Hlavní obsah

Jakub Šlouf v knize nabízí rozhovor s vůdcem dělníků po 17. listopadu 1989

Foto: Getty Images

Ilustrační foto.

Reklama

14. 11. 11:41

Kniha Poslední kovák – první ministr přináší rozhovor Jakuba Šloufa s Petrem Millerem, vůdcem průmyslových dělníků po 17. listopadu 1989.

Článek

Vědecký pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů a Národního archivu v rozhovoru s Millerem pokrývá celé období jeho dosavadního života. Součástí knihy jsou dobové fotografie, mimo jiné ze soukromého archivu prvního polistopadového ministra práce a sociálních věcí. „Rozhovor je o tom, co se stalo jinak, než se dnes lidu obecně vypráví,“ podotkl ke knize Miller.

Na stránkách knihy Miller hovoří o své hokejové kariéře, rodinném zázemí i práci v ČKD, kde se podle jeho slov dělníci o politiku příliš nezajímali. Popisuje jak prožíval situaci během roku 1968 a následné normalizace, nabízí podrobnosti o svém vstupu do politiky po 17. listopadu 1989. V knize se čtenář dozví o jeho korektních vztazích s Václavem Havlem, konfliktech s Václavem Klausem i zklamání ze spolupráce s Milošem Zemanem.

Na listopadové události Miller nahlíží z pohledů dělníků. Popisuje, že jejich programem nebylo bourat politický režim, motivací k podpoře tehdejších protestů byl podle něho vztek kvůli užití zbytečné brutality při zásahu na Národní třídě a lhaní tehdejších médií. Realisticky popisuje i dopady ekonomické transformace a kuponové privatizace na začátku 90. let.

„Nikdo z těch lidí, kteří tehdy cinkali klíči na Václavském náměstí, necinkal proto, že by chtěl mít nižší mzdu, naopak všichni doufali ve vyšší životní úroveň. Ale pochopitelně se to všem nesplnilo. Každá revoluce má své vítěze a poražené. A velká část dělníků se bohužel vítězi nestala,“ uvádí v knize.

Miller patřil k nejpopulárnějším politikům prvních let postkomunistické éry. Do vysoké politiky se dostal z dělnické profese kováře v pražské ČKD. Šanci mu dala sametová revoluce v listopadu 1989, kdy se mimo jiné proslavil tím, že v době generální stávky zaměřené proti komunistickému režimu dovedl na Václavské náměstí dělníky z ČKD. Miller se stal jako kandidát Občanského fóra členem první polistopadové vlády Mariána Čalfy.

Vysokou politiku Miller, kterému komunistický režim neumožnil dokončit vysokou školu, opustil po volbách v roce 1992. V těch, po rozštěpení Občanského fóra, kandidoval za Občanské hnutí, které ve volbách propadlo. Později pracoval mimo jiné jako šéf personalistiky průmyslového impéria Chemapol Group nebo byl šéfem odboru lidských zdrojů ministerstva kultury. Nyní je předsedou Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin.

Jakub Šlouf působí od roku 2015 jako vědecký pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů a od roku 2018 též jako odborný archivář Národního archivu. Zabývá se zejména protesty obyvatelstva v podmínkách státně socialistických diktatur, dějinami průmyslového dělnictva a vývojem nižších organizačních složek komunistického hnutí. Mezi jeho knihy patří Nervová vlákna diktatury: Regionální elity a komunikace uvnitř KSČ v letech 1945-1956, Mimořádný lidový soud v Praze (1945–1948), Praha v červnu 1953 nebo Spřízněni měnou - Genealogie plzeňské revolty 1. června 1953.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované