Hlavní obsah

Je to ostudné, říká lékař k boji Česka s covidem. A varuje před další vlnou

Foto: Profimedia.cz

Infektolog Ladislav Machala pracuje jako vedoucí AIDS centra na Bulovce a je profesorem na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Reklama

7. 2. 6:28

Koronavirus podle infektologa Ladislava Machaly řada Čechů podceňuje. Vinu na tom podle něj nese i vláda. „Stávající opatření navíc proti novým variantám viru stačit nebudou,“ říká. Může tak přijít další vlna.

Článek

Necelý rok poté, co byl v Česku zachycen první případ koronaviru, se tento týden nakazil pacient s pořadovým číslem jeden milion. Epidemie se navíc v těchto dnech dostává do další rizikové fáze. A situaci mohou ještě zhoršit nové varianty viru.

„Věřím, že by se mohlo rozvolnit, až budou proočkovány dva až tři miliony lidí. Bude to bohužel trvat dlouho. Obávám se, že budeme mít vakcínu, ale pokulhávat bude logistika,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy infektolog Ladislav Machala, vedoucí AIDS centra Fakulní nemocnice Bulovka a profesor z 3. lékařské fakulty.

Počet potvrzených případů covidu-19 v Česku tento týden přesáhl jeden milion. Trvalo to necelý rok. Jak to číslo vnímáte? Svědčí o tom, že virus vyhrává a my se mu jako společnost bránit neumíme?

Ano, vnímám to tak, že nad námi virus zatím vyhrává. Částečně to může být způsobeno tím, jak se k problému Češi staví. Jejich postoj ale ovlivňuje fakt, že vláda většinu kroků provádí nekoncepčně, pouze s výjimkou jarního lockdownu loni v březnu. Od veletočů kolem roušek přes debaty o jejich smyslu až po neuvážené a plané slibování. Mohl bych těch nekoncepčních záležitostí vyjmenovat opravdu mnoho. Tohle je každopádně výsledek. Například Německo má 82 milionů obyvatel, osmkrát víc než Česká republika. Celkově ale mají potvrzeno něco přes 2,25 milionu případů. Česko má milion. Stejně tak Němci hlásí necelých 60 tisíc úmrtí, my téměř 16 700. Vzhledem k počtu obyvatel je znovu vidět velký nepoměr. Je nezpochybnitelné, že jsme na jednom z prvních míst na světě, pokud jde o kumulativní počet nakažených i zemřelých. A to je ostudné.

Milion případů jsou pouze potvrzené a oficiální výsledky vyšetření. Je možné odhadovat, kolik lidí se skutečně nakazilo?

Odhady se dělají a mohou být přesné, pokud máme daný problém dokonale prozkoumaný. Covid-19 stále známe příliš krátkou dobu. Nicméně víme, že asi 60 procent nakažených nemá žádné zdravotní potíže – velká část z nich se tedy k diagnóze vůbec nedostane. Ostatní mohou být testovaní díky kontaktu s někým, kdo příznaky má. Nicméně pokud máme milion diagnostikovaných, minimálně další milion se mohl nakazit a vůbec diagnostikován nebyl. Upozorňuji ale, že nemáme sérologické přehledy, tak se dá opravdu jen odhadovat.

Epidemická situace

Epidemie v posledních dnech v Česku znovu nabývá na síle. Denní nárůst nových případů se blíží 10 000, výrazně neklesá ani počet lidí hospitalizovaných s koronavirem, je jich téměř 6000, dalších přibližně tisíc lidí zůstává v intenzivní péči. Vláda chce proto příští týden znovu žádat poslance o prodloužení nouzového stavu, který zatím platí do 14. února. V pondělí bude také jednat o omezení pohybu lidí, především mezi regiony.

Sílící únava z opatření by ale mohla čísla ještě zhoršovat. Poslední dobou navíc někteří lidé řízeně protestují proti opatřením a rouškám…

V populaci asi vždy bude nějaké procento lidí, kteří se musí proti všemu profilovat, ti ani nestojí za komentář. Pokud jde o ostatní, myslím, že řada lidí riziko nákazy nevnímá. Jsem vycvičený na práci v jednotce pro izolaci vysoce nebezpečných infekcí, takže si některých věcí okolo všímám více. Sahání na zábradlí nebo na kliku, drbání na obličeji, mluvení se sousedy na krátkou vzdálenost bez roušky… Tohle se děje pořád. Kromě toho už jsou ale zřejmé i tlaky a nervozita ve společnosti. Rozumím tomu, že když si někdo otevřel hospodu, je nyní v katastrofální životní situaci. Nejsem ekonom a nevím, do jaké míry je vláda schopna vše kompenzovat. Je to ale potřeba. Stejně tak je třeba dorovnávat finanční deficit těm, kdo zůstanou v karanténě. Mnoho lidí se obává vyšetření nebo karantény, aby nepřišli o peníze.

