Hlavní obsah

Jak se hlídají dotace pro Agrofert? U ministrů za ANO platí měkčí pravidla

Foto: vláda.cz

Metodické pokyny při schvalování evropských dotací má na starosti ministerstvo pro místní rozvoj v čele s Klárou Dostálovou.

Reklama

10. 5. 9:29

Ministerstvo pro místní rozvoj nevydalo přesnou metodiku k ověřování střetu zájmů u svěřenských fondů. Důsledkem je, že úřady vedené ministry za hnutí ANO bývají při hodnocení dotací pro Agrofert benevolentnější.

Článek

Když ministerští úředníci hodnotí žádosti o dotace z Evropské unie, musejí postupovat podle předepsaných metodických pokynů. Týká se to i posuzování možného střetu zájmů, tedy problému, se kterým se potýká premiér Andrej Babiš a skupina Agrofert.

Podle auditorů Evropské komise Babiš nepřestal Agrofert ovládat, ani když tento holding před čtyřmi lety převedl do svěřenských fondů.

Česko sice závěry auditu zpochybňuje a dokázalo v několika konkrétních případech Brusel přesvědčit. Současně se však zavázalo, že vyhoví doporučením, která z auditu vyplývají. K těmto závazkům patří i pečlivější prověřování střetu zájmů u svěřenských fondů.

Pod tlakem z Bruselu dostali úředníci podrobnější pokyny. Stále však platí, že mohou střet zájmů v určitých svěřenských fondech vyhodnotit různě.

Důsledkem je, že na některých ministerstvech jsou k Agrofertu shovívavější.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, jejíž úřad má na starosti nastavení pravidel při rozdělování fondů, vydala před loňskými Vánoci nové „Metodické stanovisko“ k prověřování svěřenských fondů, určené pro všechny operační programy. Konkrétní postup, jak vyhodnotit střet zájmů u svěřenských fondů, však v tomto materiálu nepopsala a nechala jej na jednotlivých tzv. řídicích orgánech, tedy na ministerských úřednících, kteří o evropských fondech rozhodují.

Metodické stanovisko sice předepisuje, že si úředníci mají od svěřenského fondu vyžádat jeho statut a případně i další informace, které pak ověří v evidenci. Pokyny se však nezmiňují o důležité věci – že je třeba prověřit jmenovité obsazení pozic v těchto fondech, aby se určilo, zda fondy, a tím pádem i jimi spravované firmy neovládá veřejný činitel.

Například ve svěřenských fondech, do kterých Babiš převedl akcie Agrofertu, je premiér zakladatelem a zároveň obmyšleným, tedy tím, kdo má mít z fondů prospěch. Spolu s faktem, že má Babiš zcela pod kontrolou také jmenování řídicích a dozorčích postů ve fondech (správci a protektoři), to podle Evropské komise dokazuje, že šéf hnutí ANO Agrofert stále ovládá.

Pokyny ministryně Dostálové však k podrobnější analýze skutečného vlastníka u svěřenských fondů nevybízejí.

„V případě, že řídicí orgán dojde k závěru o nepřípustnosti dotace podle § 4c zákona o střetu zájmů, je žádost vyloučena z dalšího schvalovacího procesu,“ zní důležitá věta v závěru stanoviska. Hodnocení je tak ponecháno na úsudku řídicích orgánů, tedy jednotlivých úřadů.

Co zakazuje zákon o střetu zájmů

„Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.“

(Zákon o střetu zájmů, § 4c)

V důsledku toho si řídicí orgány vykládají konkrétní postup různě.

Příznačné je, že přísnější pravidla směrem k Agrofertu zpravidla uplatňují ty úřady, které nevedou zástupci hnutí ANO. Naopak ministerstva v čele s Babišovými lidmi jsou vůči firmám holdingu shovívavější.

Kupříkladu pražský magistrát, který spravuje Operační program Praha - pól růstu, podrobně definuje, jak určovat skutečného majitele svěřenských fondů.

„Skutečným majitelem se rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti,“ uvádí se v metodice programu.

Podle rozpisu pak do této kategorie spadá zakladatel, svěřenský správce i obmyšlený fondu. To znamená, že Agrofert prakticky nemá v Praze šanci na žádné dotace.

Podobně pečlivé je také ministerstvo práce a sociálních věcí, které vede sociální demokratka Jana Maláčová. Od května loňského roku má v pravidlech k Operačnímu programu Zaměstnanost uvedeno, že omezení zákona o střetu zájmů vztahuje podobně jako hlavní město i na zakladatele, správce i obmyšlené svěřenských fondů.

Naproti tomu ministerstvo průmyslu a obchodu, které má v kompetenci Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), obdobnou „hráz“ proti Agrofertu nemá. Právě program OPPIK přitom dopadl u auditorů Evropské komise při kontrole střetu zájmů nejhůř.

Modelovým příkladem váhavého přístupu ministerstva vedeného Karlem Havlíčkem (za ANO) je vleklý spor o dotaci pro společnost Primagra, jednu z dceřiných firem Agrofertu. Ministerstvo sice kvůli unijnímu auditu zastavilo schvalovací proces, oprávněnost dotace ale nezpochybnilo.

Nakonec zamítlo dotaci vyplatit až na podnět soudu, a to ještě s několikaměsíčním zpožděním po stanovené lhůtě. Jako důvod přitom neuvedlo střet zájmů, ale technický fakt, že kvůli závěrům auditu na dotaci chybí finanční zdroje.

Podle analýzy českého Auditního orgánu, který spolupracuje s Evropskou komisí, je ministerstvo průmyslu u prověřování střetu zájmů liknavé. Kontroloři upozornili na to, že seznam ministerstva s výčtem veřejných funkcionářů, kterých se týká střet zájmů, původně nezahrnoval Andreje Babiše nebo že Havlíčkovo ministerstvo nevylučuje firmy z Agrofertu ze schvalovacího procesu o dotacích.

Podobně ke svěřenským fondům přistupuje také ministerstvo životního prostředí v čele s Richardem Brabcem. Podřízený Státní fond životního prostředí do svých pravidel převzal výše uvedenou pasáž od ministryně pro místní rozvoj Dostálové a podrobněji je v této pasáži nerozvinul.

Kde se rozdělují dotace?

Řídicí orgány a operační programy (OP), které řešil audit Evropské komise o střetu zájmů:

Ministerstvo průmyslu a obchodu (Agentura pro podnikání a investice) – OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Ministerstvo práce a sociálních věcí – OP Zaměstnanost

Ministerstvo životního prostředí (Státní fond životního prostředí) – OP Životní prostředí

Hlavní město Praha – OP Praha - pól růstu (dříve OP Praha - Adaptabilita)

Pozn.: Vybrané Operační programy z tzv. Programového období EU 2014–2020. Audit zahrnoval některé operační programy i z předchozího období. Dodržování pravidel o střetu zájmů u zemědělských dotací v Česku řeší EK v samostatném auditu.

Na dotaz Seznam Zpráv, proč se kontrola personálního obsazení svěřenského fondu jednoduše nepředepsala pro všechny operační programy, odpovědělo ministerstvo pro místní rozvoj argumentem, že svěřenský fond může mít podle zákona různé formy a charakteristiky.

„Vždy záleží na konkrétní úpravě daného fondu a obsahu dokumentů, které jej definují. Proto musí být každý případ posuzován individuálně,“ uvedl Vilém Frček z tiskového odboru ministerstva.

Podle unijních zásad by přitom metodika při rozdělování dotací měla být jednotná. Samo ministerstvo pro místní rozvoj na svých stránkách o evropských fondech upozorňuje na tzv. Koncepci jednotného metodického prostředí. Ta vznikla právě kvůli vyšší transparentnosti pravidel a zmiňuje i předcházení střetu zájmů.

Že úředníci jednotná pravidla potřebují, dokazují i jejich otázky, které vznášejí v souvislosti s auditem Evropské komise. Když se však obracejí na ministerstvo pro místní rozvoj, které zastřešuje nakládání s evropskými fondy, nedostává se jim vždy odpovědi.

„Z reakce Ministerstva pro místní rozvoj – Národního orgánu pro koordinaci je zřejmé, že buď neví, nebo nechce mít na danou problematiku názor,“ postěžovalo si ministerstvo průmyslu v odpovědi pro kontrolory z Auditního orgánu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované