Hlavní obsah

Chudoba, bydlení, nemocnice. Britové v předvolební debatě zdaleka neřešili jen brexit

Foto: Profimedia.cz

Brexit je výbušné téma, ale není jediné…

23. 11. 11:21

Boj o hlasy britských voličů pokračuje. V Británii se již podruhé debatovalo kvůli předčasným volbám. Tentokrát se televizní diskuze zúčastnili lídři konzervativců, labouristů, liberálních demokratů a Skotské národní strany. Každý z nich měl 30 minut na to přesvědčit Brity, že mají 12. prosince v předčasných volbách hlasovat právě pro ně. A ačkoli se z mediálního obrazu může zdát, že brexit je na ostrovech téma číslo jedna, debata byla mnohem širší.

Článek

Volebním kláním politiky provedla moderátorka zpravodajské stanice BBC Fiona Bruceová. Z publika, jehož složení reprezentovalo aktuální politické rozložení v Británii, padaly otázky na téma odchodu Británie z EU, druhého referenda o brexitu i o nezávislosti Skotska, stavu britské ekonomiky a systému zdravotnictví, školství, klimatických změnách, obrany státu nebo genderové vyváženosti.

Jeremy Corbyn (Labouristická strana)

Jako první odpovídal na otázky diváků předseda Labouristické strany Jeremy Corbyn. Hlavním tématem a zlomovým bodem byla otázka na jeho podporu případného druhého referenda o brexitu. „Jakožto předseda vlády, pokud jím v té době budu, zaujmu neutrální postoj, abych mohl věrohodně uskutečnit výsledek referenda,” prohlásil během debaty. Snažil se tak umlčet hlasy kritiků, kteří mu po předchozí debatě vyčítali, že nebyl schopen na tuto otázku odpovědět.

Opoziční konzervativci ihned na Twitteru reagovali sarkastickým tweetem.

Už od prvního politického předvolebního souboje, k němuž došlo v úterý, lídr labouristů slibuje, že pokud se po předvánočních volbách dostanou k moci, do tří měsíců upraví brexitovou dohodu tak, aby nasměrovala Británii k co nejtěsnějšímu budoucímu partnerství s EU, a po šesti měsících vyhlásí nové referendum. V něm by britští voliči vybírali mezi novou podobou brexitu a setrváním v Unii.

Lídr Labouristické strany odpovídal například i na otázky ohledně plánovaného zvyšování daně z příjmu, které jeho strana prosazuje. Publikum ujišťoval, že podle jeho plánu se daň zvýší pouze pěti procentům nejbohatších Britů.

Nicol Sturgeonová (Skotská národní strana)

Pro předsedkyni Skotské národní strany je klíčová otázka druhého skotského referenda o nezávislosti, o které dlouhodobě usiluje. Diváci ale reagovali otázkami ohledně skotského státního dluhu a také o případném postoji EU vůči přijetí Skotska jako nezávislého státu zpět do Unie.

„Pokud vyloučíme Londýn, Skotsko má stejný deficit jako zbylé části Velké Británie,” odpověděla Sturgeonová.

Se vstupem nezávislého Skotska zpátky do EU by podle jednoho z dotazujících mohlo mít problém například Španělsko, kde v současnosti projevuje separatistické tendence Katalánsko a dříve i Baskicko. Evropská unie ale podle předsedkyně SNP v roce 2014, kdy se konalo první referendum, neuvedla, jak by se v tomto případě zachovala, a ani Španělsko podle ní nikdy neřeklo, že by vstup nezávislého Skotska do Unie vetovalo.

Pro lídra labouristů Jeremyho Corbyna však toto téma není prioritou a jeho případná vláda by se jím nezabývala dříve než po dvou letech. Sturgeonová ale v reakci na Corbynovo prohlášení uvedla, že pokud chce být lídr labouristů premiérem, bude muset toto referendum podpořit.

Diváci jí rovněž vyčetli, že politici tehdy slibovali, že hlasování o nezávislosti bude „událostí, ke které dojde jednou za život”. Sturgeonová na to odpověděla, že okolnosti se změnily a že kdyby se Británie rozhodla setrvat v EU, nemusela by usilovat o další referendum o skotské nezávislosti. „Lidé mají právo měnit názory, to je demokracie,” prohlásila.

Sturgeonová také hned v začátku své části prohlásila, že politici podporující brexit hodně lhali. Publikum ji za to odměnilo potleskem.

Dalším tématem, na nějž se diváci předsedkyně SNP ptali, byla problematika drog a úmrtí s tím spojených. Podle slov dotazující se slečny, která prý sama momentálně podstupuje odvykací kúru, kvůli drogám umírá ve Skotsku třikrát více lidí než v Anglii. Podle Sturgeonové je potřeba s tím bojovat, protože ve své zemi nechce vidět lidi, kteří kvůli tomu umírají. Dotazující dívce dokonce nabídla osobní pomoc. „Pokud mi na sebe zanecháte kontakt, ráda vám pomohu,” nabídla se.

Jo Swinsonová (Liberálně demokratická strana)

Nejsilnějším prohlášením předsedkyně labouristů bylo, že je v případě usednutí do premiérského křesla připravená zrušit článek 50, tedy de facto vzít zpátky rozhodnutí o odchodu Británie z Evropské unie. Publikum ale s její dosavadní politickou činností a tedy i s kroky strany nebylo příliš spokojené.

Kritika se na Swinsonovou snesla především kvůli dřívější vládní koalici s konzervativci nebo kvůli prosazení zavedení takzvané „ložnicové daně”, na základě které musí obyvatelé pronajímaných bytů s jednou a více ložnicemi navíc platit vyšší daň.

Čelila též výtkám ze strany studentů ohledně vysokých poplatků za studium. Této kritice se ostatně nevyhnul ani současný premiér Boris Johnson. Předsedkyně liberálních demokratů se za to studentům omluvila. Publikum ji rovněž kritizovalo i za podporu těžby zemního plynu. Swinsonová ale následně prohlásila, že teď je už zásadně proti tomuto způsobu těžby. I nadále je ale podle svých slov pro zachování nukleárních zbraní. Žijeme prý v nebezpečném světě a zbraně si proto musíme nechat, i když jejich nejlepší využití je pro vyjednávání, uvedla.

„Pokud pustíte víc liberálních demokratů do sněmovny, budeme schopni zastavit brexit nadobro,” prohlásila také Swinsonová.

Boris Johnson (Konzervativní strana)

Jako poslední dostal slovo úřadující ministerský předseda Boris Johnson. Po příchodu do studia ho publikum přivítalo jak hlasitým potleskem, tak zároveň i nesouhlasným bučením. Celkově byla jeho půlhodina více emočně vypjatá než kterákoliv jiná část páteční předvolební debaty – velká část publika se téměř po každé otázce hlásila o slovo a několikrát musela rozbouřenou náladu v sále uklidňovat moderátorka pořadu.

Boris Johnson hovořil zejména o budoucnosti Británie po odchodu z EU. Brexitová dohoda je podle něj „připravená v troubě” a příští rok má být pro Británii rokem prosperity a růstu. Zopakoval také jeho často pronášené heslo „musíme dotáhnout brexit do konce”. Bez jeho dokončení prý britskou ekonomiku skutečně oživit nepůjde.

V reakci na vyjádření jeho hlavního soka Corbyna o neutrálním postoji k případnému dalšímu referendu Johnson prohlásil, že si nedovede představit, jak by Corbyn mohl vyjednat se zbytkem EU dohodu, když by k ní následně měl být „lhostejný”.

Pod tlakem se ocitl především v souvislosti s rozhodnutím nezveřejnit zprávu o možném ruském vlivu na britské volby. Otázku z publika, kdy se rozhodne zprávu publikovat, na poprvé ignoroval. Odpověděl na ni až později, když ji na něj znovu vykřikl jeden divák. „Neexistuje absolutně žádný důkaz, že by Rusko do voleb zasahovalo,” prohlásil Johnson. Dotazující se s ním chtěl dále hádat, situaci tak musela uklidnit moderátorka debaty.

„Čím přesvědčíte voliče mezi 18 a 25 lety, aby vám dali hlas?” zeptal se jeden z mladých diváků. Na tuto otázku Johnson vhodnou odpověď poněkud hledal, nakonec mu ale odpověděl, že pro mladé lidi postaví nové domy a byty. Strana jim prý zároveň pomůže sehnat práci a vysoký příjem.

„Johnsonův výkon bychom měli porovnat s tragickým projevem expremiérky Theresy Mayové z roku 2017. Johnson jednoduše lépe komunikuje a vede kampaň. Opozice možná bude mít co dělat, aby konzervativce dohnala,” míní Matthew Goodwin, profesor politologie z univerzity v Kentu.

Jedna z dotazujících se Johnsona zeptala, zda by přiznal, že se přičinil na rasistických náladách v zemi. Premiér na to odpověděl omluvou – nikdy prý nechtěl nikomu ublížit. Ve svých článcích prý naopak psal, že ženy mají nosit takové oblečení, jaké chtějí. V souvislosti s tímto tématem zároveň prohlásil, že konzervativci jsou jedinou stranou, která má nulovou toleranci pro islamofobii.

Boris Johnson slíbil, že zlepší stav britského zdravotnictví – zasadí se prý o výstavbu čtyřiceti nových nemocnic a o opravu dvaceti stávajících. Oproti loňskému roku má ostatně Británie podle premiérových slov o pět tisíc doktorů a o sedmnáct tisíc sester víc než loni. Zároveň uvedl, že jako starosta Londýna se zasadil o snížení rozdílů mezi chudými a bohatými. Chudoba bylo ostatně téma, kterého se dotkla alespoň jedna otázka u každého předsedy strany.

Stejně jako u projevu Corbyna reagovala Konzervativní strana, vyjádřit se na účet Johnsona neváhali naopak ani labouristé. Že šlo pouze o šest nemocnic, nikoliv čtyřicet, ostatně zaznívalo z publika i od moderátorky už v momentě, kdy o tomto tématu Johnson mluvil.

Doporučené