Pokud už v Česku stovky tisíc lidí nákazu prodělaly, lze to brát jako dobrou zprávu alespoň z pohledu, že mají imunitu?

Stále mnoho nevíme, a proto nepovažuji za zcela rozumné na to spoléhat. Medicína je založena na důkazech. Samozřejmě, že když nám na poli shoří všechno obilí, už tam poté nemá co hořet. V téhle situaci ale nejsme. Navíc, podívejme se na brazilské město Manaus. Vloni se tam nakazily desítky procent obyvatel, přesto tam nyní kolabuje zdravotnictví. V současné době je tedy jediným racionálním řešením očkování, to nám umožní se nadechnout.

Očkování je ale v Česku stále na začátku. Jak hodnotíte jeho průběh?

Opět si dovolím porovnání s Německem. U nich byly už v srpnu nasmlouvané sklady pro uchování hluboce zmražených vakcín. Během září a října rekrutovali dobrovolníky a ty, kteří kvůli pandemii nemohli pracovat, na administrativní práce v očkovacích centrech. Ta se v průběhu října stavěla v nevyužitých sportovních a veletržních halách. Naopak česká vláda na začátku září pouze zveřejnila na svém webu několikastránkový dokument s obecnými tezemi. Byl na úrovni domácího úkolu ze střední zdravotnické školy. A až do půlky listopadu se věcí nezabývala. Problém je i nedostatečná informovanost. Když jsem se v prosinci ptal obvodních lékařů nebo praktiků, odpovídali, že je nikdo nekontaktoval a že jim zatím nikdo nic neřekl. Rychlé proočkování je přitom důležité i z ekonomického hlediska. Podle některých propočtů se náklady na proočkování nejohroženější skupiny obyvatelstva – seniorů a chronicky nemocných, rovnají ztrátě, která vznikne při dvou až třech dnech strávených v lockdownu na současné úrovni.

Zatímco vakcinace je stále na začátku, začínají se už Českem šířit případy takzvané britské varianty viru. Jak moc špatná zpráva to pro nás je?

Zatím víme, že se nová varianta šíří rychleji. Stávající opatření tedy už stačit nebudou. Obecně je pro tuto variantu jednodušší přeskočit z jednoho člověka na druhého. Jestliže teď máme asi devět tisíc nakažených denně, pokud bude varianta o padesát procent infekčnější a převládne, budeme mít místo devíti třeba patnáct tisíc případů. Pokud by byla takzvaná britská varianta stejně virulentní jako současná, při stejném procentu lidí, kteří potřebují intenzivní péči, bude těchto lidí také víc. Jsou to jednoduché počty. Dokud nebudou lidé dostatečně proočkovaní, můžeme zaznamenat další vlnu a další riziko přeplněných jednotek intenzivní péče. Řada běžných oddělení je už teď předělaná na covidová, personál se ale tak snadno nesežene a nepředělá. Udělat z člověka intenzivistu nejde ze dne na den. Je to kvalifikace, která se rovná kvalifikaci pilota tryskového letadla.

Foto: ÚZIS/MZČR

Epidemická situace se může vyvíjet dle několika scénářů, takzvaná britská mutace vše komplikuje.

Jak tedy nyní postupovat? Více testovat, trasovat a finančně motivovat, aby lidé chodili na testy a do karantény?

Ano, my rozhodně nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit opakované nedostatečné lockdowny. Přístup může být takový, že se zatáhne hodně a potom se opatrně rozvolní, až když je případů opravdu málo. Chybou bylo třeba rozvolnění před Vánoci. Myslím, že by bylo optimální opravdu přísným lockdownem aktuální čísla stáhnout a rychle očkovat. Věřím, že by se mohlo rozvolnit, až budou proočkovány dva až tři miliony lidí. Bude to bohužel trvat dlouho. Má obava ale je, že tu bude vakcína a bude pokulhávat logistika.

Zůstáváte optimistou v tom, že se podaří nákazu zkrotit, nebo podle vás hrozí, že za pár měsíců budeme mluvit o mnoha milionech nakažených v Česku?

Jsem takový dějinný optimista v tom smyslu, že lidstvo podobné věci vždy přežilo. Ale pesimisticky vidím to, že vzniklé škody nemusely být tak velké. Teď je opravdu třeba, aby vláda napnula veškerou energii do očkování. Každopádně když teď v médiích čtu, jak se různí papaláši nechali přednostně naočkovat, říkám si, že očkování vlastně udělali skvělou reklamu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované