Hlavní obsah

Jak předejít další „Bečvě“? Zpřísněte limity, vyzývají ekologové i část poslanců

Foto: Tomáš Svoboda

Kyanidy v Bečvě zahubily desítky tun ryb, viník zůstává neznámý.

Reklama

8. 11. 2020 18:08

Zářijová havárie v Bečvě, do níž vytekl kyanid, zabila více než 40 tun ryb. Ekologové i starostové zasažených obcí volají po změnách evidence při nakládání s nebezpečnými chemikáliemi.

Článek

Nepřehledné registry, příliš mnoho databází. A když do řeky vytečou desítky kilogramů jedovatých kyanidů, starostové, úředníci ani policisté nemají potřebné údaje, kde možného viníka hledat.

To je další důsledek nejasného vyšetřování ekologické havárie v Bečvě.

Ani padesát dní po katastrofě kriminalisté nemají jasno v tom, kdo desítky kilogramů jedovatých kyanidů do řeky vypustil. Zároveň však ani není zřejmé, které konkrétní firmy ve Zlínském kraji s kyanidy nakládají a případně je vypouštějí do vody. Ekologové i část politiků volají po zpřísnění ohlašovacích limitů pro nebezpečné chemické látky a přehlednější informace. „Chceme, aby konkrétní data byla veřejně dostupná, a to především všem orgánům veřejné správy, které likvidují škody při různých haváriích,“ uvedl Jindřich Petrlík z neziskové organizace Arnika.

Po katastrofě si starostové dotčených měst a obcí stěžovali, že ohledně jedů nemají dost informací. „Starostové nebo lidé z krizového řízení mají disponovat seznamem firem, které pracují s nebezpečnými látkami, s jakými a v jakém množství,“ řekl například starosta Valašského Meziříčí Robert Stržínek (ANO).

Arnika prostřednictvím sněmovního výboru pro životní prostředí ve středu vyzvala poslance, aby v zákonech zpřísnili limity. Podle současných norem mohou společnosti vypouštět do řek až padesát kilogramů kyanidů ročně, aniž by to musely hlásit. „Evidence látek musí být přísnější a registr přehlednější. Navíc pitná voda je čím dál vzácnější, musíme více dbát na její ochranu,“ uvedla šéfka sněmovního výboru Dana Balcarová (Piráti).

Limit vychází z mezinárodní úmluvy a je zavedený v Evropském registru úniku a přenosu znečišťujících látek. Se stejným limitem pracuje také český Integrovaný registr znečišťovatelů. Podle ekologů může být mnohem přísnější. „Už i evropský registr tyto limity přehodnocuje,“ uvedl Petrlík.

Jako jediný znečišťovatel na Vsetínsku, který roční limit překračuje, je společnost Deza. Chemička, spadající pod koncern Agrofert ve svěřenském fondu premiéra Andreje Babiše, jakýkoli podíl na havárii opakovaně odmítá.

Podle registru z jejích provozů loni uniklo do vody přes devadesát kilogramů kyanidů. „Je to zákonná norma. Neevidujeme žádnou mimořádnou událost nebo havárii, která by ovlivnila složení vypouštěných odpadních vod z Dezy. Veškeré odpadní vody jdou z Dezy výhradně přes novou biologickou čističku odpadních vod,“ uvedl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

+5

Jak zjistily Seznam Zprávy, s kyanidy v menších množstvích - alespoň oficiálně - nakládají další desítky firem ve Zlínském kraji. Podle zákona o prevenci závažných havárií musejí hlásit krajským úřadům, že splňují prevenci při nakládání s nebezpečnými látkami. „Zákon ale neřeší, že by firmy měly povinnost hlásit kyanidy. Ty jsou také v různých sloučeninách,“ uvedla mluvčí Zlínského kraje Adéla Kousalová.

Pokud firmy s nebezpečnými látkami v provozech nakládají, ale nedosahují zákonných limitů, musejí krajskému úřadu doručit takzvaný protokol o nezařazení. „Takový dokument v této lokalitě předalo 25 firem. Nelze zjistit, že jejich směsi obsahují kyanidy nebo neobsahují. Většinou jde o obchodní názvy směsí,“ uvedla Kousalová.

Úřady si však kompetence vykládají nejasně. Podle České inspekce životního prostředí právě dotyčný krajský úřad má právo nakládání s jedy ovlivňovat, a dokonce zpřísňovat. „V integrovaných povoleních, která vydávají krajské úřady, jsou mimo jiné uvedené maximální kapacity nádrží, skladů a podobně. Dále do nich mohou být zahrnuté i požadavky na preventivní opatření a dohled, včetně monitoringu stavu půdy a podzemních vod v místě provozu zařízení, například kvůli detekci úniků nebezpečných látek. Krajský úřad má možnost nastavovat individuálně zpřísněné požadavky,“ uvedla mluvčí inspekce Radka Nastoupilová.

Krajský úřad ale není zodpovědný za kontroly fabrik, ty naopak spadají do kompetencí krajských hygienických stanic nebo inspekce životního prostředí.

Seznam Zprávy oslovily české firmy, které s jedy nakládají. Podle nich jsou kontroly úřadů velmi individuální a také záleží na zodpovědnosti dané společnosti. „Pokud je firma větší, nemůže si od kontrol oddechnout. Sám nerozumím tomu, jak se něco takového mohlo stát,“ řekl Radim Spisar ze společnosti Kayaku.

Firma ze Zlínského kraje vyrábí pyrotechniku, manipuluje s nebezpečnými plastovými odpady. Její zástupci zároveň upozorňují, že všechny kontroly nejsou povinné. „Firma si na sebe musí uplést bič a říct, že chce být certifikovaná speciálními normami, ale není to předepsané nikde. I zákazníky to zajímá. Nechtějí brát od firmy, která špiní životní prostředí,“ řekl Spisar.

Připomněl například mezinárodní normu ISO 14001. „Pokud je firma zodpovědná vůči životnímu prostředí, má tuto certifikaci. Máme oddělení ekologického managementu, kde monitorují veškeré naše odpady. Je to součást každoročního pravidelného auditu, kdy přijde nezávislá firma, která všechno kontroluje,“ uvedl Spisar s tím, že ve firmě bývá dalších pět až šest interních auditů za rok.

O certifikaci a kontroly se starají nezávislí auditoři. „Certifikát máme asi deset let. Za tu dobu jsme vystřídali více firem. Pokud máte jedinou, mohou vznikat nežádoucí konexe,“ dodal Spisar.

Chrudimská společnost Penta chemicals pracuje s několika tisíci nebezpečných chemikálií. Vodu by mohlo ohrozit 1500 z nich. „Ale všechny odpady u nás zachycujeme a likvidujeme v souladu s naším ekologickým plánem,“ uvedl jednatel Petr Švec.

Podle něj na ně dohlíží dvacet různých kontrolorů. „Každá firma má vypracovaný havarijní plán v případě úniku škodlivých látek do vody, ovzduší i jinam a podle toho chodí kontroly. K tomu se všechny dotčené orgány vyjadřují. Ke každému plánu činnosti na další období. Taková katastrofa je vždycky jen lidská chyba,“ doplnil Švec.

Deza tvrdí, že ji jen letos inspekce životního prostředí prověřila pětkrát. „Pět místních šetření ČIŽP bylo zaměřených na prevenci závažných havárií, plnění závazných podmínek provozování, nakládání s odpady, na integrovaný registr znečišťování a na pachovou zátěž,“ uvedl Hanzelka.

Naopak Balcarová, která dříve pracovala na inspekci životního prostředí, tvrdí, že současné kontroly nejsou dostatečné. „Inspekční činnost bývala mnohem silnější, i s tvrdšími postihy. Od nějaké doby je tohle spíš výjimečné,“ zdůraznila. Kritici inspekci vyčítají, že je pod resortem životního prostředí zpolitizovaná. Ministr Richard Brabec (ANO) to považuje za nesmysl.

Nad vyšetřováním tragédie ční řada otazníků. Nerozptýlil je Brabec ani inspekce životního prostředí. Vzhledem k policejnímu vyšetřování nechtějí přidávat žádné podrobnosti.

Podle Balcarové ministerstvo a inspekce „motají“ řízení prací s prošetřením příčin. Kritizuje, že resort neuvedl, jak konkrétně zásah ze strany úřadů vypadal. „S takovým přístupem pana ministra a šéfa inspekce se věci nepohnou,“ řekla Balcarová.

Jak už Seznam Zprávy informovaly, starostové volají po dalších legislativních změnách. „Vidím docela velkou díru ve vodním zákoně, který ne zcela přesně určuje, jak v případě takové havárie postupovat. Víme, co dělat při požáru nebo povodni, ale ne při takové katastrofě. Mělo by přijít zpřesnění,“ uvedl Stržínek. Několik dní po havárii se pozastavil nad tím, že nebylo jasné, kdo likvidaci havárie, zasahující do dvou krajů, velí.

Třeba obyvatelé Valašského Meziříčí se o kyanidové hrozbě od úřadů dozvěděli až čtyři dny po kontaminaci. „Ministerstvo životního prostředí, jako vykonavatel vrchního státního dozoru v oblasti ochrany vod, bezprostřední postupy jednotlivých institucí v tomto případě prověří,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí resortu Petra Roubíčková.

Poslanci z výboru životního prostředí také stojí o projednání Bečvy ve Sněmovně. „Ale není to prosazené jako pevný bod. A popravdě řečeno, pochybuji, že se to podaří,“ dodala Balcarová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované