Hlavní obsah

Šéf orchestru Němců odsunutých z Prahy: „Jdu pro zeleninu a ptají se mě na Šostakoviče“

„Hranice jsou v mapách, ale ne v kulturním a uměleckém myšlení lidí,“ říká Marcus Axt o Mé vlasti.Video: Tereza Willoughby

 

Reklama

Bamberská filharmonie zahájila hudební festival Pražské jaro společně s dirigentem Jakubem Hrůšou. A jejich podání Mé vlasti vyvolalo nekonečný potlesk vestoje. O krocích, které vedou k úspěchu, v rozhovoru mluvil ředitel filharmonie Marcus Axt.

Článek

Orchestr vytvořili z velké části němečtí hudebníci, kteří v roce 1946 přišli z Prahy v důsledku odsunu. „Nejde pouze o naši minulost. Jsme naopak hrdí na to, že jsme součástí evropské historie,“ říká ředitel Bamberské filharmonie.

„Je v nás trocha německé i české tradice, které reprezentují skladatelé jako Mahler, Dvořák, Smetana. Mluvili oběma jazyky a pobývali v místě, kde se mísily kultury, v Praze. Všechno tohle máme v naší DNA. Můžete to postřehnout, když orchestr posloucháte,“ dodává.

Orchestr se teď po 75 letech vrátil do Prahy. Přivezl s sebou i šéfdirigenta, kterým je už nějaký čas český dirigent Jakub Hrůša. S ním orchestr vstoupil do nové, moderní éry. „Je třeba používat všechny komunikační prostředky, sociální sítě, Instagram, abychom získali nové publikum. Není potřeba komunikovat s diváky, kteří už na naše koncerty chodí, protože ti už vědí, že jsme dobří,“ říká ředitel.

„Když chodím po Bamberku, jdu si třeba koupit jídlo na trh se zeleninou, vždycky potkám někoho, kdo se dá se mnou do řeči. Řekne mi třeba, že se mu moc líbil poslední koncert, ale abychom nehráli tolik Šostakoviče. Lidé v Bamberku se zajímají o hudbu a mluví o ní, koncert pro ně není jen společenská příležitost,“ popisuje, jak to vypadá, když se dlouhá tradice spojí se současným zájmem.

Rozhovor je součástí pořadu Kultura Terezy Willoughby, který vysíláme v premiéře každý pátek od 20 hodin na celoplošné Televizi Seznam. Anebo si jej můžete ze záznamu pustit v archivu.

Reklama

Související témata:

Doporučované