Hlavní obsah

„Hon na pistole a toaletní papír.“ Pandemie za oceánem vyvolala nákupní horečku

Foto: Profimedia.cz

Zájem o zbraně v USA za poslední rok rapidně narostl.

Reklama

2. 6. 6:30

Otázka držení zbraní v Americe rozděluje společnost. Demokrat Joe Biden chce zpřísnit jeho kontrolu, první kroky už zahájil před několika týdny. O zbraně je v USA nicméně enormní zájem, jak ukázal uplynulý pandemický rok.

Článek

V americké vrcholné politice se už celé roky diskutuje o tom, zda držení střelných zbraní omezit, či naopak. Demokraté se obecně v této otázce kloní spíše na stranu větší kontroly, přičemž jim z druhé strany barikád oponují republikáni. Ať je ale v současnosti tato debata v jakékoliv fázi, jedno nelze popřít: Američané mají o zbraně čím dál větší zájem.

Se zprávou o rostoucím prodeji zbraní přišel americký list The New York Times. Ten uvádí, že za poslední dekády zájem často vzrostl v období voleb či po mediálně propíraných trestných činech. V loňském volebním roce ale křivka zájmu vystřelila nezvykle vysoko – popohnala ji nejen koronavirová pandemie, ale i letní protesty, které se po Spojených státech rozhořely na konci května po vraždě Afroameričana George Floyda.

Hon na zbraně a toaleťáky

Od roku 1998 kontrolují autorizovaní prodejci zbraní potenciální kupce skrze federální prověření jejich totožnosti. A loni v březnu evidoval Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nejvíce těchto kontrol za sedm dní: více než jeden milion. Letošní březen tento rekord převýšil, v týdnu od 15. do 21. března provedli prodejci s federální licencí více než 1,2 milionu kontrol – transakce provedené soukromě v to ovšem nepočítaje.

Prověřování totožnosti při nákupu střelných zbraní

Systém zavedly na federální úrovni Spojené státy v roce 1998 na základě zákona z roku 1993 podepsaného prezidentem Billem Clintonem. Od té doby bylo podle Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) provedeno přes 300 milionů takových kontrol, které vedly k více než 1,5 milionu zamítnutí potenciálních držitelů zbraní. Mezi ně patří lidé se záznamem v trestním rejstříku či jinak nezpůsobilé osoby. Systém se ale nevztahuje na soukromý prodej.

„V případě nákupu (zbraní) došlo k prudkému nárůstu, jaký jsme nikdy neviděli. Obvykle by zpomalil, ale tentokrát prostě pokračoval dál,“ uvedl pro NYT výzkumník Garen Wintemute z Kalifornské univerzity. Zbraně si navíc nekupovali pouze lidé, kteří už doma nějaké měli.

Asi pětinu těch, kteří v loňském roce udělali podobný nákup, představují osoby, které do té doby žádnou zbraň nevlastnily, ukazují předběžné výsledky studie Severovýchodní univerzity a výzkumného centra na Harvardu. Novopečení vlastníci zbraní už také nejsou typicky muži bílé pleti. Polovinu z nich tvoří ženy, pětinu pak Afroameričané a další pětinu Hispánci.

Podle některých výzkumů v rukou civilistů koluje až 400 milionů zbraní. Celkem nějakou zbraň vlastní 39 procent amerických domácností – před pěti lety jich bylo o sedm procent méně. „Na začátku pandemie tu byl stejný hon na zbraně jako na toaletní papír,“ uvedl s nadsázkou člen městské rady v Los Angeles Maqueece Harris-Dawson.

Bidenovy svázané ruce

Problematika držení zbraní je v současnosti jednou z těch, která rozděluje společnost i zákonodárce v Kongresu. Do popředí americké debaty se střelné zbraně dostaly i po sérii letošních masových útoků. Namátkou třeba střelba v polovině března s 8 oběťmi v Atlantě, o pár dní později v Boulderu s deseti mrtvými nebo 15. dubna v Indianapolis, kde střelec zavraždil dalších osm lidí. Od roku 1999 při masových střelbách zemřelo nebo bylo zraněno přibližně dva tisíce lidí.

Masové střelby plní titulky médií, největší procento z celkového počtu obětí ale tvoří menší útoky. Jen za rok 2019 bylo ve Spojených státech zavražděno za použití střelné zbraně 14 414 osob, uvádí americké Centrum pro kontrolu a prevenci chorob. Ještě vyšší číslo se pak pojí s počtem sebevražd pomocí střelné zbraně – život si tímto způsobem za rok 2019 vzalo 23 941 lidí.

Spolu se svým ministrem spravedlnosti Merrickem Garlandem představil před pár týdny prezident Joe Biden soubor exekutivních příkazů, kterými chce držení zbraní v USA regulovat. Protože demokraté nemají v Kongresu pohodlnou většinu, s níž by mohli schválit případné zákony, prezident má z velké části svázané ruce.

„Aby se vyhnul legislativnímu procesu, má Biden jen omezenou možnost konat skrze exekutivní příkazy. Takže ta opatření jsou ve výsledku skromná. Nemyslím si ale, že by nikam nevedla,“ uvedl v dubnu pro Seznam Zprávy odborník na ústavní právo a otázku držení zbraně v USA Eric Ruben ze Southern Methodist University v texaském Dallasu.

Dopad by podle Rubena mohla mít Bidenova nařízení třeba v případě tzv. přízračných zbraní – souprav se součástkami k sestavení zbraně, případně zbraní vytištěných v 3D tiskárnách, jež nemají sériové číslo. Jejich prodej chce prezident zastavit. Dále chce mimo jiné podle zákona o střelných zbraních registrovat i stabilizační nástavce, jež v praxi mění pistole na pušky. A třeba usnadnit jednotlivým americkým státům zavedení zákonů, které umožní označovat rizikové držitele zbraní.

Držení střelných zbraní si z velké části regulují jednotlivé státy USA samy – pravidla se tedy stát od státu liší. „Budeme-li se ale dívat na Ameriku jako na celek, zákony jsou dost uvolněné, což je důsledek amerického přístupu k této otázce. Zbraně ale každoročně usmrtí nebo zraní víc než sto tisíc lidí, kvůli čemuž existuje neustálá snaha toto číslo snížit. A proto by jistě byly regulace v tomto ohledu vhodné,“ dodal odborník Eric Ruben.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované