Hlavní obsah

Hranická propast je podle nového měření dvakrát hlubší, než se myslelo

Foto: Profimedia.cz

Nejhlubší propast s pitnou vodou se nachází na Přerovsku.

Reklama

3. 9. 21:18

Nejhlubší sladkovodní propast je hlubší, než se předpokládalo. Nová studie poukazuje na až kilometrovou hloubku Hranické propasti. Nová zjištění tedy mohou změnit teorie o původu obdobných geologických úkazů.

Článek

Nové odhady založené na pozorování z povrchu naznačují, že je dno podvodní jeskyně dvakrát tak hluboko, než se doposud předpokládalo. O novém objevu informoval server Science alert. Hranická propast tedy zůstává i nadále nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyní na světě.

Díky novým geofyzikálním průzkumům (nejen) českého klenotu objevili čeští vědci unikátní jeskynní systém zhruba kilometr pod zemským povrchem. Předchozí pozorování prokázala hloubku 473,5 metru.

Nový objev se zakládá na rozličných geofyzikálních postupech, mimo jiné měření tzv. gravimetrem spolu se zkoumáním elektrické vodivosti a přirozených geomagnetických polí pod zemským povrchem. Díky tomuto postupu mohou vědci zjistit umístění kamenů, minerálů a jeskyní, které se nacházejí pod povrchem. Nová studie byla publikovaná na serveru Journal of Geophysical Research: Earth Surface. Pracoval na ní tým českých vědců z Akademie věd ČR.

I když se nejedná o bezchybný mapovací nástroj, i tak naznačuje, že Hranická propast sahá do mnohem větší hlubiny, než jiné předchozí studie prokazovaly. Jedna z takových studií je například tato:

Možný jiný původ

Nový objev také otevírá mnoho otázek ohledně vzniku propasti. Její pozorování je velmi nebezpečné. I pomocí řízených přístrojů je její mapování obtížné, vědci totiž další možnosti, jak fyzicky studovat její hloubku, nemají.

Výzkum mimo jiné prokázal přítomnost vody, která obsahuje prvky pocházející ze zdroje hluboko pod povrchem. Studie z roku 2019 totiž prokázala, že termální voda v Hranické propasti obsahuje pouze pět až deset procent tzv. „moderní vody“ Země.

Doposud zjištěná fakta vedla vědce k předpokladu, že se tyto jeskyně vytvořily díky tzv. hypogennímu formování. To znamená, že kyselé složky pod zemskou kůrou rozežírají vápenec zespodu. To vytváří praskliny, které tvoří jeskyně a propasti. Takové úkazy by pak vznikaly „směrem vzhůru“.

Tato teorie ale nebere v potaz regionální specifickou geologii či tektonickou aktivitu. Jeskyně tedy mohou vznikat i shora dolů. Tedy tzv. prehistorickou epigenní erozí.

Pod Hranickou propastí nalezli autoři nového výzkumu důkazy o existenci velké sítě podzemních struktur. Ty mají být z rozpustné horniny. Struktury tohoto typu geologové nazývají krasovou oblastí.

Foto: Advancing Earth and Space Science / agupubs.onlinelibrary.wiley.com

Souvislost Karpatské prohlubně a Hranické propasti před 15 miliony lety (výše) a dnes podle nové studie.

V polovině miocénu (zhruba před 15 miliony lety) se podle autorů studie voda dostala z hor do údolí. Ta postupně vytvořila jeskyně ve vápenci. Bývalý odtokový systém, který je na propast napojen, tuto teorii potvrzuje.

„Následný přesun sedimentu a naplnění těchto kaňonů způsobilo blokaci odtoků, tedy i naplnění jeskynního systému pitnou vodou,“ uvádějí autoři studie.

Teprve až následně mohla voda, která obsahuje izotopy, vystoupat z hlubiny zemského nitra výše. Tu vědci objevili až později.

Pokud je tato teorie správná, bude nutné znovu prozkoumat podobné jeskyně v Itálii, Jihoafrické republice a Brazílii, které patrně rovněž mohly vzniknout erozí shora.

Autoři nicméně přiznávají možnost, že eroze směrem odshora dolů může jakýmsi způsobem maskovat dřívější eroze odspoda nahoru. Jeskyně tedy jen mohou působit dojmem, že vznikly odshora.

Geolog Francesco Sauro z univerzity v Boloni, který se na studii podílel, uvedl pro magazín Science, že by bylo ve světle těchto „působivých zjištění“ vhodné přezkoumat i ostatní jeskyně tohoto typu na světě.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené