Hlavní obsah

Hon na LGBT v Rusku. Lidé se cítí jako chodící terč a policie nedělá nic, řekla Seznamu ruská aktivistka

úterý 21:00
Foto: Twitter

Protest za práva LGBT v Petrohradu.

Hon na lidi z LGBT komunity – tak se mluví o situaci v Rusku. Na začátku srpna zatkla policie v Petrohradě 11 lidí, kteří v centru města pokojně protestovali za práva této menšiny. Shromáždit se jim Úřady nepovolily, aktivisté proto přistoupili k protestům „jednoho muže” – každý stál se svým transparentem odděleně na svém místě. Podle ruských médií skončili tři aktivisté po střetu s policií v nemocnici a podobných případů z poslední doby je víc.

Článek

Konec července, opět oblast Petrohradu. Nedaleko města byla brutálně zavražděna LGBT aktivistka Jelena Grigorjevová. Její jméno figurovalo na černé listině, tedy na seznamu, který byl zveřejněn na webové stránce s názvem Pila. Její autoři, jejichž identitu se zatím nepodařilo odhalit, se inspirovali hororovou frančízou Saw, za poplatek nabízeli osobní údaje některých členů LGBT komunity a vybízeli k jejich „lovu”.

Společný jmenovatel incidentů v podobě Petrohradu příznačně ukazuje míru homofobie v Rusku. Západoruské město totiž agentura Zoom Market jmenovala na začátku roku nejtolerantnějším městem pro LGBT v zemi.

„Opravdu si myslím, že je Petrohrad v tomto směru nejtolerantnějším městem v Rusku,” řekla Seznamu ruská aktivistka a členka rady organizace LGBT Network Svetlana Zakharovová. „Ale v porovnání s jinými evropskými městy není zdaleka tak přátelský. Homofobie je tu stále dost. Nicméně v jiných, vzdálenějších oblastech je situace ještě mnohem horší, protože tam není žádná komunita, žádná podpora. A myslím si, že lidé v mnoha ruských městech ani nepřiznávají odlišnou sexuální orientaci,” podotkla.

Desítky lidí na černé listině

„Lidé se samozřejmě bojí. Spousta z nich se cítí jako chodící terč,” uvedla Zakharovová. „Hlavně lidi, které zmiňoval ten seznam, se cítí velmi zranitelně,” dodala.

Podle Zakharovové jde ale i o nečinnost bezpečnostních složek i ruských úřadů. „Nejde jen o výhrůžky – chybí také adekvátní reakce policie,” upozornila. „Teď jsme v situaci, kdy neznámí lidé vyzývají k násilí na LGBT lidech, k jejich lovu a zabíjení. Od úřadů nemáme žádnou reakci – a nejde o jediný případ. To je podle mě hodně závažné a mělo by se to vzít v úvahu.”

Nezájem policie kritizuje Zakharovová i v případě vraždy Grigorjevové. Policie při vyšetřování zatkla dvě osoby, z nichž jednu už propustila. „Ale nevyšetřují ten projekt Pila, nevíme, kdo za ním stojí. Snažili jsme se najít všechny, které ta stránka někdy poškodila – ve skutečnosti s několika přestávkami funguje od jara 2018,” uvedla s tím, že si do poslední chvíle myslela, že jde jen o způsob zastrašování. Stránka byla naposledy obnovena na začátku července, tedy chvíli před vraždou ruské aktivistky.

Na „černé listině” visela jména desítek lidí. Šlo o klasickou webovou stránku s různými kategoriemi, které dominovaly výzvy k násilí. „Někdo si dal opravdovou práci s tím, aby se LGBT komunita cítila v Rusku ohrožená. A podařilo jim to – a nikdo za to není potrestán, což je znamení pro další homofobní skupiny. Protože to značí, že LGBT lidé jsou lidé nižší třídy,” řekla ruská aktivistka.

Oficiálně není jisté, ke kolika trestným činům z nenávisti v Rusku dochází – úřady je neregistrují. LGBT Network se snaží situaci monitorovat. „Informace o takových činech dostáváme hlavně od lidí, kteří se rozhodnou na nás obrátit a sdělit nám svůj příběh. Máme své statistiky, které ukazují, že míra homofobie a trestných činů z nenávisti konstantně roste,” dodala aktivistka. „Obětem těchto činů poskytujeme právní i psychologickou pomoc.”

Ruská aktivistka Svetlana Zakharovová k násilí na LGBT komunitě v Rusku. (Video: Seznam.cz)

Podpora LGBT jako risk

Stálejší podporu nemá komunita ani u politiků. „Chvíli nás podporovali někteří opozičníci třeba Xenija Sobčaková, ale zároveň – úroveň homofobie v Rusku je příliš vysoká. A většina politiků nechce riskovat,” uvedla Zakharovová.

Rusko homosexualitu dekriminalizovalo v roce 1993. Zlom pro LGBT menšinu ale přišel před šesti lety – ruská vláda tehdy přijala takzvaný zákon proti gay propagandě. Tedy nařízení, které v Rusku zakazuje šíření informací související s homosexualitou, veřejné projevy nebo hlášení se k LGBT komunitě. To mimo jiné umožnilo i pronásledování aktivistů, od roku 2013 také podle některých zdrojů vzrostl počet útoků na tuto menšinu.

Třeba opoziční politik a hlavní tvář protikremelských protestů Alexej Navalnyj, který chtěl loni kandidovat na ruského prezidenta, řekl, že by antigay zákon po svém zvolení zrušil. V rozhovoru pro ruskou televizi RBC také mluvil o možnosti legalizace partnerství stejného pohlaví – a to v referendech jednotlivých regionů. Navalnyj se ale ke skutečné kandidatuře nedostal, a to z rozhodnutí volební komise, která ho shledala nezpůsobilým.

Podívejte se na reportáž Milana Šímy, který přinesl svědectví o násilí na LGBT komunitě:

Svět bez obalu: Útoky na LGBT komunitu v Rusku. (Video: Milan Šíma, Seznam.cz)

Některé oblasti v Rusku zakročily vůči LGBT lidem otevřeně násilně – a to autonomní Čečensko. Na začátku roku například úřady zatkly na 40 lidí podezřelých z homosexuality – nejméně dva z nich podle ruské LGBT Network na následky mučení zemřeli.

Detenční zařízení, ve kterých drží podezřelé muže, přirovnala ruská média i lidskoprávní organizace ke koncentračním táborům. Ruský list Novaja Gazeta zase uvedl, že se Čečensko snaží o kompletní čistku homosexuálů. Úřady to popírají – tvrdí, že v Čečensku neexistuje žádná gay populace.

V jiných částech země se ale úřady na násilí nepodílejí. „Oni je přímo nepraktikují, ale podporují ho. Funguje tu propaganda, většinu masmédií v Rusku kontroluje stát. A právě tato média ukazují LGBT jako něco cizího ruské kultuře, zvráceného, pedofilního. A takový obrázek se dostane k většině lidí,” vysvětlila Zakharovová. Podle ní nejsou Rusové homofobní ze své podstaty. „Mnoho lidí je takových, protože jim bylo řečeno, že jsou LGBT lidé nebezpeční. A řekl jim to stát.”

Doporučujeme