Hlavní obsah

Jourová se pustila do Maďarska, Polska a Slovinska. Oslabují svobodu médií

Foto: Profimedia.cz

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Reklama

12. 3. 11:07

Česká eurokomisařka Věra Jourová chce v EU zavést záruky svobody médií. Nelíbí se jí především situace v Maďarsku, Polsku a Slovinsku.

Článek

„Média nejsou jen ekonomický sektor, je to důležitý pilíř demokracie a vlády práva,“ řekla ve středu před europoslanci místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Na půdě europarlamentu vyzvala politiky, aby společně našli nástroje, které by EU mohla využít proti těm, kteří se média ve svých zemích snaží oslabovat.

Jourová úmyslně zdůraznila, že „média nejsou jen ekonomickým sektorem“, evropské právo totiž na média nahlíží jako na aktéra jednotného trhu, ne jako na součást demokratických hodnot. Eurokomisařka ale chce navrhnout cesty, jak svobodu médií podpořit. Jde například o financování nezávislých titulů, lepší ochranu novinářů ale také o podporu konkurence s cílem zaručit tak větší pluralitu médií v zemích EU.

Česká eurokomisařka jmenovala tři unijní státy, ve kterých se podle ní poslední dobou situace týkající se plíživého ničení mediální svobody zhoršuje: Maďarsko, Polsko a Slovinsko. Zdá se, že zejména „pod rouškou“ koronavirové krize se situace v těchto zemích přiostřuje.

Proč Polsko?

Je to přibližně měsíc od jednoho z největších protestů médií od roku 2016. Polská vláda chce totiž zavést nové daně z příjmů z reklamy. Vydavatelé novin, ale i majitelé televizí a rozhlasu nebo kin by měli platit 15 procent. K tomu jim ale zůstává třiadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty.

Protest měl podobu částečné stávky. Noviny vyšly s černou titulní stranou, televize a rozhlas se ale odmlčely zcela. Ze strany vlády jde o součást tzv. repolonizace, tedy zestátnění médií. Reklamní daň totiž menší nebo nezávislá média finančně oslabí tak, že některá z nich dojdou k bankrotu.

Premiér Mateusz Morawiecki zmíněný poplatek ovšem označuje za „digitální daň“. Ta by měla ovlivnit spíše internetové giganty jako Google či Facebook.

Proč Maďarsko?

I v další středoevropské zemi dochází delší dobu k systematickému oslabování nezávislosti médií. Jourová upozorňovala na nejaktuálnější maďarskou mediální událost, což bylo neprodloužení licence nezávislého rádia Klubrádió. To se označovalo za vůbec poslední nezávislý rozhlas v zemi.

Již dávno předtím ale maďarská vláda v čele s Viktorem Orbánem zavedla podobnou daň, jaká se nyní zavedla v Polsku. Oslabená nezávislá média potom ve velkém začali skupovat oligarchové. Orbán a vládní strana Fidesz ovládá navíc také Národní mediální a komunikační úřad (ten, který odmítl prodloužit licenci rozhlasové stanici Klubrádió).

Proč Slovinsko?

O třetí zmiňované unijní zemi, kterou Věra Jourová zařadila mezi ty, jež potlačují mediální svobody, se dosud v tomto kontextu nemluvilo tak často jako o Polsku a Maďarsku. Místopředsedkyně EK konkrétně řekla, že jsou v zemi „soustavné snahy o podrývání nezávislosti státní tiskové kanceláře a také časté útoky proti novinářům“.

Jde o slovinského premiéra Janeze Janšu, velkého obdivovatele Donalda Trumpa, který se pustil do ostré kritiky slovinských médií. Slovinskou tiskovou agenturu označil za „národní ostudu“ a o Slovinské televizi a rozhlasu řekl, že „šíří lži“.

Nešlo ovšem pouze o rétorickou rovinu. Janšova vláda už loňské léto navrhla novou mediální legislativu, podle které by stát měl větší kontrolu nad místními sdělovacími prostředky. Šlo by i o snížení financí pro veřejnoprávní televizi a rozhlas.

Slovinští novináři si dlouhodobě stěžují na prostředí plné strachu a výhrůžek. Podle nich je nenávist vůči nim legitimizována premiérem Janšou a jeho výroky.

Jourovou v europarlamentu podpořil například nizozemský europoslanec Jeroen Lenaers (frakce EPP) nebo francouzská europoslankyně Gwendoline Delbos-Corfieldová (frakce Greens). Naopak kritiky se české eurokomisařce dostalo od politiků ze všech zmiňovaných vládních stran, na které Jourová upozorňovala. Tedy jak z Janšovy Demokratické strany, tak i z Orbánova Fideszu a polské strany Právo a spravedlnost.

Nejde jen o média

Jourová v europarlamentu připomněla i řízení podle článku 7 unijní smlouvy kvůli porušování hodnot, které EU vede s Maďarskem a Polskem. Pod něj by měla spadat i pluralita svobody slova, respektive médií. V tomto kontextu ale EU vede řízení s Maďarskem, v Polsku navíc vadí reforma soudnictví, která výrazně ohrožuje nezávislost justice v zemi.

Z Polska navíc přicházejí další zprávy, které jsou v rozporu s unijními hodnotami. Ve čtvrtek Evropský parlament s velkou podporou hlasů podpořil rezoluci, která označuje EU za „svobodnou zónu LGBTIQ“. V Polsku (ale i Maďarsku) existují tzv. „zóny bez LGBT“.

Ve stejný den polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) oznámila, že připravuje nový zákon, který zakáže adopci dětí stejnopohlavními páry. To už de facto mimo zákon bylo, páry ale legislativu často obcházely tak, že si dítě adoptoval pouze jeden z páru. Tomu chce PiS předejít.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené