Hlavní obsah

Jaká jsou hlavní témata britských voleb a co na ně tři nejsilnější strany?

Foto: Profimedia.cz

Lídr labouristů Jeremy Corbyn v debatním souboji se současným premiérem a šéfem konzervativců Borisem Johnsonem.

Reklama

7. 12. 2019 20:31

Velkou Británií zmítají kromě vánočních příprav naplno i kampaně, jejichž osud se naplní už ve čtvrtek v předčasných parlamentních volbách. Je libo internet zdarma, 50 tisíc zdravotních sester navíc nebo záchrana volného pohybu osob po EU? Slibů je nepřeberně.

Článek

Ať už Britové v nejpalčivějších otázkách letošních voleb (od zdravotnictví po imigraci) preferují kteroukoli možnost, o všem nejspíš rozhodne jejich postoj k odchodu Británie z Evropské unie. Řešení, která tři nejsilnější politické strany v britském rybníčku nabízejí, se totiž zásadně rozcházejí. Co tedy Konzervativní strana, Labouristická strana a Liberálně demokratická strana slibují?

Konzervativci: V čele s premiérem Borisem Johnsonem chtějí z Evropské unie odejít, respektive ratifikovat rozvodovou dohodu z října na konci ledna příštího roku. Slibují vyjednání dohody o volném obchodu do konce roku 2020. A do třech let i pokrytí osmdesáti procent britského trhu smlouvami o volném obchodu, napsal zpravodajský server Bloomberg.

Labouristé: Chtějí s EU vyjednat novou smlouvu, která by zajistila Velké Británii místo v celní unii i evropském jednotném trhu. Labouristé ale v brexit tak úplně nevěří, chtějí dát Britům šanci o odchodu z Evropské unie znovu rozhodnout v dalším referendu , a to se znalostí všech informací, kterých za poslední tři roky nabyli. Lídr Jeremy Corbyn slíbil, že v tomto případě by zůstal nestranný.

Liberální demokraté: Liberální demokraté jsou otevřeně proti brexitu – chtějí ho zastavit stažením článku 50, který umožňuje členům EU z unie odejít. Sama unie už dříve Británii toto řešení nabídla s tím, že ke zrušení brexitu by došlo jednostranně. I kdyby se nedostali do vlády, budou i nadále bojovat za druhé referendum. A pokud by se jim podařilo zabránit brexitu, chtějí 50 miliard, které by na odchodu z EU ušetřili, utratit za veřejné služby a potírání nerovnosti na různých úrovních společnosti.

Jaká je realita: Podle říjnového průzkumu, který zveřejnil server Politico, Britové chtějí z Evropské unie odejít. A naplnit tak referendum z roku 2016, v němž necelých 52 procent hlasujících zvolilo možnost brexitu. Kritici říkají, že odchod z EU na konci ledna by byl jen začátek – a dosažení dohody o volném obchodu je nereálné.

Konzervativci: Zajistit o 50 tisíc zdravotních sester víc (nově vzdělaných, najatých ze zahraničí i tím, že sáhnou po lidech z řad současného zdravotnického personálu) – to je hlavní plán konzervativců v otázce zdravotnictví. Chtějí se vrátit k modelu příspěvků za zácvik. Dalších 2,7 miliard liber chtějí konzervativci investovat do výstavby nových nemocnic. A slibují, že miliardu liber vyhradí i pro komunální úřady, aby se mohly vypořádat s rostoucími nároky na sociální péči.

Labouristé: Chtějí navýšit výdaje za zdravotnictví na zhruba 4,3 % z celkového rozpočtu na rok. Plánují se také zaměřit na to, aby byla léčba duševních onemocnění vnímána stejně jako těch fyzických – v tomto ohledu chce strana investovat ročně 1,6 miliardy liber navíc. Zdarma chtějí labouristé nabídnout prohlídky u zubaře a léky na předpis, stejně tak i sociální péči pro seniory.

Liberální demokraté: I liberální demokraté mají plán povýšit psychické nemoci na úroveň tělesných – a léčit je se stejnou urgencí. Vedle fiskálního rozpočtu by také rádi zavedli rozpočet blahobytu a do roku 2025 navýšili počet rodinných lékařů. A to vhodným zácvikem zdravotních sester, fyzioterapeutů i farmaceutů.

Jaká je realita: Jen zubní prohlídky zdarma by Velkou Británii vyšly na 450 milionů ročně. Národní zdravotní službu (NHS) sužuje podle serveru The Guardian nedostatek zdravotnického personálu jako takového, napříč jednotlivými profesemi. Jde o zhruba 100 tisíc chybějících profesionálů. 50 tisíc nových zdravotních sester je plán s nejasnými obrysy – Konzervativci pro něj ve svém programu vyhradili 879 milionů liber, což by znamenalo roční plat zhruba 17 600 liber pro každou novou sestru. V současnosti je ale počáteční plat pro tuto pozici 23 000 liber.

Konzervativci: S ohledem na volnější fiskální pravidla si konzervativci chtějí vzít půjčku a investovat do infrastruktury s tím, že do roku 2021 chtějí navýšit výdaje ve všech odvětvích o necelých 14 miliard liber. Slibují, že daně z příjmů ani přidané hodnoty a pojištění neporostou. Chtějí i navýšit strop pro příspěvky na národní pojištění z 8628 liber na 9500 liber, a to hned v prvním vládním rozpočtu.

Labouristé: Labouristé plánují znárodnit služby jako jsou dráhy, pošta, voda, výroba energie. Chtějí převést telekomunikační společnost BT Group PLc’s Openreach do veřejného vlastnictví a zajistit tak univerzální širokopásmové připojení k internetu zdarma. Zdanit nadnárodní společnosti se sídlem v Británii. A to podle jejich výdělku, pracovní síly i činnosti v zemi. A ještě vyšší daňová sazba by čekala i pět procent nejbohatších Britů.

Liberální demokraté: Liberálně demokratická strana chce zvýšit daně o jedno procento, z něhož by chtěla dotovat příspěvky do zdravotnictví a sociální péče. Slibují investici 130 miliard liber do infrastruktury včetně energií, transportu a škol. A plánují snížit korporátní daň z 20 na 19 procent a zahýbat i s daní z podnikání (tedy využívání podnikatelských prostor), kterou by chtěli nahradit daní z komerčního provozu nemovitosti podle její hodnoty.

Jaká je realita: Paul Johnson z Mezinárodního fiskálního institutu k plánu konzervativců i labouristů řekl, že ani jeden z nich není důvěryhodný. Podle něj nemají voliči moc na výběr – buď zvolí Konzervativní stranu, která své sliby nesplní a bude si muset půjčovat a platit víc, než původně tvrdila, nebo sáhnou po radikálních plánech Labouristické a Liberálně demokratické strany, jejichž cíle nejsou v britském parlamentu dosažitelné.

Konzervativci: Slibují uhlíkovou neutralitu do roku 2050. A investici 6,3 miliard liber do oblasti energetické účinnosti, čímž by snížili výdaje v milionech domácností. Konzervativní strana plánuje také zakázat export plastického odpadu mimo země OECD, a snížit tak zamoření oceánu. Chtěla by ustavit nezávislou Kancelář pro ochranu životního prostředí a stanovit si konkrétní právní cíle, například pro kvalitu ovzduší.

Labouristé: Představili investiční program Green Transformation Fund v hodnotě 250 miliard liber, který se soustředí na obnovitelnou a nízkouhlíkovou energetiku a dopravu, biodiverzitu a obnovu životního prostředí. Do roku 2030 by chtěli zajistit, aby necelých 90 procent elektřiny a 50 procent tepla pocházelo z obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů. Stejný deadline si určili i pro prodej stoprocentně elektrických vozidel. A do výpočtu britských emisí chtějí labouristé započítat i dovoz.

Libdem: Do roku 2030 by se podle nich mělo vyrábět 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tábor „libdem” by také chtěl investovat víc než šest miliard liber ročně do izolace domů a topení s nulovými uhlíkovými emisemi, a to do roku 2023. Zakázal by i štěpení zemního plynu a požadovali by, aby se penzijní fondy v investičních portfoliích shodovaly s Pařížskou klimatickou dohodou .

Jaká je realita: Britská BBC označila podzimní kampaně za nejzelenější vůbec. Britská konzervativní vláda v současnosti investuje do boje s klimatickými změnami zhruba 17 miliard liber a neziskové organizace na ni vyvíjejí tlak, aby tyto výdaje navýšila, zejména pokud chce mít uhlíkově neutrální zemi do roku 2050. Podle průzkumu společnosti YouGov ze začátku listopadu ale Britové volají po bližším cíli – uhlíkovou neutralitu chtějí do roku 2030.

Konzervativci: Pro doktory a zdravotní sestry, kteří dostali nabídku práce v rámci NHS, plánují přednostní víza se sníženou cenou. Přistěhovalci z Evropské unie by podle konzervativců dosáhli na příspěvky na dítě, bydlení nebo pro nezaměstnané až po pěti letech. A systém pro přijímání cizinců by chtěli změnit na bodový s prioritou přijímat zkušenou pracovní sílu.

Labouristé: Výchozím bodem pro labouristy je brexit – chtějí chránit práva Britů i občanů zemí EU. Imigrační systém v jejich podání je založený na lidských právech, má za cíl zmenšit nedostatek pracovní síly ve veřejných službách. A nakonec, labouristická strana chce ukončit deportaci jednotlivých členů rodiny a zrušit požadavky na minimální příjem, které rodinné příslušníky rozdělují.

Liberální demokraté: Liberální demokraté chtějí „zachránit” volný pohyb osob po Evropské unii. Chtějí zavést „empatický” imigrační systém, který by ukončil politiku „nepřátelského prostředí”, jež vedla k porušování práv. Zrušit by se podle nich měl požadavek na minimální příjem v rámci partnerských a manželských víz.

Jaká je realita: Z části jde o otázku brexitu, zda se budou měnit pravidla ohledně volného pohybu osob z EU v Británii, nebo ne. Za poslední rok se do země přistěhovalo za účelem zde zůstat déle než rok přes 600 tisíc lidí, od referenda v roce 2016 má imigrace spíše klesající tendenci. V současné době mají lidé z EU ve Velké Británii nárok na příspěvky už po několika měsících od přistěhování.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené