Hlavní obsah

I z malé půjčky se může v době epidemie stát problém, studie ukázala proč

Foto: Profimedia.cz

Drobný úvěr může znamenat začátek velkých problémů. V době po koronaviru po něm přesto řada lidí může sáhnout. (Ilustrační snímek)

Reklama

18. 6. 8:20

Za půjčených deset tisíc korun můžete za měsíc zaplatit stokorunu, i přes čtyři tisíce. Skutečný problém ale může nastat, pokud dlužník nezvládne splácet.

Článek

Na první pohled nevinná půjčka deset tisíc korun na měsíc se může stát prvním krokem do velkého zadlužení. Pokud dlužník nezvládne půl roku peníze splatit rázem mohou poskytovatelé vymáhat i 30 tisíc korun.

Reálnější scénář je ale podle autora analýzy českého trhu s drobnými půjčky Davida Borgese z Člověka v tísni jiný – člověk se zadluží dlouhodobě, ale za horších podmínek, než kdyby si půjčil spotřebitelský úvěr na více splátek.

„Mikroúvěr je potřeba splatit celý najednou. Lidé, kteří si takovouto půjčku vezmou - to znamená, že nemáte ani deset nebo dvacet tisíc korun - těžko takové peníze budou mít další měsíc, a to ještě navýšený o úrok dalších čtyř až pěti tisíc korun,“ vysvětluje David Borges, podle kterého se proto úvěr prodlužuje, a to za výrazně horších podmínek, než kdyby si dlužník na začátku rovnou půjčil peníze rozdělené do několika splátek.

Index odpovědného úvěrování porovnává 41 poskytovatelů mikroúvěrů, které mají licenci od České národní banky. Autoři Indexu pak porovnávají kolik dlužník zaplatí za měsíční půjčku ve výši desetitisíc korun. A stejně tak, jak vysoké jsou úroky z prodlení, sankce a další náklady, které si poskytovatel účtuje v případě, že dlužník nezvládne půl roku splácet.

Výsledky Indexu odpovědného úvěrování si můžete projít v interaktivní grafice:

Rok, který svádí k půjčkám

Odborníci z neziskové organizace Člověk v tísni zpracovali analýzu drobných půjček už potřetí. Letos ale drobné úvěry považují kvůli koronaviru za obzvláště nebezpečné.

„Budou končit různé ochranné lhůty. První hned teď koncem června, kdy byly dočasně pozastaveny mobiliární exekuce a my víme z praxe, že až se opět spustí, tak to probíhá tak, že přijede vykonavatel a postaví dlužníka před rozhodnutí, zda chce aby mu byly zabavené věci v domácnosti a nebo ať kouká sehnat peníze. A to je moment, kdy nastupují půjčky,“ líčí David Borges.

Oponuje mu prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil, podle kterého stále budou platit některá pravidla zavedené během pandemie. „Povinní si tak mohou stále ze zablokovaného účtu vybrat čtyřnásobek životního minima jednotlivce. Rovněž daňový bonus do budoucna bude nepostižitelný,“ říká Vladimír Plášil a dodává, že podle něj bylo na místě ulevit dlužníkům, je ale třeba respektovat i práva věřitelů.

Na podzim pak přestane platit možnost odkladu splátek úvěrů. I to by mohlo představovat pro lidi ve špatné finanční situaci problém, který budou chtít řešit rychlou půjčkou.

„Pokud už se lidi nemohou půjčce vyhnout, je třeba si pořádně rozmyslet, u koho si ji vzít,“ doplňuje Daniel Hůle, odborník na dluhovou problematiku z Člověka v tísni.

Neplatí, že banky mají lepší podmínky

Podle autorů Indexu již dávno neplatí, že půjčky od bank jsou pouze ty levné a půjčky od nebankovních společností naopak jen ty drahé.

„Na českém trhu nalezneme nebankovní společnosti, které vám půjčí za srovnatelných podmínek jako banky, ale je zde také řada těch, které chtějí za své půjčky obrovské úroky v řádu stovek procent ročně,“ vysvětluje David Borges.

Autor Indexu se také zaměřil na to, jak poskytovatelé půjček v době koronavirových opatření informují o možnosti odložit splátky.

„Zjistili jsme, že zhruba polovina společností na svých webech tuto informaci srozumitelně podává, ale jsou i takové, většinou jde o ty menší nebankovní, u kterých to nenajdeme. Zákon to sice výslovně nenařizuje, ale myslíme si, že slušná společnost by v tak složité době tuto informaci svým klientům poskytovat měla,“ říká Borges.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené