Článek
Vybraní koaliční politici dostali do rukou první prognózy, co se v Česku stane, když se naplní hrozby o brzkém uzavírání uhelných elektráren. A už mají pohromadě i první možnou odpověď, kterou – v případě dohody – budou chtít brzy přidat do zákona.
Úprava by zjednodušeně řečeno umožnila státu, aby u nepostradatelných zdrojů zakázal překotné uzavírání. A aby vlastníci elektráren dostali za vynucený ztrátový provoz odškodnění ze státních peněz.
O změnách se na vládní úrovni teprve začalo debatovat, a tak nikdo z účastníků jednání nechce jejich průběh veřejně komentovat. Podle informací SZ Byznys od tří zúčastněných aktérů je ale už vymyšlen obecný princip i legislativní řešení. Do jeho příprav byl zapojen Úřad vlády, Ministerstvo průmyslu a obchodu a státní podnik ČEPS, který zpracoval i příslušné scénáře vývoje.
K politické dohodě má dojít do dvou týdnů. Pokud na odškodňování bude shoda, v dalším kroku se pozmění energetický zákon, a to v rámci už existujícího balíku úprav, známého pod zkratkou Lex OZE 3. Tento balík prošel v základní verzi minulý pátek Sněmovnou, a to prvním ze tří čtení. Nyní mají poslanci dva měsíce na vypracování pozměňovacích návrhů a jeden z nich by měl řešit také uhlí.
Širší podporu má podle informací SZ Byznys scénář postavený na krizovém mechanismu, který už je dnes obsažen v paragrafech 12 a 13 energetického zákona. Podle nich může Energetický regulační úřad (ERÚ) už dnes v zájmu zachování dodávek nařídit energetickým firmám, aby zůstaly v chodu, a kompenzovat je za to. Povinnost vzniká „v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu“, zákon na ni ale nyní pamatuje jen u výroby tepla a distribuce elektřiny a plynu. Novinkou by bylo rozšíření o výrobu elektřiny.
Podívejte se: Seznam Zprávy sestavily žebříček 100 nejhodnotnějších českých firem. Kliknutím na řádek v tabulce nebo na interaktivní grafiku je možné zjistit další podrobnosti o umístěné společnosti.
O tom, který zdroj nepostradatelný je, by rozhodoval státní podnik ČEPS, zodpovědný za fungování rozvodné sítě. Vytipované zdroje by ČEPS nahlašoval Energetickému regulačnímu úřadu, který by jim nařizoval povinný chod. „Stát by nařídil, co má zůstat v provozu. A firma pak za to pošle fakturu,“ shrnul princip nově navržené úpravy jeden z účastníků právě probíhajících politických debat.
Autoři tohoto řešení vidí výhodu v tom, že zákon bude formulovaný obecně, a díky tomu budou mít ČEPS a ERÚ volnost v tom, kdy a kde zakročit. Rizikem naopak je, že ČEPS a ERÚ v rámci volnějších mantinelů podlehnou tlaku elektrárenských firem, které si budou chtít vynutit kompenzace i tam, kde to nebude nutné.
Uhelné elektrárny v Česku zřejmě neskončí
Povinný chod má fungovat jen u jednotlivých vybraných elektráren a po omezenou dobu. Dokážou-li tuzemské úřady navíc Evropské komisi obhájit tezi, že bez zásahu hrozí výpadky proudu, měla by tím být vyřízena i hlavní překážka jakéhokoli dotování uhlí, a sice hlavně ta, že jde o vysoce emisní palivo, jehož užívání už není žádoucí podporovat.
Záchrana uhlí se řeší kvůli riziku, které teoreticky může nastat už za pár let. A to následkem dříve schválených celoevropských předpisů, jejichž smyslem je postupně vytlačovat z trhu velké emitenty skleníkových plynů. Náklady na pálení uhlí kvůli tomu postupně rostou, na druhou stranu ale v Česku nevznikají dost rychle alternativní zdroje ani dost silné linky pro případný dovoz proudu ze zahraničí.
Výrobci elektřiny – včetně většinové státní firmy ČEZ – proto varují před scénářem, že elektřiny nebude dost, ale zároveň se nebude vyplácet její výroba. Ač se to na první poslech vzpírá ekonomickým zákonům, v energetice může takový stav nastat. Nouze totiž hrozí jen po krátkou dobu v nejtěžších zimních měsících a kvůli tak krátkým intervalům se výrobcům nevyplatí držet elektrárny a doly v provozu celý rok.
Odškodňování energetických firem, jejichž vlastníci patří mezi nejbohatší lidi v zemi, nebude populární. Zvlášť v situaci, kdy v Česku přetrvává problém s vysokými cenami elektřiny a kdy výrobci měli ještě loni následkem válečného rozkolísání trhu rekordní zisky, které se ne vždy povedlo zdanit mimořádnou windfall daní.
V rámci pětibarevné koalice zatím není jasná shoda, jak se k problému postavit. Zastánci navrhovaného řešení sázejí na to, že dotování energetických firem sice nebude populární, ale ještě víc veřejnost vyděsí vidina nesoběstačnosti a riziko blackoutů, byť třeba jen teoretické.
Z těchto důvodů nějakou formu podpory uhlí schvaluje i parlamentní opozice. „Varianta, že budeme riskovat nedostatek elektřiny, je nepřijatelná. Bude to velký problém příští vlády a to riziko nesmíme připustit,“ říká exministr průmyslu Karel Havlíček za ANO.
