Hlavní obsah

„Jak se máte? Strašně!” Češi slaví výročí návratu svobody v obvyklém rozpoložení

Foto: Seznam.cz

Nespokojenost, ilustrační snímek.

13. 11. 2019 8:00

Před třiceti lety volali Češi na náměstích po návratu svobody. Naději však brzy vystřídala katastrofa: Čechům se vrátila svoboda.

Článek

Ačkoliv Češi už třicet let prožívají nejsvobodnější, nejbezpečnější a nejbohatší období svých dějin, pohled do dobového tisku napovídá, že se s tím rozhodně nehodlají smířit a že jsou každý rok u příležitosti 17. listopadu připraveni vyjádřit veškeré své momentální pocity, v nichž se na prvních příčkách střídá nespokojenost, absolutní nespokojenost a naprosté znechucení.

1990: Všeobecná frustrace z „ukradené revoluce“ a nedostatečného naplnění ideálů listopadu 1989, pociťovaná především protagonisty listopadu 1989.

1991: Všeobecná frustrace z neschopnosti politických reprezentací domluvit se na osudu společného státu Čechů a Slováků a učinit jasné rozhodnutí.

1992: Všeobecný smutek po jasném rozhodnutí politických reprezentací domluvit se na rozpadu společného státu Čechů a Slováků.

1993: Vzrůstající frustrace, že se ještě nemáme jako v Rakousku.

1994: Vzrůstající frustrace, že už máme některé problémy a ceny jako v Rakousku.

1995: Stoupající frustrace z faktu, že Češi už dva roky za sebou nepřivezli medaili z mistrovství světa v hokeji.

1996: Panující frustrace ze skutečnosti, že jsme si sami zvolili menšinovou vládu, i když Češi vyhráli hokej a málem i fotbal.

1997: Všeobecná frustrace z absolutně nepřehledné politické nestability.

1998: Stoupající frustrace z absolutně přehledné politické stability.

1999: Velká oslava desátého výročí pádu totalitního režimu a příchodu svobody, provázená masovými demonstracemi požadujícími odstoupení všech politiků zvolených ve svobodných volbách a podporovanými politiky zvolenými ve stejných volbách.

2000: Všeobecná frustrace vyplývající ze všeobecné frustrace.

2001: Vzrůstající únava z období politické stability a sílící volání po návratu politické soutěže pravice a levice.

2002: Počínající frustrace z období slabé vlády levice soupeřící s neschopnou pravicí.

2003: Všeobecná frustrace ze slabé vlády levice a volání po změně vyjádřené zvolením nového prezidenta republiky spoluzodpovědného za veškerou předchozí frustraci.

2004: Rostoucí frustrace ze změny vlády ze slabé na superslabou a stále silnější volání po silném premiérovi.

2005: Vzrůstající odpor k novému silnému premiérovi.

2006: Všeobecné znechucení nad faktem, že ani téměř půl roku po volbách nemáme vůbec žádnou vládu.

2007: Vzrůstající znechucení z faktu, že už zase nějakou vládu máme.

2008: Všeobecná nejistota, jak dlouho ještě budeme mít nějakou vládu.

2009: Velká oslava dvacátého výročí pádu totalitního režimu a příchodu svobody. Rekordní důvěra obyvatelstva v premiéra, který byl v roce 1989 členem KSČ a v jeho vládu, která nevzešla z žádných voleb.

2010: Vzrůstající frustrace z faktu, že silná vláda vzešlá ze svobodných voleb dodržuje své programové prohlášení.

2011: Všeobecná frustrace ze skutečnosti, že silná vláda nedodržuje své programové prohlášení, všude se krade, nikdo není zatčen ani odsouzen.

2012: Absolutní frustrace, že slabá vláda dodržuje své programové prohlášení, všude se krade, a ještě ke všemu jsou za to politici zatýkáni a souzeni.

2013: Všeobecná frustrace z pádu rekordně nepopulární vlády a z předchozích 24 let, v nichž zbohatli jen bezskrupulózní podvodníci, na níž voliči reagují nečekanou podporou druhému nejbohatšímu Čechovi a do funkce prezidenta vybírají jednu z hlavních postav uplynulých 24 let.

2014: Oslava čtvrtstoletí svobody provázená házením vajec na svobodně zvoleného prezidenta vzešlého z přímé volby, kterou si v uplynulých pětadvaceti letech přála většina obyvatelstva.

2015: Všeobecné obavy z migrační vlny, která k nám navíc vůbec nepřišla, za což plně odpovídají „vítačská” média.

Lehká nervozita fanoušků Sparty.

2016: Rostoucí obavy z ohlášeného příchodu čínských investic, v jejichž důsledku se může zásadně změnit zahraničně politická orientace země.

Vzrůstající nervozita fanoušků Sparty.

2017: Hluboká nespokojenost s faktem, že žádné čínské investice nepřišly, v čehož důsledku se přesto zásadně mění zahraničně politická orientace země.

Zoufalství fanoušků Sparty.

2018: Rostoucí nespokojenost z faktu, že se sice lidé mají nejlépe v historii země, ale jak dlouho to asi tak může trvat?!

Hysterie fanoušků Sparty.

2019: Listopad byl podvod a plánoval ho Soros.

Havel se domluvil s komunisty.

Klaus rozdělil Československo.

Všechno se rozkradlo, jen Agrofert spadl z nebe.

Nemáme pořádné dálnice a železnice, protože je zablokovali ekoteroristi, což je nejlépe poznat na tempu rekonstrukce dálnice D1.

Dotace jsou zlo: Evropská unie nám v nich dává tolik peněz, že se nemůžete divit, že se rozkradou, ale Čapí hnízdo bylo v pořádku, protože to jsou stejně naše peníze.

Demonstranti na náměstích volají po odstoupení vlády a vypsání nových voleb, které by vyhráli znovu politici, proti nimž lidé na náměstích protestují.

Česká televize lže.

Všechno řídí Soros.

Fanouškům Sparty je už všechno jedno a patří tak k nejspokojenějším obyvatelům země.

První verze tohoto textu vyšla v listopadu 2012 v Hospodářských novinách.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené