Hlavní obsah

Komentář: K vakcínám jsem skeptický. Proto mám dvě dávky a vyhlížím třetí

Pavel Kasík
vědecký redaktor SZ
Foto: koláž: Pavel Kasík, Profimedia.cz

Přemýšlet o vakcínách není jednoduché. Mně pomohla metafora záchranné vesty.

Reklama

Jak se rozhodnout ohledně očkování? Skepticky a podle skutečných dat. Zkušenosti z celého světa ukazují, že očkování účinně chrání proti covidu a působí jako záchranná vesta. Když si ji dost lidí nenasadí, máme problém všichni.

Článek

Když jedu v kánoi, mám na sobě vestu. Stejně tak ji mají olympionici, kteří umí plavat asi tak stokrát lépe než já. Každý doufá, že tu vestu nebude potřebovat. Ale praxe ukazuje, že kdyby je divoká voda semlela, může jim vesta (a helma) zachránit život.

Tento článek odkazuje na data, protože to je nejlepší základ pro užitečné rozhodování. Ale musíme si přiznat, že náš mozek neumí přirozeně pracovat s daty a pravděpodobnostmi. Zato velmi ochotně vnímá příběhy. Metafora, kterou si náš mozek zvolí, ovlivní směr našeho uvažování.

Někdo preferuje příběh „policejního instruktora, který vytrénuje náš imunitní systém proti zatím neznámému nepříteli“. Vtipný komiks vysvětluje mRNA vakcíny na Hvězdných válkách. Já jsem po dlouhém přemýšlení zakotvil u metafory záchranné vesty.

„Ale i když máte záchrannou vestu, pořád můžete spadnout do vody!“

  • Ano, ale záchranná vesta vám pomůže v té vodě přežít a nepotopit se.

Neříkám, že byste se měli očkovat jen proto, že vám to radí bývalý prezident USA, současný prezident USA nebo český premiér. Neříkám, abyste měli nekritickou radost z očkování. Já taky nejsem žádný fanoušek jehel. Popravdě bych raději psal o něčem jiném. Ale očkování je největší vědecko-společenské téma současnosti. A je tedy užitečné, abychom se o vakcínách všichni naučili přemýšlet skepticky.

Skutečný skeptik dá jenom na data

Když říkám skepticky, myslím tím opravdovou skepsi. Automatické nebo instinktivní odmítání není skepse. Trvání na svém za každou cenu není skepse. Očkování budí hodně emocí, a snadno se nám stane, že nám emoce vnutí názor. A ten si pak až následně budeme rozumově zdůvodňovat. Proto je užitečné dívat se na reálná data v reálném světě.

„Nechci vestu, kterou vyvinuli takhle rychle!“

  • Na trhu jsou jen vesty, které prošly obvyklým testováním. Ještě před uvedením na trh je vyzkoušely desítky tisíc lidí. Po uvedení na trh to byly desítky milionů. Víme, že vesty fungují.

Vědci jsou skeptici z povolání. U procesu schvalování vakcín je to perfektně vidět. Vakcína musí projít náročným martyriem klinických testů. O každé látce vědci napřed předpokládají, že nefunguje. A vakcína je musí reálnými výsledky přesvědčit, že funguje. Na těch pět vakcín proti covidu, které všichni známe, připadá stovka vakcín, které přísnými testy neprošly.

Jsou tu vakcíny moc brzo? Ještě před rokem jsem byl přesvědčen o tom, že na účinné vakcíny proti covidu budeme muset čekat minimálně do roku 2021, spíše déle. Hlasitý optimismus Donalda Trumpa, který už v březnu 2020 předpovídal vakcínu do „několika měsíců“, jsem bral spíše jako politický výrok. Viděno zpětně nebyl Trump nejlepším zdrojem důvěryhodných informací o covidu, ale s tou vakcínou se trefil.

Obvykle trvá testování vakcín déle. Je potřeba najít finance a dobrovolníky. Během pandemie nebyl problém ani s jedním, vlády daly vývoji vakcín prioritu a finanční injekci. Pomoci chtěli všichni.

Vědci přihlášené desetitisíce dobrovolníků náhodně rozdělí do dvou skupin: jedna dostane testovanou vakcínu a druhá dostane látku bez účinku (placebo). Ani lékaři nesmí vědět, která skupina je která, aby se zabránilo zkreslení. A čeká se na výsledky.

Zatímco u jiných vakcín trvá třeba i několik let, než se nasbírá dostatek dat, u vakcín proti covidu na to stačilo přibližně sto dní. Virus SARS-CoV-2 se totiž v roce 2020 šířil prakticky po celém světě, a nebyla tedy nouze o příležitosti se nakazit. Už na konci roku 2020 tak měly firmy Pfizer a Moderna dostatek dat na to, aby mohly požádat o schválení vakcín k jejich nasazení.

Grafy srozumitelné na první pohled

„Ale i když máte záchrannou vestu, pořád můžete spadnout do vody!“

  • Ano, ale záchranná vesta vám pomůže v té vodě přežít a nepotopit se.

První publikované výsledky byly opravdu přesvědčivé. Třeba Moderna ukázala americkému úřadu pro schvalování léků (FDA) doklady o testování vakcíny na více než 27 tisících lidí po dobu více než sto dní:

  • ve skupině, která dostala placebo, za tu dobu covidem onemocnělo 90 účastníků,
  • kdyby vakcína nefungovala, onemocněl by přibližně stejný počet lidí i v očkované skupině,
  • namísto toho ale v očkované skupině bylo jen pět nakažených.

Z tohoto výsledku pochází i známý údaj o 94,5procentní účinnosti vakcíny Moderna (PDF). Výsledky Pfizeru byly podobné: 95procentní účinnost (PDF).

Pro někoho je důležitější schopnost vakcíny ochránit proti těžkému průběhu covidu, případně proti úmrtí. O tom máme více informací díky nasazení vakcín do klinické praxe. Čísla ukazují, že vakcíny reálně chrání lidi před onemocněním, těžkým průběhem i úmrtím.

Covid zabíjí převážně neočkované

Vakcína nicméně neslibuje stoprocentní ochranu. Není to sérum nesmrtelnosti. A tak se stoupajícím počtem naočkovaných lidí začne docházet k tomu, že bude stoupat i počet lidí, kteří onemocněli, nebo dokonce zemřeli, přestože očkování podstoupili. To ale neznamená, že očkování nefunguje. Opět nám pomůže metafora záchranné vesty.

„Ale existují lidé, kteří měli záchrannou vestu, a přesto se utopili.“

  • Ano, záchranná vesta mnohonásobně zvýší pravděpodobnost přežití.

Žádná vakcína nefunguje na 100 procent. Vakcína ani nedává lidem do krve protilátky. Vnese do těla informace, kterou náš vlastní imunitní systém využije k tvorbě protilátek. Když má váš imunitní systém problémy, nemusí vyvinout účinné protilátky nebo jich nevytvoří dostatek.

Praxe ukazuje, že vakcíny chrání před těžkým průběhem covidu. Názorně je to vidět na hospitalizacích i úmrtích. Například data z USA uvádějí, že v květnu 2021:

  • bylo hospitalizováno přes 107 tisíc lidí s covidem,
    • z nich méně než 1 200 bylo očkovaných (1,1 %),
  • bylo potvrzeno přes 18 tisíc covidových úmrtí,
    • z nich jen 150 lidí bylo očkovaných (0,8 %).

Podíl očkovaných byl začátkem května 43 procent. Kdyby očkování nechránilo, byl by stejný podíl i mezi hospitalizovanými a mezi mrtvými. Namísto toho jsou ale podíly dvacetkrát i vícekrát nižší, což opět ukazuje na vysokou účinnost očkování.

Až 99,5 % covidových úmrtí jsou lidé, kteří se nenechali očkovat.
Rocchelle Walensky, šéfka CDC

Pandemie se tak nyní nejvíce dotýká oblastí, které mají nízkou proočkovanost. „V některých amerických státech je až 99,5 procenta všech covidových úmrtí mezi neočkovanými lidmi,“ uvedla Rocchelle Walensky, šéfka amerického úřadu CDC pro monitorování a prevenci nemocí. „To jsou všechno úmrtí, kterým se dalo zabránit,“ dodala.

Důležité je soustředit se na pravděpodobnosti. A očkování prokazatelně a mnohonásobně snižuje pravděpodobnost, že se u očkovaného rozvine těžký covid, nebo že dokonce na covid zemře.

Vyplatí se mi očkování?

V Česku začátkem roku 2021 epidemie zuřila ve vší síle. V lednu a únoru umíralo přes 130 lidí denně, v březnu dokonce přes 200 lidí denně. Nemocnice byly plné, jednotky intenzivní péče nestíhaly. Nebylo tedy těžké vidět výhody očkování, především pro starší lidi.

Ale měl bych jít na očkování i já, mladý a relativně zdravý muž?

„Někoho záchranná vesta po nasazení tlačila… Vyplatí se mi to?“

  • Ano, je to určité nepohodlí. Výhody ale převažují nad nevýhodami. Ve chvíli, kdy nasazujete vestu, nevíte, jestli ji zrovna tentokrát budete potřebovat. Ale pokud se dostanete do situace, kdy ji potřebovat budete, budete opravdu rádi, že ji máte.

U jednotek lidí z milionu očkovaných se vyskytly vážnější vedlejší účinky. To je pochopitelně nepříjemná zpráva, se kterou si můj mozek, nezvyklý pracovat s malými čísly, úplně neví rady. Začne si v hlavě přehrávat scénáře, místo aby se soustředil na realitu.

Zatímco covid bych „od někoho dostal“, tak vakcínu bych si „nechal píchnout sám“. Pokud bych se chtěl vyhnout situaci, ve které bych si něco vyčítal, očkování je pro mne subjektivně „rizikové“. Protože v tom extrémně nepravděpodobném případě, že by mi pak bylo opravdu špatně, mohl bych si za to „sám“.

Psychologové tomuto způsobu rozhodování říkají minimalizace lítosti (regret minimization framework) a často nám takové úvahy slouží dobře. Někdy ale zjistím, že snaha dělat za každou cenu rozhodnutí, kterých „nelze“ litovat, vede k evidentním paradoxům a omylům. Očkování se mi subjektivně nelíbí, protože je to viditelný akt, který podstupuji dobrovolně.

Ať už si vyberu očkování, nebo neočkování, je to moje volba. Zařazuji se tím do jedné skupiny. Volím mezi očkováním a neočkováním. Pro můj věk a bydliště (36, Praha) to vychází přibližně takto:

Přibližné hodnotyOčkováníNeočkování
Riziko vedlejších účinků po vakcíněvelká šance, že mne bude bolet ruka, solidní šance, že budu den dva malátnýnic
Riziko vážných vedlejších účinkůpřibližně 0,0005 % (zdroj)nic
Riziko onemocnění covidemaž 20krát menší oproti neočkovanýmcca 19 % (zdroj)
Riziko hospitalizace a vážného průběhucca 20krát menší oproti neočkovanýmcca 1 až 3 % (zdroj)
Dlouhodobé následkyneví se o žádných dlouhodobých následcích ani po roce testování, u vakcín obecně jsou dlouhodobé následky extrémně vzácnécelá škála dlouhodobých následků (tzv. long covid), od únavy přes bolest hlavy až po snížení kognitivních schopností

Když vybírám z těchto možností na základě pravděpodobností, je pro mne volba jasná. Chci se nechat očkovat.

Pozor, jde o propočet, který jsem dělal pro sebe a na základě své situace. Nakonec ale nejde tolik o konkrétní čísla, ale o jejich porovnání v rámci řádku – a tam jsou výhody očkování zachované ve všech věkových skupinách. Čím mladší totiž jste, tím lépe u vás očkování bude fungovat. A zase čím jste starší, tím větší riziko pro vás covid představuje.

Relativní riziko covidu-19 podle věkových skupin

Toto je relativní riziko věkových skupin na základě amerických dat. Skupina 18 až 29 let je referenční, ostatní relativní rizika jsou počítána vůči této skupině. Takže například lidé ve věku 65 až 74 let mají šestkrát větší šanci, že skončí s vážnějším průběhem covidu v nemocnici, a pětadevadesátkrát větší šanci, že infekci nepřežijí.

0 až 1718 až 2930 až 3940 až 4950 až 6465 až 7475 až 8485+
Infekce<1×
Hosp.<1×15×
Úmrtí<1×10×35×95×230×600×

Mezi další známé faktory, které zvyšují riziko covidu-19, patří: vážné astma, chronické onemocnění plic, poškozené plíce, cystická fibróza, pulmonární hypertenze. rakovina, chronické onemocnění ledvin, cukrovka, Alzheimerova nemoc, Downův syndrom, vážná srdeční onemocnění, HIV, některá autoimunitní onemocnění, vážná onemocnění jater, obezita, těhotenství a další.

Data vycházejí z čísel aktuálních k 12. červenci 2021.

Zdroj: CDC

Pro lidi starší 65 let je covid velmi nebezpečná nemoc, v roce 2020 šlo v Česku podle ČSÚ o druhou nejčastější základní příčinu úmrtí. Ale i my mladší máme důvody se covidu vyhýbat, i když nám – pokud jsme zdraví – hrozí úmrtí třeba desetkrát méně. Stále jde totiž o nemoc, kde i relativně mírný průběh (bez hospitalizace) často nechává dlouhodobé následky: únavu, slabost, bolesti hlavy, nechutenství apod. Nemluvě o nově objevených kognitivních deficitech.

K rozhodnutí nechat se očkovat by mi tedy úplně stačily spolu s výše uvedenými daty důvody čistě sobecké. Snaha chránit sebe, své zdraví, svůj mozek. Ale svou volbou ovlivňuji také ostatní. Stejně jako na vodě vás nenechají utopit jen proto, že jste si nenasadili vestu, tak ani doktoři vás nenechají bez péče jenom proto, že jste se nenechali očkovat.

Kdyby se ti lidé nechali naočkovat, neměli bychom přetíženou nemocnici.
Mark Boom, ředitel nemocnice v Texasu

V případě, že bude ale neočkovaných lidí hodně, péče o ně může zatížit systém a vést k nové vlně epidemie. Jako se to nyní děje například v Texasu: „90 procent lidí, kteří právě leží v naší nemocnici s covidem, jsou neočkovaní. Takže kdyby se nechali očkovat, většina z nich by tu nemusela být,“ uvedl pro NPR ředitel nemocnice v Houstonu Mark Boom. „Ale ještě důležitější je, že kdyby se více lidí nechalo vakcinovat, tak tu nemusí ležet ani těch zbývajících deset procent lidí, protože bychom neměli tak rychlé komunitní šíření nákazy.“

V Americe očkování bylo a je značně politizované. A to navzdory tomu, že jak bývalý prezident Trump, tak současný prezident Biden se oba nechali očkovat už v lednu 2021 (Trump tajně, Biden před kamerou). Očkování postupovalo rychleji ve státech s převahou demokratů a teprve v posledních týdnech přibývá hlasité podpory očkování i mezi republikánskými politiky.

Politická polarizace člověku zaslepuje úsudek. I proto je lepší rozhodovat se skepticky. Na základě dat.

Delta vs. očkování

Druhou dávku mRNA vakcíny jsem dostal před třemi týdny. Vakcinační selfie nepřikládám, ale můžete si klidně myslet, že na úvodní fotce jsem s náplastí na rameni já. Po první dávce mne den pobolívala ruka, po druhé dávce jsem byl následující den malátný asi jako po náročném výletu. Moje reakce tedy nevybočovala z toho, co může většina lidí očekávat.

Pokud máte za základě předchozí reakce na očkování nebo zdravotního stavu důvod se domnívat, že by vaše reakce mohla být vážnější, poraďte se před očkování se svým lékařem. Opravdu s lékařem, ne s lokální skupinou na Facebooku.

„Ale ta vesta se prý po pár měsících používání rozpadne.“

  • Ano, není to 100% ochrana. Právě proto je výhoda, když má tu vestu nasazeno více lidí, takže když u někoho nezafunguje, je kolem pořád dost lidí s vestou, kteří mohou pomoci.

„Ale blíží se divoká část řeky, tam budou fakt velké peřeje. Ani vesta mě tam úplně neochrání!“

  • Když si mám vybrat, jestli do deltových peřejí spadnout bez vesty, nebo s vestou, je to jasná volba.

Vím, že ani protilátky, které si můj imunitní systém na základě očkování vytvořil, nebudou fungovat věčně. Už teď se ukazuje, že s postupem měsíců klesá účinnost protilátkové imunity proti variantě delta.

Naštěstí i nadále platí, že dlouhodobá imunita po očkování chrání proti vážnému průběhu varianty delta (88 procent) i proti stavům vyžadujícím hospitalizaci (91 procent). A tato ochrana s časem – podle dosavadních měření – nijak výrazně neklesá.

Pfizer a BionTech už oznámili, že připravují testování účinnosti posilující třetí dávky, tzv. boosteru: „Předběžná data ukazují, že třetí (posilovací) dávka podaná 6 měsíců po druhé dávce má konzistentní profil snášenlivosti,“ uvádí zpráva výrobců. Už dvě dávky podle nich mají dobré neutralizační vlastnosti vůči delta variantě, a třetí dávky by tyto vlastnosti měla posílit. Jak, to ukáží výsledky dalších testů.

Očkování dá mému imunitnímu systému trénink a náskok. Chrání mne jako jednotlivce. A čím více lidí bude očkovaných, tím lépe jsme ochráněni i všichni, kteří spolu na pomyslném raftu jedeme.

„Ať si dají záchrannou vestu jen ostatní. Já to risknu. Tím, že nemám nasazenou záchrannou vestu, nikoho neomezuji.“

  • Zní to rozumně… Ale když se raft převrhne, lidé bez záchranné vesty ohrožují sebe i jiné. Nenechají vás přece utopit, i když teď říkáte, že to risknete. A to pak všechny kolem stojí hodně sil.

„Tak si nasaďte ty vaše vesty a jeďte si. Já nikam nepojedu, a tím pádem vestu nepotřebuji.“

  • Kéž by to šlo. Jenže tady se naše metafora rozpadá. Účast na sjezdu řeky bohužel není dobrovolná. Na raftu jedeme všichni.

Samozřejmě by vám neměla k rozhodnutí stačit nějaká metafora, kterou si vymyslel vědecký novinář. Buďte skeptičtí. Skutečně skeptičtí. Rozhodujte se podle reálných dat. Pro mne bylo klíčové si uvědomit, že si nevybírám mezi vakcínou a ničím.

Vybírám si, do které skupiny se zařadím. Do skupiny očkovaných, nebo do skupiny neočkovaných. Na každou z těch skupin příští vlna covidu dopadne o dost jinak. A čím více bude neočkovaných, tím větší ta příští vlna bude.

Vakcína je účinné preventivní opatření. Následně – po propuknutí nemoci  – už ji použít nelze. „Lidé, které s těžkým covidem intubuji, mne prosí, abych jim dala vakcínu,“ uvedla pro americký deník doktorka Brytney Cobiová z Alabamy. „A já je držím za ruku a říkám jim, je mi líto, na to už je teď pozdě.“

Většina lidí nepotřebuje záchranou vestu. Ale ti, kteří ji nakonec potřebují, jsou opravdu rádi, že ji mají na sobě. Netušili předem, že zrovna jim přijde až tolik vhod. A že jim třeba zachrání život.

Reklama

Doporučované