělí, cestu do Kraśniku v rámci programu mu ale polská strana neumožnila s odkazem na špatnou epidemickou situaci, upozornilo Politico.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Autobusové nádraží ve východopolském městě Kraśnik, jedné z polských „zón bez ideologie LGBT“.

„Polská vláda mi vzkázala, že tu návštěvu není schopna naplánovat, hluboce toho lituji. Je to rozhodnutí, které odsuzuji,“ řekl Beaune v rozhovoru pro francouzský magazín L'Obs. Polská strana věc zatím nekomentovala. Beaune označil v pondělí ve Varšavě stav práv komunity LGBT+ v Polsku za znepokojivý.

Na „zóny bez LGBT“ reagovala loni Evropská komise. Označila je za diskriminační a šesti polským obcím zablokovala přísun unijních peněz. „To je závazné pravidlo. Evropské peníze jdou na projekty, které nediskriminují,“ řekla v aktuálním rozhovoru pro Deník Gazeta Prawna místopředsedkyně komise Věra Jourová.

Homofobie prezidenta i ministra školství

V době kampaně před volbami do Evropského parlamentu se sexuální menšiny staly vyhroceným politickým tématem a homofobie se normalizovala ve výrocích předních polských politiků. Stejná situace se opakovala i před parlamentními volbami na podzim 2019 a prezidentskými volbami loni v létě. Duda označil domnělou „ideologii LGBT“ za horší než bolševismus. „Zkouší se nám namluvit, že to jsou lidé. A to je prostě ideologie,“ prohlásil na mítinku ve městě Brzeg.

Člen Dudova štábu dokonce nazval příslušníky sexuáních menšin za podřadné lidi. „Braňme rodiny před zkažeností, absolutně nemorálním chováním. Braňme nás před ideologií LGBT a skončeme s posloucháním idiotismů o nějakých lidských právech nebo nějaké rovnosti. Ti lidé nejsou rovni normálním lidem, skončeme konečně tu diskuzi,“ prohlásil politik PiS Przemysław Czarnek. Loni na podzim se pak stal ministrem školství.

Po prezidentských volbách Duda rétoriku zmírnil a vyzval ke smíření. Téma LGBT je ale v polské politice stále živé mimo jiné v rámci „stávky žen“. Při protestech proti nálezu ústavního soudu, který v Polsku výrazně omezil legální možnost umělého přerušení těhotenství, jsou často vidět i duhové vlajky. Na podzim pak ve Varšavě nacionalisté a krajní pravice zapálili byt sousedící s balkonem, na kterém byl vyvěšený duhový prapor a plakát Stávky žen.

Letos v lednu vandalové posprejovali vulgárními homofobními nápisy okna kanceláře liberální poslankyně Moniky Rosaové, jež se angažuje ve věci práv menšin. Letos v lednu došlo i k útoku nožem na dva gaye v Poznani. Předloni došlo k útoku na účastníky Pochodu rovnosti v Bělostoku.

Loni v létě došlo ve Varšavě k potyčkám mezi LGBT aktivisty a fundamentalisty. Střety a trestní stíhání vyvolala i akce rozmístění duhových vlajek na významných pomnících ve městě, mimo jiné před kostelem v centru.

Varšavský primátor Trzaskowski přičítá únorový útok na gay pár atmosféře ve společnosti. Neúspěšný loňský Dudův konkurent označil za viníka vládu PiS. „Bohužel ve Varšavě zaznamenáváme útoky na neheteronomativní lidi, k čemuž napomohly mnohé agresivní homofobní výroky vlády,“ řekl listu Gazeta Wyborcza.

O situaci sexuálních menšin v Polsku a také v Maďarsku se už delší dobu zajímá Evropský parlament. Europoslanci budou ve středu debatovat na plénu o návrhu rezoluce „Zóna svobody pro LGBTIQ“. Politická deklarace má být signálem směrem k vládám ve Varšavě a Budapešti, že europoslanci odmítají diskriminaci na základě sexuální orientace.

Podle europoslance Patryka Jakého ze strany Solidární Polsko, která vládne v trojkoalici s PiS, v Polsku „zóny bez LGBT“ neexistují. „V naší zemi nemáme místa, kam by lidé LGBT nemohli vstoupit. Pořád mluvíme o nějaké neskutečné lži, kterou o Polsku vyprodukovali aktivisti LGBT. Jediné, co existuje, jsou deklarace polských samospráv, které mluví o upřednostňování rodiny a tradičních hodnot,“ uvedl v aktuálním rozhovoru pro provládní server Wpolityce poslanec. Návrh rezoluce Evropského parlamentu Jaki označil jako „velmi nebezpečný pro Polsko“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované