Hlavní obsah

Je už anglická mutace viru v Česku? Odhalí se to spíš náhodou

Foto: Getty Images

Běžná testovací zařízení odhalí, jestli je vzorek pozitivní. Jednotlivé mutace ale nerozezná.

Reklama

22. 12. 2020 6:00

Český zdravotnický systém nedokáže rychle odhalit, jestli obávaná mutace koronaviru už pronikla do Česka. Podle ministra zdravotnictví Blatného jsou ale postupy „adekvátní“.

Článek

Česko přerušilo stejně jako další země dopravní styk s Británií, aby se pokud možno uchránilo před obávanou mutací nového koronaviru. Ta je podle dosavadních pozorování více nakažlivá než dosud převládající kmeny varianty viru SARS-CoV-2.

Ochrana před novou mutací může být správný krok. Český zdravotnický systém na něj ale nedokáže navázat.

Není schopen spolehlivě zjistit, zda už k nám „anglická“ mutace koronaviru mezitím nepronikla nebo jestli se k nám nedostane v budoucnu.

Laboratornímu výzkumu chování viru v tuzemsku se dosud nevěnovala zdaleka taková pozornost, jako testování.

Ve státní sféře se mapováním a rozborem jednotlivých variant koronaviru dlouhodobě zabývá pouze jeden tým několika lidí ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a Státního veterinárního ústavu. Výzkumu se věnují mimo běžnou práci a bez jakýchkoli mimořádných investic.

Navíc chybí systém, který by výzkumníkům zajišťoval sběr vzorků ze všech regionů - přestože laboratoře denně provádějí desítky tisíc testů.

„Vzorky získáváme především z vlastních vyšetření. Pravidelně získáváme vzorky z laboratoře Nemocnice Na Bulovce a občas získáváme konfirmační vzorky z terénu. Z většiny regionů vzorky nemáme,“ řekla Seznam Zprávám viroložka Helena Jiřincová, která pracuje v SZÚ a vede tam Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.

Druhým klíčovým odborníkem ve výzkumu mutací je Alexander Nagy ze Státního veterinárního ústavu. Od března spolu s Jiřincovou shromažďují pozitivní vzorky a provádějí na nich takzvanou sekvenaci - zjišťují pořadí základních součástí v posloupnostech deoxyribonukleové kyseliny (DNA). Využívají moderní metodu sekvenace na čipu.

Z téměř 250 sekvenací, které eviduje mezinárodní databáze pro virová onemocnění GISAID jako dodané z Česka, pochází naprostá většina právě od týmu Jiřincové a Nagyho.

Výzkumem mutací koronaviru se zabývá také pražská soukromá společnost Institute of Applied Biotechnologies. Podle jejího šéfa Petra Kvapila provedla na jaře a na podzim analýzu zhruba 200 vzorků. Firma spolupracuje se zdravotnickými odborníky z Prahy, Brna nebo Olomouce a získává vzorky z několika regionů.

„Máme ty nejlepší technologie a vybavení k tomu, abychom mohli genom viru efektivně sledovat,“ zdůraznil Kvapil. I on si ale myslí, že koordinace ze strany státu v této oblasti nefunguje dobře.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nevidí v dosavadním personálním ani přístrojovém zajištění velký problém.

„Není to věc, která by záležela jenom na počtu lidí nebo přístrojů. To přístrojové vybavení je adekvátní a spíše se jedná o zkušenost a odbornost toho týmu,“ uvedl Blatný na dotaz Seznam Zpráv po pondělním jednání vlády.

Zásobováním vzorky pro výzkum se podle ministra v současnosti zabývají jeho podřízení odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva, který spadá pod hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou. „Jinak si myslím, že postupujeme adekvátně,“ dodal Blatný.

Obávaná mutace z Británie, která pochází z varianty označené VUI 202012/01, se v českých vzorcích zatím nenašla. „Varianta VUI 202012/01 nebyla v ČR dosud zachycena,“ uvedla Jiřincová.

Z mutací, které odhalili čeští odborníci, zatím jasně dominuje ta s označením D614G, která podle některých studií také způsobuje vyšší nakažlivost.

Kmen koronaviru s uvedeným označením obsahuje celkem 17 mutací. Za nebezpečnou se považují mutace N501Y a 69-70del, protože jsou na klíčovém spike proteinu. Jde totiž o změny v místě na hrotech viru, kterými se virus přichycuje na receptory buněk a následně do nich proniká. Právě takové mutace mohou ovlivnit nakažlivost viru.

Že je ale kmen VUI-202012/01 nakažlivější, britská vláda odvodila čistě z dat o tom, jak se vyvíjel jeho rostoucí poměr mezi nakaženými. Žádný přímý důkaz o tom, že by virus získal mutacemi schopnost lepšího šíření, neexistuje.

Právě Británie, která se ocitla v karanténě kvůli nové mutaci viru, je přitom ve výzkumu mutací evropským lídrem. Ve srovnání s Českem provádí mnohonásobně více sekvenací, dosud téměř 125 tisíc. Tamní vláda zřídila už na jaře pro výzkum viru zvláštní konsorcium a uvolnila na tento účel 20 milionů liber (více než půl miliardy korun).

V Česku se oproti tomu rozbory Heleny Jiřincové a jejích kolegů hradí z běžných výdajů Státního zdravotního ústavu, jedna sekvenace vyjde zhruba na 3500 korun.

Aktualizace: Do původní verze článku jsme doplnili informaci o společnosti Institute of Applied Biotechnologies, která se také zabývá analýzou genomu koronaviru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované