Hlavní obsah

Jak očkování brzdí šíření viru, i když nezafunguje u každého

Foto: Profimedia.cz

Dezinformace zpochybňují účinnost vakcín v boji se šířením nákazy.

Vyvracíme mýty tvrdící, že všem očkovaným navzdory vakcíně hrozí nakažení nebo že očkování nijak nepomáhá bránit šíření koronaviru v populaci.

Článek

Lidí očkovaných proti koronaviru stále přibývá, zároveň však neutuchají další dezinformace a konspirace kolem vakcín a jejich účinnosti. Či přesněji jejich údajné neúčinnosti. Šiřitelé dezinformací přitom využívají překroucených či dezinterpretovaných údajů.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Platí to zejména v případě tvrzení šířených odpůrci očkování v diskuzích na internetu či sociálních sítích. Ti hlásají, že očkování ve skutečnosti proti nákaze nechrání, protože i po vakcinaci může každý člověk onemocnět a zároveň šířit nákazu úplně stejně jako neočkovaný. Či dokonce že po vakcíně mohou onemocnět mnohem pravděpodobněji.

Nikdo – zastánce očkování nevyjímaje – přitom netvrdí, že vakcína ochrání sto procent očkovaných. Koneckonců od počátku se proto u všech vakcín (nejen proti koronaviru) vždy uvádí účinnost vyjádřená v procentech – čili u vakcíny například s 90% účinností to znamená, že u 10 procent lidí nedojde v organismu ke kýžené imunitní reakci. A u určitého procenta jednoduše není dostatečně silná, aby si s virem ihned poradila – může se to týkat například lidí starších či s jinak oslabenou imunitou.

Proto také platí, že i očkovaný člověk může onemocnět – ovšem nikoliv 100 procent očkovaných, ale pouze ono procento, u něhož vakcína nespustila dostatečně silnou imunitní reakci. Zároveň je logické, že i slabší imunitní reakce je lepší než žádná.

„Ano, i očkovaný člověk může onemocnění dostat, ale je mírné. Tito lidé se prakticky nedostávají do nemocnice, což je zásadní, nejsou ohroženi na životě. Data jsou jasná z klinických studií vakcín, ale i z reálných dat z České republiky,“ potvrdila profesorka Martina Koziar Vašáková, specialistka na plicní nemoci a šéfka Pneumologické kliniky v pražské Krči.

Například přední český imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR hovoří v této souvislosti o deseti až třiceti procentech očkovaných lidí, kteří mohou nemoc dostat, ovšem ve většině případů s velmi lehkým průběhem.

Vakcína brání šíření viru v populaci, dezinformátorům navzdory

Odborníci zároveň vyvracejí další rozšířené tvrzení odpůrců očkování, které zpochybňuje vliv vakcinace na další šíření nákazy v populaci, protože podle nich očkovaní lidé onemocní často, nevědí o tom a houfně nemoc roznášejí. Extrémní teorie dokonce hlásají, že čím víc očkovaných, tím více nemocných v následujících měsících.

Podle lékařky Koziar Vašákové však lidé onemocní skutečně jen výjimečně a o hromadném roznášení nemoci už nemůže být vůbec řeč, protože virus mohou šířit pouze přechodně.

„Proto je třeba, aby bylo navakcinováno co nejvíce lidí. Je jasné, že se koronavirus včetně svých mutací šířit dále bude, ale nebude zabíjet a způsobovat těžké průběhy, pokud se necháme naočkovat. Nyní máme v nemocnici jedinou pacientku, a to paní, která se nenechala naočkovat a s těžkým průběhem skončila na ARO,“ doplnila Koziar Vašáková.

Fakt, že očkování populace má příznivý dopad na šíření viru, logicky vysvětluje imunolog Václav Hořejší. „Očkovaní lidé jsou mnohem méně nebezpečným zdrojem infekce než neočkovaní. Ale měli by se chovat tak, jako by byli potenciálním zdrojem infekce, a dodržovat platná protiepidemická opatření – hlavně nosit respirátory v uzavřených prostorách,“ uvedl Hořejší.

V souvislosti s tím, jak mají údajně nemoc šířit očkovaní lidé, se mezi kritiky vakcíny často objevuje i argument, že například ve Velké Británii výrazně přibylo nemocných právě mezi očkovanými. To ale není pravda, jak dokládají mimo jiné oficiální statistiky. A studie rovněž potvrzují, že i když se očkovaní nakazí, nevede to k dalšímu masovému šíření (odkaz na ověřenou studii v angličtině zde).

Hořejší poukazuje zároveň na to, že efekt očkovaní je v různých zemích naprosto jasně vidět na křivkách celkového počtu případů ve vztahu k počtu hospitalizací a úmrtí – a především z porovnání současných a těch z před čtyř měsíců.

„Díky očkovaní je těch těžkých případů a úmrtí desetkrát až dvacetkrát méně než při stejném počtu případů před časem,“ dodal Hořejší s tím, že tyto skutečnosti odpovídají zjištění ze třetí fáze klinického testování vakcín.

Renomovaný epidemiolog Rastislav Maďar vysvětluje, proč je i přes stále větší počet očkovaných lidí v populaci nutné, aby lidé nadále dodržovali opatření, jako jsou respirátory či roušky v uzavřených prostorách nebo MHD.

„Při expozici viru může mít krátkodobě na sliznicích infekční nálož i člověk s dostatečnou hladinou protilátek, než viry aktivovaná imunita eliminuje. Právě proto musí být stále bariéra mezi vnějším prostředím a dýchacími cestami,“ vysvětlil Maďar.

Mýty pod lupou

Fakty a argumenty odborníků bojujeme v rubrice Mýty pod lupou proti dezinformacím a hoaxům, které se šíří internetem, na sociálních sítích i v diskuzích pod zpravodajskými články.

Jinými slovy, i na sliznice očkovaného člověka se může virus logicky dostat, a než jej imunita zlikviduje, velmi dočasně jej takový člověk může i omezeně vylučovat, protože očkování nevytváří bariéru mezi vnějším prostředím a sliznicemi, ale aktivuje imunitu napadeného organismu, aby nákaza proběhla bezpříznakově nebo velmi mírně (mimo jiné však už v této fázi protilátky brání mohutnému množení viru na sliznici, takže případně vylučované množství je diametrálně odlišné od člověka, jehož imunita si s virem poradit nedokáže a dochází u něj k jeho masivnímu množení a šíření výrazně silnější infekční nálože).

Čili ani v případě očkovaných lidí, jejichž imunita teprve pracuje na eliminaci viru, se podle expertů rozhodně nedá mluvit o tom, že by nemoc masivně šířili. „Navíc kdyby se všichni, kteří mohou, nechali očkovat, mohli bychom už plošně respirátory odložit a ponechat je jen u rizikových skupin a těch, kteří se budou chtít chránit dobrovolně,“ podotkl Rastislav Maďar.

Mýty o potratech, leukémii a grafenu

Nejen v diskuzích pod články, ale i na dezinformačních webech žijí vlastním životem další mylné domněnky týkající se vakcín proti nemoci covid-19.

Jedním z narativů je tvrzení, že kvůli vakcíně dochází u těhotných žen k potratům, obvykle s údajem, že jich bylo už osmdesát. Typické pro toto tvrzení šířené na internetu je, že obvykle chybí upřesnění, v jaké zemi a za jak dlouhé období se to mělo stát, případně je bez odkazů na validní zdroje zmiňována například Kanada. Žádné takové validní zdroje totiž neexistují.

Kritici očkování poslední týdny rovněž poukazují na případy lidí, kteří poté, co byli očkováni proti koronaviru, onemocněli zhoubnou nemocí krve – leukémií. Ani to přitom žádná studie ani nenaznačila.

„Neexistují žádné indicie, že by očkování způsobovalo zvýšený výskyt potratů nebo vznik onkologických nemocí. K takovýmto stavům bude u očkovaných docházet se stejnou frekvencí jako u neočkovaných. Jedná se tedy o korelaci, časový souběh, a ne příčinnou souvislost,“ komentoval tyto dezinformace epidemiolog Rastislav Maďar.

Stejným nesmyslem podle odborníků je tvrzení, že se skrze vakcíny do lidského těla dostává nebezpečný grafen, což ve svém článku objasňuje například fact-checkingový projekt Manipulátoři.cz.

Zprávy týkající se grafenu se odvolávají na zcela nedůvěryhodnou španělskou studii a tvrdí, že grafen, respektive oxid grafenu, pomáhá mimo jiné načíst data z přístrojů v blízkosti očkovaného. Navíc podle dezinformátorů může údajně zapříčinit, že lidé po vakcíně zemřou.

Obavy přitom názorně vyvrací například tento článek (text v angličtině), který mimo jiné zmiňuje fakt, že University of Almería, kde měla studie vzniknout, se od ní jednoznačně distancovala.

Doporučované