Článek
Česko přerušilo stejně jako další země dopravní styk s Británií, aby se pokud možno uchránilo před obávanou mutací nového koronaviru. Ta je podle dosavadních pozorování více nakažlivá než dosud převládající kmeny varianty viru SARS-CoV-2.
Ochrana před novou mutací může být správný krok. Český zdravotnický systém na něj ale nedokáže navázat.
Není schopen spolehlivě zjistit, zda už k nám „anglická“ mutace koronaviru mezitím nepronikla nebo jestli se k nám nedostane v budoucnu.
Laboratornímu výzkumu chování viru v tuzemsku se dosud nevěnovala zdaleka taková pozornost, jako testování.
Ve státní sféře se mapováním a rozborem jednotlivých variant koronaviru dlouhodobě zabývá pouze jeden tým několika lidí ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a Státního veterinárního ústavu. Výzkumu se věnují mimo běžnou práci a bez jakýchkoli mimořádných investic.
Navíc chybí systém, který by výzkumníkům zajišťoval sběr vzorků ze všech regionů - přestože laboratoře denně provádějí desítky tisíc testů.
„Vzorky získáváme především z vlastních vyšetření. Pravidelně získáváme vzorky z laboratoře Nemocnice Na Bulovce a občas získáváme konfirmační vzorky z terénu. Z většiny regionů vzorky nemáme,“ řekla Seznam Zprávám viroložka Helena Jiřincová, která pracuje v SZÚ a vede tam Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.
Druhým klíčovým odborníkem ve výzkumu mutací je Alexander Nagy ze Státního veterinárního ústavu. Od března spolu s Jiřincovou shromažďují pozitivní vzorky a provádějí na nich takzvanou sekvenaci - zjišťují pořadí základních součástí v posloupnostech deoxyribonukleové kyseliny (DNA). Využívají moderní metodu sekvenace na čipu.
Z téměř 250 sekvenací, které eviduje mezinárodní databáze pro virová onemocnění GISAID jako dodané z Česka, pochází naprostá většina právě od týmu Jiřincové a Nagyho.
Výzkumem mutací koronaviru se zabývá také pražská soukromá společnost Institute of Applied Biotechnologies. Podle jejího šéfa Petra Kvapila provedla na jaře a na podzim analýzu zhruba 200 vzorků. Firma spolupracuje se zdravotnickými odborníky z Prahy, Brna nebo Olomouce a získává vzorky z několika regionů.
„Máme ty nejlepší technologie a vybavení k tomu, abychom mohli genom viru efektivně sledovat,“ zdůraznil Kvapil. I on si ale myslí, že koordinace ze strany státu v této oblasti nefunguje dobře.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nevidí v dosavadním personálním ani přístrojovém zajištění velký problém.
„Není to věc, která by záležela jenom na počtu lidí nebo přístrojů. To přístrojové vybavení je adekvátní a spíše se jedná o zkušenost a odbornost toho týmu,“ uvedl Blatný na dotaz Seznam Zpráv po pondělním jednání vlády.
Zásobováním vzorky pro výzkum se podle ministra v současnosti zabývají jeho podřízení odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva, který spadá pod hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou. „Jinak si myslím, že postupujeme adekvátně,“ dodal Blatný.
Obávaná mutace z Británie, která pochází z varianty označené VUI 202012/01, se v českých vzorcích zatím nenašla. „Varianta VUI 202012/01 nebyla v ČR dosud zachycena,“ uvedla Jiřincová.
Z mutací, které odhalili čeští odborníci, zatím jasně dominuje ta s označením D614G, která podle některých studií také způsobuje vyšší nakažlivost.
Kmen koronaviru s uvedeným označením obsahuje celkem 17 mutací. Za nebezpečnou se považují mutace N501Y a 69-70del, protože jsou na klíčovém spike proteinu. Jde totiž o změny v místě na hrotech viru, kterými se virus přichycuje na receptory buněk a následně do nich proniká. Právě takové mutace mohou ovlivnit nakažlivost viru.
Že je ale kmen VUI-202012/01 nakažlivější, britská vláda odvodila čistě z dat o tom, jak se vyvíjel jeho rostoucí poměr mezi nakaženými. Žádný přímý důkaz o tom, že by virus získal mutacemi schopnost lepšího šíření, neexistuje.
Právě Británie, která se ocitla v karanténě kvůli nové mutaci viru, je přitom ve výzkumu mutací evropským lídrem. Ve srovnání s Českem provádí mnohonásobně více sekvenací, dosud téměř 125 tisíc. Tamní vláda zřídila už na jaře pro výzkum viru zvláštní konsorcium a uvolnila na tento účel 20 milionů liber (více než půl miliardy korun).
V Česku se oproti tomu rozbory Heleny Jiřincové a jejích kolegů hradí z běžných výdajů Státního zdravotního ústavu, jedna sekvenace vyjde zhruba na 3500 korun.
Aktualizace: Do původní verze článku jsme doplnili informaci o společnosti Institute of Applied Biotechnologies, která se také zabývá analýzou genomu koronaviru.
