Článek
„Myslím, že právě tohle srovnání je silně varující,“ odpověděl imunolog Václav Hořejší na otázku Seznam Zpráv, jestli je dobré porovnávat letošní epidemické ukazatele s těmi loňskými. Před rokem totiž situace vyeskalovala natolik, že Česko patřilo v mezinárodním srovnání k nejhorším zemím.
Časté uklidňování, že v roce 2020 byly ukazatele nižší než letos, však docela neplatí. Odborník totiž potvrzuje, že spíš než kalendářní datum bychom měli sledovat trend.
Takový obraz ukazují například grafy Seznam Zpráv srovnávající obě sezony podle zvoleného dne nula. Tím je první den, kdy byl denní přírůstek nakažených vyšší než tisíc. Pro rok 2020 jde o datum 8. září, letos to bylo 5. října.
Pokud se vývoj o tento zhruba měsíc posune, situace hned vypadá jinak. Například nakažení letos přibývají výrazně vyšší rychlostí.
Vyšší jsou i hodnoty hospitalizací, oproti loňskému roku je však menší procento pacientů na jednotkách intenzivní péče. Svou roli v tom hraje očkování i promořenost. Václav Hořejší však varuje před aktuálně dominantní variantou delta. „Je mnohem nakažlivější a hlavně infikuje – i když velkou většinou bezpříznakově – i plně očkované, kteří to pak roznášejí.“
„Obávám se, že za 2–3 týdny to bude s těmi hospitalizacemi, JIP a úmrtími dost podobně jako loni v obdobné fázi,“ říká imunolog. Účinnost delty by pak podle něj překonala pozitivní efekt očkování. A připomíná i další problém: „Velmi negativní je existence velké (více než 300 tisíc) populace nechráněných seniorů.“
Hořejší rovněž zastává názor, že pokud se budou současná opatření důsledně vymáhat, určitý efekt by se mohl dostavit. Jako nejúčinnější, ale zároveň zřejmě nerealizovatelné, považuje odborník „nějaké (téměř) povinné očkování“.
„Myslím, že se brzy dočkáme zpřísnění opatření. Zákaz jakéhokoliv shromažďování v místnostech, asi i omezování prodejen a různých provozoven, ale i škol. Což je nejhorší,“ obává se Hořejší. Mimochodem, možné zpřísnění pravidel dnes připustil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
Po čase přijde stagnace
Plošné testování podle Hořejšího naopak část svého významu ztratilo, hygieny nestíhají trasovat. Efekt tedy zůstává jen u infikovaných a jejich nejbližších kontaktů.
Imunolog z Akademie věd ale také připomíná, že křivky na grafech nemohou stoupat věčně. „I když se zpřísňovat moc nebude, čísla nepůjdou nahoru exponenciálně neomezeně. Po čase to začne zpomalovat a následně stagnovat, jak vidíme v Anglii.“
Otázkou podle něj zůstává, na jak vysokých hodnotách by tato situace nastala a jak dlouho by stagnace trvala. „Třeba na 100 úmrtích denně po dobu dvou měsíců? Mnozí by to asi považovali za přijatelné, hlavně že by se mohlo chodit do hospody a na hokej,“ říká odborník.
